Články autora: Pavel Světlík

Pozvánka do křesťansko – ekologického klubu A Rocha pro děti a mládež

V našich klubech v Podbřezí a v České Skalici se již několik let zabýváme praktickou ekologií, ornitologií, zoologií a botanikou, hrajeme společenské a ekologické hry, pomáháme přírodě sběrem odpadků, vyvěšováním budek a krmením ptáků. Během roku jezdíme s klubem do přírody, konáme společné víkendy a v létě tábory, kde studujeme a pozorujeme život rostlin, zvířat, hmyzu nebo chytáme a kroužkujeme ptáky. Zároveň nabízíme pestré kreativní činnosti. Příležitostně navštěvujeme stanici pro handicapované živočichy a aktivně se zúčastňujeme několika ekologicky zaměřených akcí pro veřejnost (jarní a podzimní ptačí festivaly, příroda po setmění, výstavy apod.). Naším cílem je vést mladé lidi k odpovědnému vztahu a radosti nad stvořeným světem.

Kluby jsou určeny pro děti a mládež od 8 let (od 2. třídy). Klub bude ve školním roce 2016/17 v SVČ Bájo v České Skalici ve středu a v budově školy v Podbřezí ve čtvrtek probíhat od 15:00 – 17:00 hod. První klubová schůzka se plánuje na 5. a 6. 10.

Již v sobotu 1. 10. od 8 hod. jsou děti s rodiči zváni na Festival ptactva na ekocentru Krupárna (monitorovací vycházka od ekocentra k lomu Masty s odchytem a kroužkováním ptáků a přednáškou za ptáky do Rumunska). V případě vašeho zájmu se ozvěte a rádi vám dáme bližší informace.

Přihláška ZDE

Řeč beze slov

20121224

Hide – pozorovatelna ptáků od Milana Hojného z A Rocha (vlevo) a krmítko ing. Oldřicha Šreibra z ŠSO (vpravo). Foto – Pavel Světlík.

Pred ocima mam obrazek, jaky se nam naskytl dnes rano pri pohledu z naseho okna. Zasnezeny prostor malebneho udolicka kolem vznikajiciho ekologickeho centra A Rocha „Kruparna“. Kout uzavira lesik osazeny smrky, modriny a kerovym podrostem. Pred nim v posledni dobe vyrostly dve male stavbicky. Jedna peci pritele ornitologa Oldricha – totiz velke stacionarni krmitko, spise krmiste. A o kousek dal ve svahu, pili sikovneho technika A Rocha Milana, byla vybudovana krasna prostorna pozorovatelna ptaku – „hide“. Jeste neni zcela dokoncena. Az bude hotova, rad bych na jeji stenu uvnitr zavesil krome barevnych plakatu operencu i jeden biblicky citat – starozakonni slovo Zalmu 19. Kral David v nem opevuje neartikulovanou rec stvoreni.

Celý článek →

Vánoční rozjímání

20111225Rychlym krokem mirim pres pole k rybniku za lesikem. Chci stihnout vychod slunce. Zatim je jeste pritmi, nad zemi se povaluje ridka mlha a je ponekud sychravo. Skoda, ze letos neni snih! Krajina odena do bileho roucha ma svoje poeticke kouzlo. Ale lesem lemovane pole ma v rannim oparu take svou romantiku, i kdyz je hnede a blative. Vanocni cas… Rok co rok rano na Stedry den vyrazim do prirody, ke svemu milovanemu rybniku. Tam se mi nejlepe rozjima…

Celý článek →

Přání tichých, pokojných vánoc

20101207Ticha noc, svata noc…„. S pohnutim nebo jen bezdecne si clovek zanotuje tuhle vanocni koledu. My vsichni vsak velice potrebujeme prave ticho. A klid. I pokoj. Tez vnitrni ztiseni.

Celý článek →

Krmit ptáky – ale jak ?

