Články k tématu: Odjinud

Skrytá hrozba chronické infekce a stresu

rakosnik_Tomas Dettlaff

rákosník velký foto: T. Dettlaff

Nedávno publikovaná studie švédských vědců ukázala, že někteří rákosníci velcí (Acrocephalus arundinaceus) jsou nakažení ptačí malárií. S tímto parazitem (prvokem) se dostávají do kontaktu na svém zimovišti v Africe. Malárie je těžkým soupeřem pro člověka, ovšem ptáci se s tímto onemocněním dokázali vyrovnat nebo se na nich onemocnění zřetelně neprojevuje – infikovaní i zdraví jedinci hnízdí a úspěšně vychovávají mláďata. Tento jev byl doposud hádankou pro ornitology i evoluční biology. Protože onemocnění běžně mívá nějaký vliv na zdatnost jedince. Důkladnou analýzou vzorků krve vědci zjistili, že infekce má dvě fáze. První fáze je akutní stádium s typickými vnějšími symptomy, které se projeví krátce po nakažení. Druhá je trvalá chronická fáze, kdy nejsou symptomy rozpoznatelné.

Celý článek →

Co vede ptáky k létání ve V – formaci?

Ibis skalní. Foto M. Unsold

Ibis skalní. Foto M. Unsold

Je to práce, kterou by asi nikdo nechtěl. Být ve vedení letové formace, mít tu největší dřinu s větrnými proudy, zatímco se ostatní „vezou“. Asi většina lidí tuto formaci do „V“ zná a ví, že ten první ve formaci rozráží vzduch a dalším za ním se letí snadněji. Setkáme se s ní u řady ptačích druhů, nejznámější jsou u nás asi husy. Co ale vede ptáky k tomu takto létat ve formaci? Z evolučního hlediska má smysl se „obětovat“ pro své příbuzné a tedy nějak podpořit své geny. V ptačím hejnu jsou ale i ptáci nepříbuzní. Co je tedy vede k této vzájemné kooperaci a šetření energie?

Celý článek →

Má predace vliv na pokles ptačích populací?

20130815a

Hnízdo kosa černého (Turdus merula)

Jistě každý z nás se stal někdy svědkem dramatického momentu zabití kořisti predátorem.  Málokdo se zarazí při pohledu na slunéčko požírající mšici, ale s rostoucí evoluční příbuzností k člověku nepříjemné emoce narůstají. Pohled na zoufalé kosí rodiče snažící se zabránit strace odnést z hnízda malá kosata ponechá chladným již pouze ty nejotrlejší jedince. Síla negativního zážitku je umocněna naším tradičním dělením zvířat na „užitečná“ a „škodlivá“. Kos hezky zpívá a žere slimáky, zatímco straka skřehotá a žere kosy. Obecně se mezi veřejností soudí, že užitečné ptactvo ubývá na úkor krkavcovitých pěvců, lišek, kun a dalších drobných šelem. Tito inteligentní predátoři se velmi rychle naučili využívat bohaté potravní zdroje, které skýtá městské prostředí i moderní zemědělská krajina. Příčinná souvislost jejich vzestupu a úbytku „užitečného“ ptactva se zdá býti nabíledni. Ale vědecké studie nejsou v žádném případě tak jednoznačné.

Celý článek →

Výsledky soutěže o nejkrásnější fotku ohrožených ptáků

20130427V poslednich letech pribyva po celem svete amaterskych i profesionalnich fotografu ptaku. To na jednu stranu prinasi spoustu krasnych snimku, na druhou se vsak obcas muzeme setkat s rusenim vzacnych, hnizdicich druhu. Dnes bych ale nechal stranou celou tuto problematiku, ktera navic zavisi hlavne na pristupu a moralnich hodnotach jedince. Rad bych zde nyni jen upozornil na vysledky druheho rocniku mezinarodni fotograficke souteze The World?s Rarest Birds,  jiz porada Birdlife International.

