Slavík modráček středoevropský přilétá jako první z našich slavíků. Foto – Tomáš Bělka.
Ve čtyřech jarních dílech představíme na těchto stránkách kvarteto našich slavíků, v pátém pak pojednáme o křížencích. Název seriálu je parafrází prastaré ornitologické pozvánky pana Bohumila Rejmana z Litomyšle k odchytu bahňáků, jejíž zažloutlý novinový výstřižek dodnes leží v mém archívu.
Slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula) – nejčasnější náš slavík
Přestože jsme tohoto slavíka v minulosti již zmiňovali, v rámci jarního seriálu si jej trochu připomeneme.
Dvouletý samec. Foto – Pavel Kverek.
Modráček středoevropský se na našem území objevuje ze všech českých slavíků nejdříve. Koncem druhé dekády března již mohou staří samečkové obsazovat svoje revíry, stejně však jako ostatní slavíci, v prvních dnech většinou nezpívají. Vše je odvislé od počasí, pokud modráček zazpívá, pak většinou velmi nevýrazně a krátce. Na hnízdišti, stejně tak i na tahových zastávkách, se v tomto čase ptáci chovají nenápadně a snadno uniknou pozornosti. Pobíhají podél rozmrzajících stružek v rákosí, kde je potrava i možnost se skrýt. Jen neradi přeletují, pohybem v prostředí připomínají spíše myši. Reakce na přehrávku konkurenčního hlasu je, zejména u migrantů, vlažná, zaznamenal jsem dokonce případ, kdy samec z místa v tichosti odletěl a chytil se do sklopky v samém konci lokality. Při využívání přehrávky, ať už z důvodů fotografování, chytání do sklopek či sítí, je třeba počítat s tím, že i tento slavík velmi často k místu spíše přiskáče, než přiletí. Zejména, jedná-li se o hustší biotop.
Pošmourné počasí přelomu března a dubna. Příroda se teprve probouzí, ale modráčci už přilétají. Foto – Pavel Kverek.
Chytáme-li průtažné ptáky od nejčasnějšího data, máme možnost naučit se odlišovat věk modráčků. Hned u těch nejčasnějších budeme sledovat s pomocí určovacích klíčů zejména svrchní velké krovky křídelní, hlavně ty loketní (bližší tělu). Staří jedinci je budou mít celistvé neotřepané, široké a většinou bez světlé (okrové) skvrnky při ostnu. Pokud bychom takovou přeci jen velmi vzácně zjistili, bude barevně nevýrazná, s rozpitými okraji. Všechny krovky v řadě však budou sobě podobny v odstínu, délce i hustotě praporu. Rýdovací pera budou široká a v obrysu zakulacená. Většinou málo opotřebená.
Zhruba po týdnu se objeví na průtahu i dvouletí ptáci. V určovacím klíči si osvěžíme, jak vypadá „předěl v pelichání“ krovek, sledujeme výskyt skvrn, jež nás k onomu předělu vždy přivedou. Sledujeme pera rýdováku. Zastoupení a výraznost barev štítu samečků (i samiček), není, zdá se, kritériem pro spolehlivé určení věku.
Kdo z kroužkovatelů kdy zaměřil pozornost na hnízdící modráčky středoevropské, musel si všimnout nápadné soudržnosti párů v letech následujících, zejména v místech s řídkým osídlením. Je to dáno schopností ptáků přežít pobyt v zimovištích, ale také silnou vazbou k jednou zvolenému prostředí. O mláďatech, podle našich zkušeností, to však již rozhodně říci nelze.
Jako první protahují staří ptáci. Samec. Foto – Pavel Kverek.
Tento modráček se již natolik přizpůsobil současným podmínkám, že kromě tradičních biotopů obsazuje spontánně i prostředí umělé, jako jsou uhelné výsypky na severu Čech.
Jiným nápadným zjištěním je skutečnost, kolik výsledků kroužkování tento druh během novodobého pobytu na našem území již přinesl. O ostatních třech příbuzných to bohužel říci nelze. Výsledků přibývá zejména proto, že jako jediného jej lze zastihnout v rákosinách, tedy v prostředí, které je po celé Evropě kroužkovateli značně „filtrováno“.
Z námi představovaného kvarteta slavíků je tento „bělohvězdý“ středoevropský modráček hned prvním, o kterém lze s uspokojením prohlásit, že zatím neubývá. Podobně tomu bude ještě v dubnu, kdy si představíme slavíka, u něhož navíc bude možno za pomlčku dodat – nejznámější a nejlépe zpívající! Představíme si slavíka obecného (Luscinia megarhynchos).
Pavel Kverek
Dvouletí ptáci následují své starší kolegy přibližně s týdenním zpožděním. Foto – Pavel Kverek.
Další starý samec. Foto – Pavel Kverek.
Stará samice. Foto – Pavel Kverek.
