Nejkrásnější stromeček – Božíhodový příběh

b   Příběh, který se mohl odehrát kdekoliv – Na návštěvu strejdy Pavla a tety Jany se Péťa těšil. Vždycky se tam něco zajímavého dozvěděl, a tak už se nemohl dočkat vánoční návštěvy.

Ráno na Boží hod nemohl dospat. Konečně! Tatínek startuje auto, ještě zamávat mamince a jedeme. Cesta zasněženou krajinou příjemně ubíhá. Péťa si všímá po polích rozesetých kání. Co jich všude je! A támhle se pole černá hejnem havranů. Míjejí alej jeřábů, obsypaných kvíčalami a tatínek mu vysvětluje, že stejně jako někteří naši ptáci odlétají na zimu do teplých krajin, jiní ptáci, žijící daleko na severu, přilétají na zimu k nám. Poslední zatáčka na konec vesnice a jsou v cíli cesty.

Rex radostně vrtí ocasem na uvítanou, Mourek, stočený do klubíčka v pelíšku na zápraží líně otevřel jedno oko, aby zjistil co se děje, a už je tu Pavel. S tatínkem se jen rychle dohadují na tradičním novoročním kroužkování kalousů a pak už tatínek znovu nasedá do auta a je pryč.

Pavel s Péťou vcházejí do domu. Pod nohami se jim rychle protáhne Mourek a než se kdo naděje, už si hoví v křesle u kamen. Péťa se uvelebí vedle něho a pusa se mu nezastaví. Musí strejdovi Pavlovi a tetě Janě všechno vyprávět. Jak byl na Štědrý den ráno s tatínkem na procházce. Na poli viděli hejno strnadů obecných a mezi nimi jíkavce, to vám byla krása! A co všechno dostal večer pod stromeček! Největší radost měl z knížky o ptácích. Pyšně ji vytahuje z batůžku a ukazuje. Je první úplně dočista jenom jeho, už nemusí brát tátovi ty jeho. A taky dostal pexeso s ptáky, to si vzal také s sebou a už se těší, jak ho bude s tetou Janou mastit.

Konečně se zdá, že už řekl všechno. Zatímco se nadechuje k další záplavě slov, udiveně se rozhlíží po místnosti. „A kde vy máte vlastně stromeček?“, nemůže se zorientovat. „Víš, my stromeček doma už dávno nestrojíme“, vysvětluje teta Jana. Péťa oněměl nevěřícným úžasem a to dává Pavlovi příležitost k vysvětlení.

„Nemáme důvod ho doma strojit. K tomu, abychom si připomněli narození našeho Spasitele, ho nepotřebujeme. Ale přesto ozdobené stromečky máme, a dokonce několik! Počkej po obědě, ukážu ti ozdoby, jaké jsi ještě neviděl! Máme nejkrásnější stromečky, jaké si můžeš představit“. Péťa za svůj život viděl stromečků už hodně – ty blikavě zářící za výlohami obchodů, velikánský až do stropu na chodbě jejich školy, úplně největší na náměstí před radnicí i úplně malinkatý na stole u paní doktorky. Ten nejkrásnější ale má doma. Strojili ho s tátou a Péťa na něj sám vyráběl barevné řetězy. Krásnější stromeček určitě neexistuje, strejda se určitě plete… Ale přece jen se Péťa nemohl dočkat, až už bude po obědě.

Teta Jana vaří moc dobře, skoro jako maminka. Po výborném obědě při pohledu na Mourka, slastně vrnícího u sálajících kamen, padá na všechny příjemná ospalost. Na všechny – kromě Péti. Ten už stojí v botách v hale a souká se do bundy. Pavel s Janou na sebe spiklenecky mrknou a Pavel se jde také strojit.