Celý článek →

Jak to chodí u ptáků doma aneb extra párová paternita v ptačí říši

20120419a

Sykora modrinka (Cyanistes caeruleus). Foto: Libor Dostal

Jak druha cast nazvu napovida, nebude se tento text zabyvat zivotem naseho nekolikanasobneho zlateho slavika, ale jevem znamym predevsim u ptaku. Extra parova paternita (anglicky Extra Pair Paternity) oznacuje situaci, kdy si jedinec socialne monogamniho druhu najde dalsi partnerku (partnera), s niz ma sve druhe potomstvo. Tato skutecnost u samcu vysvetluje, spolecne se snahou ziskat hned napoprve nejlepsi moznou samici, proc se u monogamnich druhu casto vyskytuje vyrazny sexualni dimorfismus.  Asi nejvic je tento fenomen prozkoumam u lejsku cernohlaveho (Ficedula hypoleuca) a belohlaveho (Ficedula albicollis). Nyni bych se vsak venoval dvema jinym a v mnohem znacne odlisnym druhum – modroplastniku modrofialovemu (Malurus splendens) a sykore modrince (Cyanistes caeruleus).

Celý článek →

Proč si sova hlavu neukroutí?

20130218c

sovy jsou schopné otočit hlavou až o 270°, nahrazuje jim to jejich neschopnost pohybovat očima

V zásadě jednoduchá otázka, ale s odpovědí je to trochu složitější. Doposud se odpověď skládala z toho, že má sova upravené obratle a vazy, které ji to umožňují. Nová studie ale ukazuje, že přizpůsobení není jen jedno a přesně anatomicky vykresluje, jak dokonalý tento systém je.  Studie také vyhrála hlavní cenu posterů na 2012 International Science & Engineering Visualization Challenge a vyšel v časopise Science.

Celý článek →

Celoevropské sčítání kormorána velkého

20121122aV Evrope jiz nekolik let probiha celoevropske scitani hnizdicich paru na hnizdnich koloniich kormorana velkeho (Phalacrocorax carbo). Zaroven je provadeno take scitani zimujicich jedincu tohoto druhu. Vyzkum zastituje Pracovni skupina «CorMan» (z anglickeho «Cormorant» – kormoran a «man» – clovek) Evropske komise, spolecne s Mezinarodni pracovni skupinou pro kormorana velkeho IUCN/Wetlands International.

K mezinarodne koordinovanemu scitani kormoranu doslo proto, ze s narustem pocetnosti druhu zacalo pribyvat konfliktu s rybari a chybela verohodna vyuzitelna data.

Odhad pocetnosti kormorana velkeho v Evrope se pohyboval v neuveritelnem rozmezi 500 tisic az 2,4 miliony jedincu. Jak je mozne, ze v odhadech byly tak velke rozdily?

Celý článek →

Ptáci se na tahu učí poznávat predátory

Ptáci se na své migrační cestě setkávají s řadou nástrah a nebezpečí. Jeden druh nebezpečí je ale provází celý život a to jsou predátoři. Nová studie objevila, že se tažní ptáci učí na své cestě od ostatních rezidentních ptáků poznávat nebezpečí v dané lokalitě. Tažní ptáci totiž na cestě přeletují velké vzdálenosti a v každém biotopu na ně číhá jiný druh nebezpečí.

Celý článek →

Rorýsi odhalují svá tajemství

20121004d

Rorýs obecný. Foto L. Petrilák

Rorýsi obecní jsou úžasní letci, tráví většinu svého života ve vzduchu a jsou tak zahaleni mnohými tajemstvími svého života. Nyní, za pomoci nových technologií, můžeme nějaké záhady pomalu rozkrývat, například o jejich migraci. V poslední době se staly trendem tzv. geolokátory. Jsou to zařízení o hmotnosti 0,6 g, která do sebe ukládají data o slunečním svitu. Jejich přesnost je menší (+/- 100km), ale jejich hlavní výhodou je malá hmotnost a velikost.

Celý článek →

Hormony určují, kdy mláďata opustí hnízdo

20120712c

buřňák severní (Puffinus puffinus), foto: David Boyle

Mořští ptáci krmí své mladé před vylétnutím z hnízda méně, ale jsou to hormony, které určují, kdy mládě hnízdo opustí. Nový výzkum uveřejněný v Behavioral Ecology se zaměřil na hlavní „spínač“, který určuje, kdy mláďata opustí své hnízdo a započne jejich samostatný život. Výzkum probíhal u buřňáků severních (Puffinus puffinus) na ostrově Skomer ležící na jihovýchodě Walesu. Vědci si všimli, že rodiče si při krmení nevšímají zvyšujícímu se žadonění mláďat a krmí méně před tím, než mláďata opustí hnízdo. Ve stejné době se u mláďat začala zvyšovat hladina hormonu kortikosteronu. Otázkou pak bylo, zda je zvýšená hladina hormonu důsledkem snížené frekvence krmení nebo je nezávislá.

Celý článek →