Východní a severní Čechy – Dne 30. 8. 2008 byla na mokřadu u obce Rzy pozorována husa velká (Anser anser), která měla červený krční límec s bílým kódem O/42 (F. Kopecký). Na přelomu března a dubna 28. 3. a 5. 4. 2009 byla pozorována druhá značená husa s krčním límcem O/44 u obce Chvojence (T. Bělka, T. Cik). Tyto husy mají zajímavou historii. Obě dvě se vylíhly koncem dubna v Pokrušnohorském zooparku v Chomutově polodivokému páru, který je zde od roku 2005 neustále sledován. Pár měl celkem 7 housat, o jedno v polovině května přišel. Z šesti zbylých bylo 5 odchyceno, označeno a 11. 7. 2008 vypuštěno na Heřmanickém rybníce na Českolipsku. Tímto činem byla housata začleněna do projektu Reintrodukce husy velké na Českolipsku, který probíhá od roku 2007. Krátce po vypuštění zmizela jedna husa O/43. Ostatní se rozlétly do okolí. Byly zastiženy v Polsku, východních Čechách, jižní a střední Moravě. V roce 2007 byly vypuštěny 4 husy.
Projekt Reintrodukce husy velké na Českolipsku je kontroverzní a panují na něj různé názory. Tímto článkem není míněna žádná obhajoba, jen zde budou shrnuta fakta.
Severočeská rybniční oblast (Českolipsko)
V 19. století se píše, že jsou husy v této oblasti hojné (Frič 1872 podle Komárka 2007). V roce 1912 píše Schuster Rootvalk, že dříve velmi hojná husa ubývá. Počet hnízdících párů před rokem 1914 byl odhadnut na 30 – 40 (Schuster 1937 podle Hudce 1971). Kolem roku 1930 byl počet odhadnut na 10 – 20 párů (Schuster 1933 podle Hudce 1971), přitom v severních v Čechách se jednalo o největší populaci, protože v obou dalších oblastech (jižní Čechy a jižní Morava) hnízdily jen jednotlivé páry (Šťastný et al. 1996). Po druhé světové válce husy hnízdí prakticky jen na Novozámeckém rybníce. V letech 1946 – 50 tu byl jejich stav odhadnut na 4 – 12 párů, v letech 1953 – 63 kolísal počet mezi 2 – 4 páry, roku 1964 pouze 1 – 2 páry a v roce 1968 již nebylo hnízdění zjištěno (Hudec 1971). Až v roce 1977 (snad již 1976) na Novozámeckém rybníce vyhnízdil jeden pár (Šťastný et al. 1987). V letech 1977 až 1984 hnízdily jen nepravidelně. Od roku 1985 husy z Českolipska vymizely (Šťastný et al. 1996). Po provedených úpravách na Novozámeckém rybníce zde zaznamenal K. Filip výskyt hus v hnízdním období v roce 2000 a 2001. V květnu 2001 zde prokázal pár, který vodil 4 housata, avšak v průběhu června tato rodina z rezervace beze stopy zmizela (Filip 2002).
Populace husy velké v celé Evropě vzrůstá (Madsen et al. 1999, Wetlands International 2002, Wetlands International 2006). Husa se šíří i na území České Republiky. Obsazuje nové lokality, jak v okolí tradičních hnízdišť, tak i na nových místech (Šťastný et al. 2006). Na Českolipsku již delší dobu chybí. V letech 1990 a 1991 byly uskutečněny první pokusy o navrácení hus. Obě dvě akce ztroskotaly, housata se nepovedlo dochovat do vhodné velikosti (Podhrazský 2007). V roce 2006 projevili někteří ornitologové ze severních Čech zájem o obnovení těchto pokusů. Byl zpracován projekt, vše konzultováno s MŽP, CHKO Kokořínsko, ČSO, KS NM Praha a odborníky (např. Karel Hudec, Karel Šťastný). Výsledky konzultací dopadly rozporuplně. Některé strany byly výhradně proti, jiné byly projektem nadšeny, proto je projekt označen za kontroverzní. I přes tyto rozpory byl projekt zahájen, a to z několika důvodů. Na několika místech v Evropě byly populace husy založeny uměle (Velká Británie, Německo – Drážďany, Bavorsko, Rakousko – Grenau). V Čechách jsou dvě populace, které vznikly z chovaných ptáků. Nikdo se těmto umělým populacím nevěnoval. Od roku 2004 je zkoumána polodivoká populace na Chomutovsku a součástí tohoto výzkumu je projekt „Reintrodukce husy velké na Českolipsku“ (Podhrazský 2006, Podhrazský 2007).
