Některé zkušenosti z praktické ochrany ptáků 5 – Ptačí napajedla

20100527a

Plně postačující napajedlo na přehledném místě, bezpečné před šelmami. Foto – Miroslav Dusík.

Nemalé překvapení a množství krásných zážitků může každému obdivovateli a pozorovateli ptáků přinést zřízení ptačího napajedla, ať už na zahradě nebo uprostřed rozsáhlých lesních celků. Ptáci je s oblibou využívají zejména tam, kde chybí vhodný dostupný a bezpečný zdroj vody k napití či vykoupání.

Kdysi jsem ze čtyřicetilitrového kanystru odřízl dno, opatřil zátkou a upravil tak, aby zapadlo do stinného koutku rozptýlené zeleně v rohu mezi hospodářskými budovami uprostřed obce Předměřice nad Labem, kde by se ptáci cítili bezpečně. Umístil jsem jej na 1,2 m vysoký kovový podstavec na přehledné místo nad trávník, a vložil plochý kámen, tvořící suchý ostrůvek uprostřed nádoby s vodním sloupcem 2 – 3 cm.

Už během prvního dne si napajedla povšimlo hejnko vrabců domácích (Passer domesticus) a vrabců polních (Passer montanus), kteří se v něm postupně dle přísných pravidel sociální hierarchie hned všichni řádně vykoupali. V dalších dnech začaly zalétat také ostatní druhy ptáků z okolí a nakonec se návštěvy na napajedlu ustálily v překvapivě pravidelném rytmu.

20100527b

Hloubka vody do 3 cm vyhovuje všem drobným pěvcům. Foto – Miroslav Dusík.

Pestrost skladby ptačího společenstva navštěvujícícho zdroj vody zvláště za slunečných letních dnů mne mile překvapila. Kromě všudypřítomných vrabců, kteří toto místo okupovali především v dopoledních a pozdních odpoledních hodinách, se tu zastavovali špačci obecní (Sturnus vulgaris) – nejprve jen dospělci a později také skupinky mladých jedinců z prvního hnízdění. Jednotlivě k vodě zalétali kosi černí (Turdus merula), objevil se i drozd zpěvný (Turdus philomelos) i drozd kvíčala (Turdus pilaris). Nepravidelně se v časných ranních hodinách objevila také sojka obecná (Garrulus glandarius) nebo straka obecná (Pica pica). V průběhu celého dne bylo možné při koupeli zastihnout pěnkavu obecnou (Fringilla coelebs), zvonka zeleného (Carduelis chloris), zvonohlíka zahradního (Serinus serinus), pár konopek obecných (Carduelis cannabina) a dlaska tlustozobého (Coccothraustes coccothraustes). Ke zcela pravidelným, ale opatrným a skrývajícím se návštěvníkům patřily sýkory koňadry (Parus major) i sýkory modřinky (Parus caeruleus), které hnízdily v nedalekých budkách, ale také rehek domácí (Phoenicurus ochruros), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) a dokonce i lejsek šedý (Muscicapa striata), hnízdící v hustých liánách přísavníku na stěně sousední stodoly. Napajedlo bylo od jara do podzimu využíváno prakticky všemi druhy ptáků, které se v okolí trvale vyskytovaly. Voda v něm byla dle potřeby 2-3 x v týdnu měněna a po každém vyčištění byl o koupel v čisté vodě nápadně zvýšený zájem.

Pro mne neočekávaným zjištěním byla intenzivní potřeba koupele také u čerstvě vyvedených mláďat puštíka obecného (Strix aluco) a poštolky obecné (Falco tinnunculus). Na přelomu osmdesátých a devadesátých let jsem odchovával jejich nalezená nebo opuštěná mláďata, která se nepodařilo rozdělit do adoptivních rodin. Odchov probíhal volným letem přímo z hnízdních polobudek umístěných na kmenech stromků nedaleko výše zmíněného napajedla. Mladí ptáci byli v budkách dokrmováni, sami se učili trhat kořist a po dosažení vzletnosti samostatně opouštěli dočasný příbytek. Často se tam ještě řadu dní vraceli k odpočinku a později již jen pro potravu. Jakmile se mláďata naučila trochu létat, velmi brzy si všimla možnosti koupele a nejen že se vydatně napila, ale také se dokázala mimořádně dokonale vycachtat. Zvláště peří puštíků bylo natolik promočené, že ptáci nevzlétli a po seskočení do trávy odpochodovali k přízemním větvím nedalekého stříbrného smrku, po kterých se vyškrábali do koruny a na čas se tam ukryli. Nejednou jsem také zastihl mladé, čerstvě vyvedené poštolky v kaluži na cestě uprostřed polí při vydatné koupeli, po níž nemohly vzlétnout a ukrývaly se na okraji nejbližší polní kultury.

