Články autora: Petr Moutelk

V ústí řeky Exe

 

20110117a

Hejno ústřičníků velkých na pobřeží. Foto – Petr Moutelík.

Anglie – Přibližně 250 km západně od Londýna leží město Exeter. Protéká jím řeka Exe. Mezi Exeterem a ústím řeky do moře se nachází řada pro biology atraktivních lokalit. Celkem se jedná o šest rezervací.Pro estéty nevábné bahnité prostředí ústí řek do moře, označované jako estuáry, je rájem pro tisíce ptáků. Na biorytmus ptáků má v těchto místech vliv příliv a odliv. Návštěvníci rezervací musí být opatrní a dodržovat doporučení správců chráněných území.

Celý článek →

„Ohavná ornitologie

20100901jV poslednich letech vznikla cela rada uzasnych filmu o prirode. Jejich fantasticke exteriery a brilantni prace autoru privedly k zajmu o prirodu mnoho novych nadsencu. Ti se snazi i v podminkach stredni Evropy najit panenska mista nedotcena lidskou cinnosti. V praxi maji problem konfrontace svych idealu s realitou okoli.

Terenni biologove jsou techto iluzi jiz zbaveni, a tak se pri sve profesionalni ci amaterske praci pohybuji z hlediska vetsinove populace casto v odpudivych biotopech. Optimalni prostredi pro zivocichy musi zajistovat potravu, vodu, ukryt ci pocit bezpeci a prirozene v nem potkaji i sexualniho partnera. Esteticka kriteria jsou naprosto podruzna.

Celý článek →

Nastane boom výstavby poldrů?

20100608aZichlinek – V nedavnych dnech byla velka cast Ceske republiky konfrontovana s nasledky vytrvalych srazek. Mimo jine doslo k velkym materialnim skodam. „Clovek moudry“ bude vse analyzovat na computerech a bude hledat jednoduchou a levnou prevenci opakovani nedavnych problemu.

Celý článek →

The diver´s madmans

20100128a    Winter observations of divers are pretty rare in the Czech republic. On 24.1.2010 was observed one young Common Loon (Gavia immer) at Slezská Harta reservoir near Bruntál in northern Moravia. The bird was at very small piece of free surface so it wasn´t able to fly up. Deep frost was comming and Loon could freez over. The problem solved firemans from Bruntál. They made cca 20 metre long airstrip in ice. The Common Loon wasn´t at this place next day so we hope it successfully departed.

Blázni do potáplic

Motto:20100128a
„Víc ledu tam dej
Tuhle chvíli mám rád
Když lokál je prázdnej
A měl bys zavírat…“
(Poutníci)

Píseň zněla 21. 1. 2010 mou dodávkou. Nejel jsem na ustavující schůzi výzkumné sekce potápličářů. I když by to byla krása (… welcome drink – grog, v krbu praskají buková polena, program: příprava expedice na severská hnízdiště, na interaktivní tabuli probíhá přednáška o posledním záletu Gavia pacifica, na britské ostrovy, účastníci popíjejí ušlechtilé nápoje, v kterých musí chřestit kostky ledu…Nádhera!).

Cílem mé cesty byl Lipník nad Bečvou, kde nastoupil Jura Polčák s Jirkou Šírkem. Míříme na vodní nádrž Šance v Beskydech. Dne 17. 1. 2010 na ní Jan Šerek a Martin 20100128bŠerek objevili dospělou potáplici lední (Gavia immer). Naposledy byla pozorována regionálními ornitology 20. 1. 2010. Nálada v automobilu je optimistická a v nákladním prostoru výbava na arktickou expedici. Vodní nádrž Šance nás nadchla. Pro potáplici lední jsou zde ideální podmínky: oligotrofní voda, vynikající trofické podmínky, klidné, nerušené prostředí a cca 180ha nezamrzlé hladiny. Naše motivace i nasazení bylo maximální. Čtyři hodiny jsme v obtížných podmínkách (pro ilustraci: v poledne mi zamrzlo ostření na klasickém triedru) věnovali systematickému pátrání po severském fantomovi. Resultát: potáplice již lokalitu opustila. Akci jsme uzavřeli v příjemné hospůdce s krbovými kamny na kuří nožce, byli jsme rádi za příjemně prožitý den a domluvili jsme další výpravu za ptáky do půvabných Beskyd.