20091219aKrmit ptáky – ale správně“ – Na knížku s tímto jménem od  prof. Petera Bertholda jsem narazil v Mnichově. Práce, kterou  napsal s životní partnerkou Gabrielou Mohr, se vloni stala v Německu podzimním bestsellerem. Stostránková brožura se 126 barevnými fotografiemi a řadou grafů vychází z terénních poznatků a měření stanice na Radollfzellu. Navazuje na dlouholetou praxi britských ochranářských skupin – krmení ptáků po celý rok. Autor zdůranuje potřebu minimálně dlouhodobého zimního krmení, se kterým je třeba začít již v září, nejpozději v říjnu. Významný pak je také časový překryv kritického období předjaří. Přikrmování je důležité ještě i v době hnízdění – v březnu, dubnu i v květnu.

Na základě terénních výzkumů Bertold přesvědčivě vyvrací přehnaná tvrzení o nebezpečí jarního a letního krmení a prokazuje opak: rodiče svá mláďata krmí „moudře“ přírodními zdroji, jen výjimečně přidají i něco z krmítka. Sami se však živí z nabídnuté potravy a mají tak více času a energie pro hledání přírodních zdrojů pro své potomky a zvládají větší potravní teritorium. Bylo prokázáno, že přikrmovaní ptáci začínají dříve hnízdit, a to o 1-25 dnů. Sama snůška u takových ptáků se zvyšuje až o 20 %, zrychluje se též frekvence kladeni vajec. Potvrdilo se rovněž dřívější vylétnutí mladých z hnízda. Díky všem těmto okolnostem se zvyšují šance pro druhé hnízdění. Mladí jedinci jsou lépe vybaveni pro nadcházející zimu.

Celoročně krmení ptáci jsou tedy jednoznačně úspěšnější, silnější a zdravější. Díky této metodě se stabilizovaly a dokonce zvýšily lokální populace některých druhů (např.vrabců, stehlíků a pod.). To je jen několik údajů z knihy, která nás velmi povzbudila.

V naší práci A Rocha jsme začali tuto praxi více studovat i ověřovat. Nová, většinou souhlasná data získáváme také od britské skupiny A Rocha. Rovněž řada českých ornitologů a biologů nám potvrdila správnost této cesty. Např. Míla Hromádko nám napsal o zajímavé zkušenosti, jak letní návštěvníci jeho krmítka reagují na počasí. V příznivých dnech, kdy je dostatek hmyzu se krmítku téměř vyhýbají. Ale když hmyz chybí, přijdou doplnit chybějící rezervy.

Rádi bychom otevřeli k tomuto tématu širokou diskuzi. Napište nám své pohledy. Přečtěte však také přesvědčivou Bertoldovu knihu.

Nu a aktuální úkol nakonec. V nastalé zimě, zejména v čase plíživé inverze a tuhých mrazů, přiložme ruku k dílu. Naše krmítko se může proměnit v nejlepší přírodovědnou učebnici nebo pozorovatelnu, v obrazovku s dobrodružným filmem. Olejnatá semena, zejména slunečnice nebo kousek loje poskytnou vynikající potravní zdroj a doplní v ptačím těle rychle se zmenšující energetické zásoby.

Tahle naše malá služba může plnit i jakési vyšší poslání. Vždyť již starozákonní kniha žalmů v písni 104 popisuje nebeského hospodáře Hospodina, který pečuje o své stvoření. Říká, že k Němu vzhlíží veškeré tvorstvo. Doslova: „To vše s nadějí vzhlíží k tobě, že jim dáš v pravý čas pokrm. Rozdáváš jim a oni si berou, otevřeš ruku a nasytí se dobrým..“

Není to vskutku krásný úkol? Můžeme přijmout poslání Stvořitele, stát se Jeho prodlouženou rukou – nejen vůči potřebným lidem, ale také ve vztahu k němé tváři. Otevřeme proto i my své ruce i srdce. Určitě zažijeme překvapující radost. Dávat a rozdávat je více, než brát. Tisíce let stará zkušenost se potvrzuje – i u ptačího krmítka.

