

Východočeská pobočka České společnosti ornitologické
Mláďata brhlíků jsou v šupinkách borové kůry jako v peřině. Foto – Miroslav Dusík.
Budkaření patří nejen k velmi zajímavým ornitologickým činnostem, kdy je možné se relativně velmi snadno zabývat hnízdní bionomií a dalšími životními projevy běžných druhů dutinových ptáků. Je-li prováděno na větších plochách, je možné účinně posílit celé místní populace jednotlivých druhů nebo celých společenstev a nahlédnout také do jejich velmi zajímavé populační ekologie. Dutinoví pěvci tvoří skupinu sice druhově nepříliš pestrou, zato významnou svojí početností, převažujícími vlastnostmi a zapojením např. v lesním ekosystému.
ZOOLOGICKA ZAHRADA DRESDEN
V prvni skutecne zahranicni recenzi jsem zamiril do nedalekych Drazdan, kam se dostanete z nekterych koutu republiky velmi rychle – ja to z Prahy mam pouze 149 km a z Hradce je to jen o 100 km dale. Cela cesta do Drazdan vzesla jako napad meho kolegy Michala Podhrazskeho v kvetnu 2008. Seslo se nas jen pet, ale i tak jsme se rozhodli, ze pojedeme. Jediny, kdo mezi nami umel trochu nemecky, byla nase kamaradka Mgr. Petra Hudcova, ktera pracuje jako prekladatelka. Kdyz si nekdo plete vyrazy jako „Tiergarten“ a „Tigergarten“, tak si dokazete predstavit, jak zabavne bylo hledani zoo v samotnych Drazdanech. U vstupu nas privital vzorne upraveny pan v saku a ciste bile kosili, zapsal si nase jmena do navstevni knihy a s milym usmevem nas pustil dovnitr.
Hnízdo racka chechtavého v řepkovém poli na Chlumecku. Foto L.Kadava
Dlouhá zima a deštivé jaro může přinášet nové hnízdní možnosti pro některé druhy ptáků. Na Novobydžovsku a Chlumecku byl letos příděl sněhu a jeho setrvání v krajině rekordní. Mokré jaro navíc přispělo k tomu, že řada míst, zejm. v říčních nivách, zůstala trvale podmáčená. Jedním z největších překvapení pak bylo nalezení nové hnízdní – pravděpodobně pouze sezónní – kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus) nedaleko obce Písek na Chlumecku.
Portrét hybridního samce slavíka obecného/tmavého. Foto – Pavel Kverek.
Kříženci slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) se slavíkem tmavým (Luscinia luscinia) – důkaz o jejich příbuznosti
Skutečnost, že se mohou zmíněné druhy spolu křížit, je známa z umělých chovů v Německu již z minulého století. Tam také vzešla první podezření na samovolné křížení těchto slavíků v přírodě. Napozorovaných a kroužkováním potvrzených případů tam začalo přibývat v čase, kdy první výsledky zaznamenala i česká ornitologie. Dnes už je i u nás poznatků o tomto fenoménu, zejména díky specializaci, mnohem víc. A zdá se, že i naše podmínky jsou schopny objasnit mnoho důležitého.
Zichlinek – V nedavnych dnech byla velka cast Ceske republiky konfrontovana s nasledky vytrvalych srazek. Mimo jine doslo k velkym materialnim skodam. „Clovek moudry“ bude vse analyzovat na computerech a bude hledat jednoduchou a levnou prevenci opakovani nedavnych problemu.
Kamenáček pestrý si své druhové jméno rozhodně zaslouží. Foto – Jaroslav Vaněk.
Česká Skalice, Rozkoš – Kameňáček pestrý (Arenaria interpres) je jedním z nejseverněji hnízdících ptačích druhů, protože jeho hnízdní areál zasahuje až k 83 stupni s.š. Nám nejbližší pravidelná hnízdiště leží v Dánsku, kde se jeho početnost pohybuje do 45 párů. Pokud se týká Evropy, tak v podstatně větším počtu hnízdí na severním pobřeží Baltského moře (Švédsko, Finsko, Estonsko), kde se jeho početnost odhaduje na 12 000 párů . Jeho hnízdím prostředím jsou kamenitá pobřeží a ostrůvky v moři a rovněž kamenitá, pouze mechy a lišejníky porostlá tundra.
Čerstvě vylíhlé mládě lysky černé v hnízdě na rybníku Brodský. Foto – David Bubák
V tomto článku bych chtěl představit zajímavou lokalitu k pozorování ptáků na Náchodsku. Jedná se o rybniční soustavu u Červeného Kostelce. Tvoří ji 3 rybníky. Nejmenší z nich Čermák leží přímo na katastrálním území Červeného Kostelce, další dva mnohem větší rybníky Brodský a Špinka leží na katastrálním území obce Zábrodí. Rybník Špinka je s rozlohou asi 40 ha druhou největší vodní plochou okresu Náchod, hned po necelých 10 km vzdálené přehradě Rozkoš. Břehy rybníků jsou lemovány pásem mokřadní vegetace s převahou rákosu, místy i orobince úzkolistého a ostřic (Carex sp.). Podstatnou část pobřeží lemují husté keře vrb (Salix sp.), které v některých místech zcela nahrazují porosty rákosu.
I díky počasí byly sítě při některých kontrolách prázdné. Foto Lubor Urbánek
Žehuň – Ve dnech 1. až 8. května 2010 proběhl v Národní přírodní rezervaci Žehuňský rybník 14. ročník jarní odchytové akce. Cílem těchto odchytů je spolu s dalšími programy (CES, letní odchytová akce apod.) sledování meziročních změn početnosti některých druhů ptáků, případně získávání nových fenologických a faunistických dat. Tyto údaje pak mohou být využity v rámci ochrany přírody a při plánování managementu rezervace.
Ucastnici uvodni patecni vychazky nad mapou vymysleji dalsi postup. Foto – Svetlana Vranova.
Belec nad Orlici – Ve dnech 21. – 23. 5. 2010 poradala Vychodoceska pobocka CSO dalsi pravidelny Vikendovy vyzkumny tabor (VVT), tentokrat s nazvem „Hradecke lesy“. Tato akce si dala do vinku pomerne narocny cil – zjistit kvalitativni slozeni hnizdnich ptacich populaci v Hradeckych lesich a prilehle nive Orlice v a u nekterych druhu se pokusit odhadnout i udaje kvantitativni. Akce mela dva hlavni operacni prostory: uzemi Mestskych lesu, rozsahly komplex u Hradce Kralove a prilehajici ricni nivu meandrujici reky Orlice.
© 2025 Východočeská pobočka ČSO
Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