Projekt „Reintrodukce husy velké na Českolipsku“ byl zahájen v roce 2007. Počítá s tím, že v letech 2007 – 2009 bude vypouštěno 4 – 5 nevzletných housat na Heřmanickém rybníce na Českolipsku. Housata budou označena krčními límci, aby byl o ptácích přehled a mohli být dále monitorováni. Po třech letech bude vypouštění ukončeno a bude se jen sledovat vývoj populace hus na Českolipsku.
Husa velká je druh, který hnízdí až od věku dvou let. Jednoletí ptáci se potulují mimo hnízdiště. V roce 2007 byly vypuštěny 4 husy, které byly pozorovány na několika místech v Evropě. V roce 2009 dosáhly tyto husy věku, kdy by mohly začít hnízdit. V roce 2009 před hnízdní dobou byly v NPR Novozámecký rybník pozorovány 3 páry hus. V jednom páru byli oba dva ptáci označeni, houser O/26 (značen u Mostu! 2007) a husa O/24 (vypuštěna 2007). V druhém páru byla jen jedna husa s krčním límcem, houser neznačen a husa O/28 (vypuštěna 2007). V třetím páru nebyl ani jeden pták označen. Dne 21. 4. 2009 pozoroval P. Kurka pár hus, kde měla husa límec O/28, jak vodí 5 housat ve stáří 5 dní. Ostatní dva páry naznačují, že husy zasedly na vejce, do této chvíle je nikdo nepozoroval s housaty.
Značení hus
Od roku 2005 probíhá značení hus velkých krčními límci na Chomutovsku. Od roku 2007 jsou vypouštěni značení ptáci na Českolipsku. Tito ptáci dostávají červený límec s kódem série „O“. V roce 2008 bylo obnoveno značení hus v divoké populaci v jižních Čechách v oblasti Dívčicka. Tito ptáci mají též červené límce, ale jejich kód náleží k sérii „B“.
Pokud budete pozorovat husu s límcem, pošlete prosím podrobné informace na Kroužkovací stanici Národního muzea Praha či přímo koordinátorovi barevného značení hus v ČR – Michal Podhrazský, corax@seznam.cz
Michal Podhrazský, PřF UK Praha
Fotografie dokumentující chomutovský projekt naleznete zde.
===========================================================
Použitá literatura:
Komárek, S. 2007: Ptáci v Čechách v letech 1360 – 1890 aneb tajemství rytíře von Sacher-Masocha. Academia, Praha.
Madsen, J., Cracknell, G. & Fox, A. D. 1999: Goose populations of the Western Palearctic. A review of status and distribution. Wetlands International Publ. No. 48, Wetlands International, Wageningen, The Netherlands. National Environmental Reserch Institiute, Rönde, Denmark. 344 pp.
Podhrazský, M. 2006: Shrnutí a předběžné výsledky projektu „Límcování hus na Chomutovsku, Mostecku a Lounsku“. Fauna Bohemiae septentrionalis 31: 45-50.
Schuster, J. 1933: Jahresbericht der Station Lotos. (ex. Hudec 1971)
Schuster, J. 1937: Zum Aufgang der Wasserjagd. Dtsch. Jägerztg. 18: 213 – 200. (ex. Hudec 1971)
Šťastný, K., Randík, A. & Hudec, K. 1987: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČSSR 1973/77. Academia. Praha. Šťastný, K., Bejček, V. & Hudec, K. 1996: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985 – 1989. H & H, Jinočany.
Šťastný, K., Bejček, K. & Hudec, K. 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001 – 2003. Aventinum, Praha.
Wetlands International. 2002: Waterbird Population Estimates – Fourth Edition. Wetlands International Glabal Series No. 12, Wageningen, The Netherlands.
Wetlands International. 2006: Waterbird Population Estimates – Third Edition. Wetlands International, Wageningen, The Netherlands.
{mxc}