Nejdou nikam daleko, jen za dům do zahrady. Péťa se zvědavě rozhlíží, ale nic  zvláštního nevidí. Pavel mu ukazuje jabloň. Zůstalo na ní několik velikých jablek, ale kromě nich tam visí celé svazky sušených jeřabin a také jmelí. Celý strom je ověšený barevnými plody. Tohle že má být ten nejkrásnější stromeček? Pavel se dívá na hodinky a říká: „Jen počkej, za chviličku uvidíš, už by měli být tady…“. Péťa je ale zklamaný. Už-už se obrací o odchodu, když strne v úžasu. Zničehožnic se ozvalo zvláštní štěbetání a na jabloň se snesl mrak nádherných ptáků. Jak jsou barevní! A kolik jich je! A jaké směšné chocholky mají na hlavách! Celá jabloň je jimi najednou obsypaná a ládují se zavěšenými dobrotami. Péťa užasle hledí na pohádkové ptáky, když tu se jak na povel celé hejno zvedá a přelétá na vedlejší smrk. Nízké prosincové sluníčko dává jejich divuplným barvám ještě lépe vyniknout. Strejda Pavel vypráví o brkoslavech a Péťa od nich nemůže odtrhnout oči. Dočista ho okouzlili. Po chvilce odpočinku se chocholatí ptáci vracejí k hodování na jabloni. Pak se ale celé hejno znovu zvedá o odlétá pryč ze zahrady. To je ale škoda…

Zahrada ale s odletem brkoslavů neztichla. Je slyšet spoustu jiných hlasů. Péťa bezpečně poznal hlas modřinky. Ale to už mu Pavel ukazuje další strom. Smrček v rohu zahrady je také ověšený různými dobrotami pro ptáčky – jsou tam kusy loje, kuličky tuku se semínky, jablíčka i jeřabiny. Nejhezčí je ale řetěz z navlečených buráků. Smrček jím je úplně omotaný. A těch ptáčků! Péťa ptáky zná, však je odmalička chodí s tátou a se strejdou pozorovat i kroužkovat. Poznává sýkorky koňadry a modřinky a tamhle – to je brhlík a zvonci. A dole pod stromečkem kos. Jé, a na loji sedí strakapoud! Ten je ale krásný. Další strávníky mu ale musí Pavel představit. Ten černobílý ptáček, co vypadá jako malá koňadra, to je sýkora uhelníček. A to hejnko s dlouhými ocásky – to jsou mlynaříci dlouhoocasí. Ti se Péťovi moc líbí. A teď se ozvaly zvláštní hlasy. Jako kdyby zaskřípalo nenamazané kolečko. „Máme štěstí“, říká Pavel a rozhlíží se. Než stačí zjistit, odkud se hlasy ozývají, přistálo na pochoutkami ověšený smrček hejno zavalitých ptáků. Některým svítila bříška jasnou červenou barvou, někteří byli zbarvení jen velmi skromně. „To jsou hýlové, létají sem jenom vzácně. Ti s červenými bříšky jsou samečkové“, vysvětluje Pavel. Hýlové se s chutí pustili do jeřabin. Mezi nimi se na burákovém řetězu houpaly hbité sýkorky a jejich žlutá bříška se míhala mezi červenými bříšky hýlů. „Ti ptáčkové jsou na tom stromečku jako živé ozdoby“, smál Péťa.

Když se vrátili do teplého domu, čekal na každého z nich hrnek kouřícího čaje. „Tak jak se ti líbily naše stromečky?“, ptá se zvědavě teta Jana. Péťovi září oči. Moc se mu to líbilo. Chocholatí brkoslavové, červeně zářící hýlové, žlutě svítící sýkory, zelení zvonci a černí kosi… „Ale teto, víš co je nejlepší? Že ty stromečky jsou každou chvíli jiné! Nikdy se neokoukají, protože ty živé ozdoby se pořád přemisťují z místa na místo. Já myslím, že máte opravdu úplně nejkrásnější stromeček! Ale já mám nápad. My si s tátou taky takový uděláme! A ještě hezčí!“. Pavel s Janou se na sebe usmáli. Péťa bude mít doma o čem vyprávět…
SV

=======================================

Nechte se inspirovat a vytvořte ptáčkům podobný stromeček. Podle druhu zavěšených dobrot můžete přilákat různé druhy ptáků. Chcete-li pohostit také kosy či pěnkavy, nasypejte krmení také na zem okolo stromečku. Fantazii se meze nekladou. Pokud připravíte stromeček pro ptáky a pošlete nám jeho fotku, vystavíme ji na webu.

hs

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Post Navigation