Koliha tenkozobá (Numenius tenuirostris) je jedním z nejvzácnějších ptačích druhů Palearktu. Hnízdí ve stepích na dnešní Rusko-Kazašské hranici a k zimovištím v oblasti Středozemního a Rudého moře občas táhne přes střední Evropu – tedy snad, v současné době už totiž žije zřejmě jen pár kolih tenkozobých, o jejichž způsobu života nevíme prakticky vůbec nic. Nastalou nelichotivou situaci se pokusí změnit právě startující projekt zaměřený na poznání a záchranu tohoto ohroženého bahňáka.
Rapidní úbytek kolihy tenkozobé probíhal během 20. století ve 3 fázích. K prvnímu výraznému snížení počtu došlo zhruba v letech 1890 – 1915 a jeho příčinou byla poměrně velká migrace Slovanů do Kazachstánu spojená s přetvářením stepí na obilná pole. Rapidní úbytek kolihy tenkozobé probíhal během 20. století ve 3 fázích. K prvnímu výraznému snížení počtu došlo zhruba
v letech 1890 – 1915 a jeho příčinou byla poměrně velká migrace Slovanů do Kazachstánu spojená s přetvářením stepí na obilná pole. Druhá etapa úbytku, zapříčiněná kolektivizací zemědělství začala v roce 1935 a pokračovala až do roku 1957. Poslední fáze potom přišla v letech 1970 – 1980 a na vině bylo zřejmě zničení zbytku stepí. Hlavní příčinou nynější situace je tedy nejspíš ztráta hnízdních biotopů. Svou roli však pravděpodobně sehrál také velký lov na zimovištích.
Z poslední doby existuje jen pár pozorování (poslední jisté bylo učiněno 15. 4. 2001 v maďarském národním parku Kiskunság), pocházejících buď ze zimoviště nebo z tahových zastávek. Malou naději můžeme vidět ve skutečnosti, že oblast, kde koliha tenkozobá hnízdí, je stále z velké části neprobádaná a ona nám tak zůstává skryta. Právě to je ale i naším největším problémem při pokusech o její záchranu. Jak už jsem napsal, nevíme o ní skoro nic. Neznáme její přesné nároky na hnízdní biotop, preferovanou potravu, ani řadu dalších faktů potřebných k záchraně jakéhokoliv druhu. S pokusem o změnu této nelichotivé skutečnosti přichází skupina britských vědců, kteří rozjíždí již zmíněný záchranný projekt. Jehož součástí je mimo jiné (při pozorování): Zjišťování lovené potravy, přesné stanovení „mikrohabitátů“, ve kterých se zvíře pohybovalo a jeho činnost v nich (teoretické příklady: spí na bahně u rákosin; loví po kolena ve vodě). Velmi důležité samozřejmě bude i případné kroužkování, při němž by měla být chycenému jedinci na hřbet připevněna vysílačka. Součástí projektu je také vytvoření speciálního týmu odborníků, který by měl být v případě každého nálezu neprodleně informován.
Nejde odhadnout jestli všechny tyto rozvíjející se snahy přinesou nějaký úspěch. Stejně jako nejde odhadnout ani blízká budoucnost kolihy tenkozobé. V obou případech nám zbývá jedno – Snažit se a doufat.
Více informací včetně nahrávky hlasu najdete zde.
Video nahrávku kolihy tenkozobé potom zde (pozor kolihy tenkozobé jsou pouze ti první ptáci, pak následují kolihy malá a velká).
Jakub Vrána