20100527d

Hejnko stehlíků obecných u napajedla na kamenné zídce. Foto – Petr Suvorov.

Při pozorování ptáků v rozsáhlých lesních porostech na Královéhradecku nebo i v lesích Jizerských hor jsem si ověřil, jak ptáci potřebují dostatečné množství rozptýlené nabídky vhodných vodních plošek. Například v rozsáhlých suchých borových porostech bez možnosti napití klesají hustoty drobných pěvců o 30 – 50 % oproti stejnému typu prostředí s nevysychajícími jezírky nebo potůčky (tedy přírodními napajely), kde stoupají nejen hustoty běžných druhů, ale i celkové druhové zastoupení. To samozřejmě souvisí jednak s bohatšími potravními zdroji, ale jistě také s dostupností vody.

Doprostřed smrkového porostu (820 m n. m.) v Jizerských horách se sítí plošně rozmístěných hnízdních budek pro sýkory jsme v letech 1999 – 2003 umístili umělé napajedlo, ve kterém byla v průběhu hnízdní sezony (V. – VII. měsíc) pravidelně doplňována čistá voda. Nejbližší trvale proudící potůček byl vzdálen 400 m a několik po dešti rychle vysychajících kaluží na cestě nevytvářelo trvalejší nabídku čisté vody. Ačkoli se celkové osídlení budek hnízdícími páry sýkor a brhlíků v oblasti v jednotlivých letech výrazně mozaikovitě měnilo, zůstávalo obsazení v dosahu napajedla (do 100 m) po sledovanou dobu téměř stejné. Pravděpodobně k tomuto stavu došlo právě díky možnosti pravidelného napití. Frekvence ptáků zaletujících na napajedlo se výrazně měnila s intenzitou dešťových srážek a za zjevného nedostatku vody v suchých dekádách ptáci napajedla využívali v průběhu celého dne. Nejčastějším návštěvníkem tu byla sýkora úhelníček (Parus ater), sýkora koňadra, brhlík lesní (Sitta europaea), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), čížek lesní (Carduelis spinus), hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula) ale také křivka obecná (Loxia curvirostra). Méně často zalétla i sojka obecná a strakapoud velký (Dendrocopos major).

20100527c

Pár vrabců domácích v zahradním napajedle. Foto – Petr Suvorov.

Příjem vody patří do běžného potravního chování ptáků. Ptáci dokáží s vodou velice dobře hospodařit, ale nemohou ji nijak nahradit. Většina druhů ji přijímá přímým napitím a nebo dočasně prostřednictvím potravy (hmyzožraví ptáci, dravci a sovy, mláďata v hnízdech apod.). Přítomnost vhodného zdroje vody může významně ovlivnit velikost i skladbu ptačího společenstva, podobně jako potravní nabídka. Zřizování vhodných typů ptačích napajedel v lokalitách s nedostatkem přirozené vody by se mělo stát samozřejmou součástí podpory ptactva podobně jako např. zimní přikrmování.

Miroslav Dusík

Použitá literatura:
Veselovský Z., 2001: Obecná ornitologie. Academia, Praha

20100527e

Napajedla s oblibou využívali ke koupeli i mladí puštíci a poštolky. Na snímku puštík bělavý (v umělém chovu). Foto – Petr Suvorov.

 

One Thought on “Některé zkušenosti z praktické ochrany ptáků 5 – Ptačí napajedla

  1. Václav on 8.8.2015 at 9:54 píše:

    Je možné lepe popsat uříznutý kanistr a jak to pak funguje s tím doplnováním vody.Díky.V

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Post Navigation