Rákosník obecný v síti. Foto – Světlana Vránová.
Dolany – Kroužkování v rákosinách Dolanské zátoky Bohdanečského rybníka je další v řadě letošních akcí, jejímž cílem bylo zachytit ptáky, protahující přes rybníky východních Čech. V polovině 90. let probíhaly v NPR Bohdanečský rybník po několik let celoprázdninové odchyty. Ta doba již je ale minulostí a v současné době se zde kroužkuje především ve hnízdním období. Týdenní kroužkování „na lávkách“ tak bylo jakousi vzpomínkou na někdejší časy.
Akce proběhla ve dnech 24. – 30. 8. Jako kroužkovatelé se jí zúčastnili Světlana Vránová a Petr Lumpe. Téměř po celou dobu nám pomáhal Jakub Vrána, pro kterého to byla první podobná zkušenost. Navštívilo nás několik dalších členů VČP ČSO a akce tak sehrála i nenásilnou seznamovací roli.
Chytali jsme do 60 m pěvčích sítí na lávkách a dalších 80 m jsme měli v rákosinách a křovinách na dalších místech v okolí boudy. Počasí nám přálo takřka ideálně, takže se ptáci chytali dobře. Nejpočetněji chytaným druhem byl jako obvykle rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus), druhé místo ale s přehledem zaujal druh, který se pro rákosí nezdá být tak úplně obvyklý – sýkora modřinka (Parus caeruleus). Celkem jsme okroužkovali 401 ptáků 30 druhů. K těm zajímavějším patřili slavíci modráčci (Luscinia svecica) – chytili jsme 3 mladé ptáky, mladý bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca), strakapoud velký (Dendrocopus major), ťuhýk obecný (Lanius collurio) nebo ledňáček říční (Alcedo atthis). Velkou radost nám udělalo hejnko mlynaříků dlouhoocasých (Aegithalos caudatus), které nám postupně napadlo do sítí téměř celé – celkem jsme okroužkovali 26 těchto milých ptáčků a 3 odchycení již měli kroužky některých našich kolegů.
Čas uplynul jak voda a už jen vzpomínáme… Na kroužícího mladého orla mořského, provázeného 10 kroužícími pochopy. Na jeřáby, kteří každý večer troubením ohlašovali svůj návrat a ráno se s námi s hlasitým pozdravem loučili při odletu. Na 10 volavek bílých, které večer co večer usedaly jako zářivé ozdoby na stromy přímo naproti lávkám. Na sršně, obývající půdičku boudy a na večery, které jsme kvůli nim trávili po tmě… (zkuste si v noci rozsvítit petrolejku u sršního hnízda; nudit se určitě nebudete). Na večerní mlhu, která se plížila loukou až k větvím prvních olší, aby se o ně zastavila jak o zelenou stěnu. Na měsíc v mlžném oparu, který každou noc propůjčoval louce pohádkově stříbrný šat. Na tančící a po západem slunce zarudlé obloze se přelévající hejna špačků… Na hvězdy, které nám blikaly nad hlavou, když jsme zalézali do spacáků… Na puštíka, který nás svým hlasem budil ze sna. Na slunce, vykukující po ránu z mlhové peřiny a barvící v noci stříbrnou louku do zlata… Na… prostě na všechny ty krásně chvíle, které jsme prožili.
Světlana Vránová