Dne 24.1.2010 zveřejnil ve večerních hodinách na webu ČSO pozorování juvenilní potáplice lední pan Vladimír Gahura. Lokalita: Slezská Harta. Já jsem o programu na 25. ledna rozhodnutý hned! O pozorování potáplice lední sním již 32 let a doufám, že na mě počká. V poledne druhého dne parkuji v Leskovci nad Moravicí u rázovitého hřbitůvku. Je mrazivo, ale slunečno a dobré světlo. Zdravím se s Adolfem Goebelem a ve stativáku pozorujeme Juru Polčáka, jak kamerou natáčí potáplici v oku v ledu o průměru cca 5m! Okamžitě se rozhoduji, že na led půjdu také. Tam později (před puklinou v ledu) pořizuji fotodokumentaci tohoto raritního migranta. Potáplice se ozývá svým mystickým hlasem, dvakrát se ozve prasknutí v ledu… Atmosféra je fantastická, ani nevím, jak jsem pořídil 200 snímků. Kamarádi mě štengrují ze břehu, nálada všech účastníků je sváteční – jde o detailní pozorování vzácného ptáka, kterého patrně v naší vlasti již neuvidíme. Rozhoduji se, že napíšu poděkování panu Gahurovi, že nám svou laskavostí umožnil toto mimořádné pozorování.

20100128c

20100128e

20100128ff

s

 

 

Před cestou domů posilňuji sebe (zabijačkovými specialitami) a regionální ekonomiku (Kč) v motorestu „Kukačka“. Přemýšlím o dalším osudu potáplice a vzpomínám na tragický konec potáplice severní Marušky minulou zimu na Žichlínském poldru. Vím, že potáplice z malého oka již neodletí. Tyto „bombardéry“ potřebují startovací dráhu 15-20m.

V Bruntálu žije hasič renesančního záběru – Štěpán Mikulka, v noci se nám podaří spolu promluvit o situaci na přehradě. 26. ledna je dnem hektickým pro bruntálské hasiče, původní plánované cvičení se mění v ostrý zásah a tvrdou dřinu za extrémních podmínek. To najdete na skvěle vylíčené na webu Štěpána Mikulky zde. Jde pravděpodobně o ojedinělou záchranu potáplice lední v Evropě. Před výkonem těchto chlapů smekám! Za soumraku dokončují ranvej pro potáplici (je letuschopná?).

20100128g20100128h20100128i

 

 

 

 


Motto:

„Víc ledu tam dej
Noc sedla na runway
Gin usíná v láhvi
Víc ledu mu dej!…“
(Poutníci)

Dne 27. ledna již pták na lokalitě nebyl pozorován. Zda ranvej posloužila svému účelu bude vždy jen ve sféře dohadů. Já bytostný optimista, si myslím, že ano. Celý život mám štěstí na lidi. Nezradilo mě ani při posledních akcích s „blázny do potáplic“. Zkušenosti účastníků mj. poslouží záchraně dalších ptáků, kteří se u nás dostanou do problémů. Bude to jen malá splátka dluhu, který má člověk moudrý vůči přírodě.

S pozdravem: Víc ledu tam dej!

Petr Moutelík

Další strhující reportáže a fotografie ze záchranné akce naleznete na stránkách Petra Podzemného (zde je i video, na němž můžete slyšet podmanivý hlas potáplice lední) a Roberta Doležala – Dodina.

