Havrani polní (Corvus frugilegus) se žlutými plastovými kroužky

Ráby – Zimující havrany polní (Corvus frugilegus) kroužkuji již dvacet osm let a prošlo mi jich rukama víc než 17 000 (viz také článek zde na webu z loňského roku). Takže by se dalo předpokládat, že už by mě při odchytu neměli ničím novým překvapit. Pravda je ale opačná, obzvláště letos (to je ale na kroužkování to správňácké). Mnohaleté zkušenosti říkají, že havrani se většinou chytají při chladném počasí a hlavně při náhlém ranním ochlazeni s mírným sněžením. Když je teplo, tak se nechytají, to mají dost potravy na okolních polích. Stejně tak když napadne větší vrstva sněhu a udrží se delší dobu, tak se havrani odstěhují na velká smetiště, jako je třeba ve Chvaleticích, a žádný se nechytí.

Ale začnu od začátku. Letos jsem chytil prvního havrana do sklopky 6. listopadu. Asi ale málo volal na ostatní, a tak jsem natáhl sklopku znovu 27. listopadu – a chytili se do ní dva havrani najednou! To se mi zatím nikdy nepodařilo. Pokaždé se chytí jen jeden, a to ještě musí být sklopka hodně dobře zamaskovaná. Oni havrani jsou dost opatrní a nedůvěřiví, stačí když zahlédnou jen kousek sklopky pod maskovací trávou a hned od ní odskočí a víc k ní nejdou. Oba chycení havrani dostali hliníkové kroužky a šli to voliéry. Než jsem doma vypil kávu, chytli se do voliéry první letošní dva havrani, již díky těmto volavcům.

A hned následující den se začali chytat i když teploměr vzduchu ukazoval 12° až 16° C a na okolních polích měli dostatek potravy, takže by se dalo předpokládat, že do voliér se chytat nebudou. A přeci se chytali, a to v hojném počtu (30 až 88 kusů).

Na začátku ledna přišla sněhová kalamita, která dělala problémy po celé republice hlavně v dopravě, ale v odchytu havranů paradoxně ne. Sněhu v okolí voliér napadlo přes 30 cm, a to v minulých letech byl pro havrany pokyn aby odlétli na hojně zásobené smetiště. Letos se tak ale nestalo. Každé ráno přilétlo k zemědělskému družstvu do Brozan a do Rábů přibližně tisíc havranů, v některých dnech až dva tisíce a jednou jsem navečer odhadoval jejich počet na 15 až 17 tisíc. Posedali si na stromy kolem senážních jam, na kterých sbírali potravu a odtud zaletovali k voliérám, které jsou ve vzdálenosti coby havraním pírkem dohodil asi 250 m. A zatím se pořád chytají velmi dobře (60, 77 a taky 87 ptáků v jeden den).

Na odchyt labutí na Bajkale v Pardubicích mně 2. ledna přivezl Pawel T. Dolata barevné plastové kroužky z Polska. A hned od 3. ledna jsem jimi okroužkoval již přes 150 havranů.

Kroužky jsou žluté barvy se třemi černými číslicemi (003 až 250). První dva mi praskly, vadilo jim mrazivé počasí a kroužky jsou dost tvrdé. Proto jsem musel zvolit staronovou techniku kroužkování. Havrany nosím v pytlích domů do dílny a plastové kroužky namáčím do horké vody, pak nepraskají.

Podařilo se také odchytit 16 kavek, jedna měla již na noze kroužek od některého jiného ornitologa. Kavkám, které chytnu do voliér v zimě, dávám zelené plastové kroužky. To je výzkum kavek Světlany Vránové.

V úterý 12. ledna jsem poprvé za osmadvacet pozoroval létat kolem voliér mladého racka chechtavého. Během půl hodiny přilétl k voliérám třikrát a společně s havrany nalétával na obě voliéry.

Byl bych velmi vděčný za každou zprávu od vás, kteří nosíte na krku dalekohled nebo fotoaparát a pozorovali jste někde havrany se žlutými kroužky. Kroužky jsou pěkně čitelné, tak doufám, že nějaká pozorování přijdou.

Jiří Česák

Kontakt: cesakjiri@volný.cz

Přečtěte si také autorův článek:
Česák J.: Početnost a věková struktura zimujících havranů polních (Corvus frugilegus) v Rábech u Pardubic v období 1982–2007. Sylvia 45/2009.