Pavel Světlík, A Rocha – Christians in conservation

Literatura: Berthold P., 2008: Vögel füttern – aber richtig. KOSMOS.

 

20091219c20091219d20091219e20091219b20091219g20091219f

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Organizace A Rocha – Christians in Conservation

a   Východní Čechy – Možná už jste slyšeli zvláštně zněníjí název organizace "A Rocha". Co to ale znamená a co je to za lidi?Původně maličký britsko-portugalský ochranářský projekt z počátku osmdesátých let se postupně rozrostl do světové sítě, jakési rodiny 19 dnes existujících skupin po celém světě. Zejména ve třetím světě. Jméno A Rocha dostal podle první stanice v portugalském Algarve. Skála, „arocha“, je místní jméno, a to tak časté jako v Čechách Lhota. Britští ochranáři a kroužkovatelé Petr a Miranda Harrisovi a jejich první spolupracovnící si je vybrali pro to, že je nejen lokálním jménem, ale vyjadřuje i základní element přírodního života. To poznáte hned, když přijdete pěšky od stanice v Gruzinha asi po 1 km k moři. Tady ve skalnatém algarvském pobřeží po tisíciletí odolávají větru a vlnám často i bizardní tvary vysokých skal, čnících nad divoké, dosti ledové moře.

A Rocha se původně ve většině projektů zaměřovala na avifaunu místního okolí. Tak např. v Libanonu v údolí Bekaa na migraci táhnoucích dravců nebo čápů, v jihofrancouzské stanici kousek od Arlee (v Provenci) na pomoc slábnoucí populaci mandelíků hajních, keňský projekt v pralese Arabuko Sokoke se soustředil na ochranu několika ptačích endemitů a pod.

Jak práce s přicházejícími odborníky přibývalo, rozšířilo se i působení skupin AR např. v Indii na ochranu slonů nebo želv, v Kanadě na ochranu lososů nebo třeba v Bulharsku na botanické programy. I současný výkonný ředitel A Rocha, Brit prof. Sir Ghillean Prance byl řadu let ředitelem královské botanické zahrady v Londýně. Prof. Prance je ostatně vášnivý botanik s terénními zkušenostmi v Brazílii nebo v Africe.

Naše česká skupina se orientuje zejména na ekovýchovu mladé generace, dále na spolupráci s ČSO při ornitologických akcích pro veřejnost, jindy na výzkum v Ptačí oblast Orlické Záhoří. Do budoucnosti chceme pomáhat ČSO i v oblasti Josefovských luk. V Dobrém u Dobrušky vzniká postupně ekologické vzdělávací centrum s přilehlou ekozahradou.

Vývoj organizace má jistě svá mnohá úskalí, zápasy i problémy. Potýkáme se s nedostatky personální i finanční povahy. Snad jen křesťanský charakter naší služby nám znovu i v nejtemnějších chvílích dává naději a odvahu jít dál. Nevzdat to a pomáhat při společném úkolu náš všech – chránit svěřené bohatství a dar země s jejím úžasným přírodním dědictvím. Novozákonní Ježíšovo slovo ustrašenému člověku „Neboj se a věř“ nás chrání od propadnutí totální unavené letargii a „ekologické depresi i skepsi“. A povzbuzuje nás, když se setkáváme s bezohledností a sobectvím člověka – pomáhá nám věřit v možnost změny.

I tohle je „A Rocha“. Křehcí, slabí lidičkové, kteří se zuby nehty snaží držet něčeho pevnějšího, co je jako kámen.

Mgr. Pavel Světlík výkonný ředitel české A Rocha
kontakt: psvetlik@arocha.cz

Více se můžete dozcědět na našich webových stránkách zde.

bcdf

{mxc}