 

Kulíčí stopy na poldru

20091124a Žichlínek – Na rozdíl od většiny ptáků řazených mezi bahňáky (dlouhokřídlí – Charadriiformes), kulík říční (Charadrius dubius) neustupuje před civilizačním tlakem, ale svádí úspěšně svůj „boj o život“ i v prostředí vytvářeném a měněném člověkem. Učebnicovým příkladem může být hnízdění kulíků na nohejbalovém hřišti v Dolní Čermné (Hampl a kol. 2001).

Kulíky jsem na suchém poldru u Žichlínku sledoval již během stavby. Od roku 2008 (dokončení poldru) se na lokalitě dají v jarních měsících pozorovat ve vysokých počtech. V tomto roce lokalita byla čerstvě opuštěným staveništěm, poldr však postupně zarůstá vegetací, a tak se časem změní i prostředí, které pro ně již nebude tak atraktivní.

V roce 2009 se na poldru pokusilo v „první vlně“ vyhnízdit přibližně 20 párů kulíků říčních. Bylo možné například z jednoho místa pozorovat tři čtveřice kulíků bojující o teritoria a kulíků byl doslova plný poldr. Nemají tu však ustláno na růžích. Predace je značná a „vypomáhají“ ještě venčení psi. S těmi páníčci procházejí nejraději hnízdiště čejek a kulíků. Další ohrožení pro kulíčí mládež představují auta, čtyřkolky a motorkáři. Mladí kulíci mají po opuštění hnízda v oblibě černé šotolinové cesty, a to se jim stává osudným. Kulíčí hnízda na jesepech Moravské Sázavy ohrožuje kolísající hladina a část bývá vyplavena.

Po vyhnízdění místní populace kulíků poldr rychle opouští a dají se už pozorovat pouze protahující ptáci. Podmínky na poldru mi umožnily pořídit fotodokumentaci těchto sympatických, tvrdých a skromných ptačích bojovníků.

Kulík říční není ptákem, který by zaujal otrlé lovce rarit ptačí říše. I tak najde své obdivovatele, kteří budou sledovat životní projevy tohoto charismatického ptáčka.

Šel jsem v sychravém podzimním odpoledni pustým poldrem směrem k autu, skládal jsem v duchu slova tohoto článku a uvědomil jsem si, že už se těším, jak se na jaře ozve hlas prvního kulíčího navrátilce!

Petr Moutelík

20091124b20091124c20091124d20091124e20091124f20091124g20091124h

Nebezpečné dráty na Lanškrounsku

a   Krasíkov – Krajina v okolí krasíkovské rozvodny je protkána hustou sítí elektrovodů. V údolní nivě Moravské Sázavy místní myslivci odedávna nacházeli pod dráty poraněné i mrtvé kachny, labutě, volavky i další ptáky. Niva byla pro ptáky atraktivní vždy a ještě zajímavější se stala po vybudování suchého poldru u obce Žichlínek. Na poldru je stálá zádrž vody na ploše přibližně 15 ha. V těsné blízkosti vybudovaných jezer vede linka vysokého napětí. K rozvodně je z poldru necelý kilometr vzdušnou čarou. Nebezpečí úrazu ptáků zvyšují v oblasti časté a dlouho trvající mlhy. Lokalita tak funguje nejen jako refugium pro tažné ptáky, ale i jako velmi efektivní ekologická past.

   Letos 18. března jsem nalezl v oranici pod dráty vysokého napětí mezi žichlínským poldrem a rozvodnou Krasíkov labuť velkou (Cygnus olor). Pták byl imobilní, převezl jsem ho do záchranné stanice Zelené Vendolí. Zde byl ošetřován a 1. 4. 2009 jsem ptáka vypustil na poldru. Jeho rekonvalescence v přírodě trvala další měsíc. Příběh labutě Leonky byla story se šťastným koncem. Fatální následky měl ale kontakt s dráty na immaturního orla mořského 6. 6. 2009. Pták utrpěl po nárazu do drátu devastující poranění, kterým na místě podlehl. S odstupem času se domnívám, že 62 denní pobyt (v listopadu a prosinci 2008) potáplice severní na jezeře, které leží v těsné blízkosti linky vysokého napětí měl pravděpodobně také souvislost s dráty… Většina ptačích tragédií pochopitelně uniká pozornosti. Kadavery a poranění ptáci jsou promptně odstraněny mrchožrouty a predátory, a tak tento problém zdánlivě neexistuje.

