Články autora: Vclav Beran

První prokázané hnízdění sokola stěhovavého v průmyslovém areálu ve východních Čechách

Mláďata sokola stěhovavého v budce na elektrárně Opatovice, květen 2020. Foto: Václav Beran

Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) je druh hnízdící původně na skalách, ale vzhledem k rostoucímu lidskému tlaku na přirozené biotopy se přizpůsobuje i dalším hnízdním možnostem. V posledních letech se do ČR šíří ze sousedního Německa nový fenomén – hnízdění sokolů na lidských stavbách. Na chladící věže, komíny a jiné výškové objekty postupně ve spolupráci s vlastníky/provozovateli instalujeme velmi odolné hliníkové budky. První budka byla vyvěšena v roce 2010 v elektrárně Tušimice.

Celý článek →

I kormoráni velcí stojí za pozornost…

20091216aNení tomu tak dávno, ti starší z nás si to pamatují velmi dobře, kdy byl kormorán velký (Phalacrocorax carbo) v České republice velice vzácným ptákem. Když se někde objevil, byla to rarita a ornitologové se tam „slézali“ jak švábi na pivo. V posledních letech už to rozhodně neplatí. Kormorány vídáme po celé republice, v některých koutech naší vlasti i ve vysokých počtech a jsou u nás dokonce kraje zaslíbené, kde tento druh hnízdí. A tak, jak už se to u běžných druhů stává, věnujeme kormoránům stále méně a méně pozornosti. Ale oni za pozornost stojí! Nejen proto, že jsou sami o sobě velmi pozoruhodní, ale také proto, že jsou v okolních zemích hojně kroužkováni a jejich důsledné prohlížení může přinést velice zajímavé výsledky. A přitom není třeba je ani chytat! To, že jich je hodně, je pro zjišťování informací o jejich životech jen výhoda.

Pro inspiraci uvádím příklady z Ústecka, kde se na kormorány už od loňského roku dívám na velmi pečlivě. Na Labi se jich zde přes zimu zdržuje několik set. Na pravidelném odpočinkovém místě, které je dobře přístupné, přes den pobývá zhruba čtyřicet ptáků. Z těchto čtyřiceti obvykle bývá 2-5 ptáků kroužkovaných. V zimě 2008/2009 se mi podařilo odečíst pět kormoránů. Jeden byl z Ruska, jeden z Finska, jeden ze Švédska, jeden z Estonska a jeden z Dánska. V letošní zimě se kormoráni objevili znovu. K mému překvapení ptáci z Estonska a Finska seděli po roce přesně na stejné větvi jako loni!! Také kormorán z Dánska znovu pravidelně loví na stejném místě. Ostatní „známí“ se zatím neobjevili, ale zato se objevil další pták z Finska a jeden nový z Německa.

A ani není potřeba, aby kormoráni byli označeni odečítacími kroužky – z deseti ptáků, které se mi podařilo odečíst byli s odečítacím kroužkem pouze dva. S dobrou optikou je možné klasický ornitologický kroužek, který je buď hliníkový či ocelový, odečíst na vzdálenost 60-100 m, podle velikosti ražby. Odečítací kroužek je snadno čitelný i z 250 m. Velmi se mi osvědčilo odečítat kormorány v dopoledních hodinách mezi 10.-12. hodinou. V té době již ukončili ranní lov a obvykle se čistí a odpočívají na bezpečných místech, kde je poměrně snadné se k nim přiblížit. Další vhodné místo k odečítání je pravidelné nocoviště, kde se však ornitolog musí pohybovat obezřetně, aby ptáky zbytečně neplašil. I zde je možné se k nim přiblížit na méně než 100 m.

V ČR se kormoráni kroužkují v malém počtu v hnízdní kolonii v jižních Čechách a dostávají zde i modré odečítací kroužky. Počty ptáků okroužkovaných v jiných zemích Evropy jsou však mnohonásobně vyšší, často jsou to tisíce kormoránů ročně v jednotlivých zemích. I přesto, že většina ptáků je označena pouze ornitologickým kroužkem, část z nich téměř v každé zemi dostává i kroužek barevný. Např. jen v Dánsku je každoročně odečítacími kroužky označeno asi 600 jedinců. Pro začátek v odečítání je nejlepší zaměřit se právě na nápadné odečítací kroužky. V současné době se spíše než barevné kombinace užívají kroužky s kódy. Ve většině evropských zemí se používají kódy tříznakové, pouze ve Španělsku, Finsku a Itálii již začali používat čtyřznakové kódy. Díky výborné mezinárodní koordinaci se v současné době používá stejná barva ve více zemích (např. zelená v Polsku, Dánsku, Švýcarsku, Velké Británii, Rumunsku, Estonsku, Finsku a Rusku). Při odečtu kormorána (ale i jiného barevně označeného druhu) je proto vždy třeba zkontrolovat webovou stránku http://www.cr-birding.be/, kde naleznete přehled většiny projektů barevného značení i kontakty na jednotlivé koordinátory. V případě potíží či jazykové bariéry vám ochotně vypomůže kroužkovací stanice, případně se můžete obrátit i na mě.

V sousedním Německu začali od letošního roku značit kormorány modrými odečítacími kroužky. V roce 2009 označili pouze 219 ex., ale dva ptáci již byli zastiženi v ČR a je pravděpodobné, že se zde pohybuje i řada dalších. Je třeba jen být na pozoru.

Vašek Beran

20091216b20091216c

20091216d20091216e20091216f

 

 

 

 

 

Fotografie: Vašek Beran, foceno Sony DSC W55 za použití digiscopingu přes Swarovski ATS 80HD s okulárem 20-60x.