   Dnešní civilizace se bez gigantických rozvodů elektřiny neobejde, a tak vyvstává otázka, co se dá pro ohrožené ptactvo udělat. Samozřejmě je morální povinností lidí podporovat činnost záchranných stanic, které se snaží pomoci poraněným ptákům vrátit se zpátky do přírody. Dále je nutné přemýšlet o tom, jak zvýraznit dráty, a to pokud možno i za snížené viditelnosti, pro ptáky protahující nivou Moravské Sázavy v blízkosti krasíkovské rozvodny. K úrazům ptáků po kolizi s dráty bude docházet stále, ale fatalistický přístup není cestou k minimalizaci problému raněných a mrtvých ptáků pod elektrovody.
Petr Moutelík

bccddeff 

{mxc}

Kukuřičné monokultury – nudné pouště?

   Rudoltice – V posledních 20 letech se výrazně zvýšil význam a výměra kukuřice pěstované na našich polích a tento trend bude dále pokračovat. Mimo jiné s plánovaným využitím kukuřičného zrna k energetickým účelům. Lovné zvěři (srnčí, černá…) poskytuje v krajině chybějící krytinu i dostatek potravy. Často pak kukuřici opouští jen hledá-li vodu. Ptáci se také na měnící podmínky adaptují.

   V kukuřici úspěšně hnízdí čejky. Vyhledávají podmáčená místa, případně místa neosetá pro poruchu secího stroje ap. Na podzim se na sklizených plochách vyskytují početná hejna protahujících pěvců (např. jikavci), holubi a nocují zde i kachny divoké, které jsou v této době předmětem intenzivního lovu. Pro pozorovatele jsou zajímavé i ostrůvky nesklizené kukuřice ponechané na dozrání na zrno. Na posklizňových zbytcích se na podzim a v zimě živí i jeřábi a severské husy. Pro řadu dravců je také otevřený přehledný terén kukuřičných strnišť zajímavým biotopem.

   V loňském roce jsem v Rudolticích (UO) v porostu silážní kukuřice pozoroval 2 rodinky bramborníčků hnědých odchovávající zde mladé. V těchto kulturách se z ekonomických důvodů nepoužívají insekticidy a hmyzu je zde dostatek. Pro bramborníčky je to v kulturní krajině velmi atraktivní prostředí. Na velkých a nerušených lánech kukuřičných polí bude i nadále probíhat adaptace zvířat na atraktivní nabídku zemědělců.

Petr Moutelík

{mxc}

 

 

Pokus potáplice severní (Gavia arctica) o zimování

Poldr Žichlínek – Od 2.11.2008 do 1.1.2009 (po dobu 61 dní) bylo možné na suchém poldru u Žichlínku pozorovat potáplici severní (Gavia arctica), v tuto roční dobu v nezvyklém svatebním šatu.

Přibližně 15ha z plochy poldru tvoří 4 uměle vytvořená jezírka se stálou zádrží vody. Jezírka byla v roce 2008 vhodně zarybněna a žije v nich velké množství drobných rybek. Tím jsou atraktivní pro řadu vodních ptáků.

Celý článek →

Poldr Žichlínek

aa   Žichlínek – Žichlínský poldr je zajímavá stavba. Smyslem poldrů je snížení kulminačních průtoků vodních toků. Žichlínský poldr vznikl na toku Moravské Sázavy jako reakce na katastrofální povodně v létě 1997. Stavba je v ČR ojedinělá svým rozsahem. Nachází se v nadmořské výšce 345 m nad mořem, výměra je 166 hektarů (z toho je vodní plocha asi 10 %).

Celý článek →