Skončí zimní sčítání kání?

Káně lesní. Foto L. Holásek

Chceme znovu upozornit na jednu z monitorovacích ornitologických akcí, které v naší republice probíhají. Je to akce „ Zimní sčítání kání“, která byla zahájena před více než 30 léty. Tuto akci v roce 1984 vyhlásil tehdejší ústřední výbor Českého svazu ochránců přírody. V té době byla káně lesní velmi diskutovaným druhem a mezi ochránci přírody a myslivci byly o ni vedeny urputné spory. Tehdy byla již káně lesní celoročně hájena, ale neustávaly žádosti o výjimky pro její odstřel, zvláště v zimním období. Argumentovalo se jednak významně rostoucími počty u nás zimujících kání, jednak změnami v její potravě a přechodem od hrabošů a dalších drobných hlodavců na lovnou zvěř, tedy zajíce a bažanty. Proto bylo rozhodnuto mimo jiné i monitorovat zimní stavy káně lesní, aby bylo možno objektivně posoudit jejich údajné zvyšování.

Káně lesní. Foto L. Holásek

Káně lesní. Foto L. Holásek

Akce byla zahájena v lednu 1984, byl o ní velký zájem a tak byla zopakována i v roce 1985, pak ale došlo k pochybnostem a vedla se diskuze co s akcí dál. Než se povedlo prosadit, že půjde o dlouhodobý monitoring, byla akce na několik zim přerušena. Proto akce pokračovala až od zimy 1987/1988, a její koordinace se ujal autor tohoto článku. Od té doby již akce probíhá bez přerušení do zimy 2014/2015.

Každoročně tedy větší počet dobrovolných pracovníků sčítá třikrát za zimu všechna káňata na 5km dlouhém transektu vedeném pokud možno přímočaře otevřenou krajinou. Konkrétní volba trasy je na sčitateli a jejich rozložení po celém území republiky je dáno tím, kde se najde ochotný spolupracovník. Sčítání se provádí ve třech termínech, které jsou o víkendu nejbližším 15. listopadu, 15. lednu a 15. březnu. Zachycuje tedy sčítání nejen zimní stavy, ale také stavy v pozdním podzimu a na jaře nedlouho před začátkem hnízdění. Počty z jednotlivých termínů se vyhodnocují zvlášť, Základem hodnocení je porovnání počtu ze dvou sousedních zim, zjištěného na transektech sčítaných v obou těchto zimách.

První dílčí vyhodnocení výsledků bylo provedeno se začátkem nového století, byly vyhodnoceny výsledky ze zim 1987/88 až 2000/2001.Ukázalo se, že nedošlo k významnější změně početnosti káně lesní, nedošlo ani k růstu ani k poklesu početnosti, počty však kolísaly v jednotlivých zimách dosti silně. Obdobný obraz změn početnosti poskytují při předběžném hodnocení i výsledky z let po roce 2001.

Aktuální ochranářský význam sčítání tedy již zřejmě pominul, také snahy o zavedení odstřelu kání aspoň v zimním období již snad patří minulosti. Díky činnosti řady dobrovolných nadšenců byl však získán velmi zajímavý materiál o změnách početnosti našeho nejběžnějšího dravce, který umožní sledovat i další problémy, např. zda regionální trendy zjištěné v jednotlivých oblastech jsou ve shodě s trendem celostátním či nikoliv apod.

Za velmi významný přínos akce považujeme také její podíl ve formování ekologického myšlení v široké veřejnosti. Káně lesní je dosti známý druh, takže akce se účastnila řada milovníků přírody a jejích ochránců, kteří neměli hlubší ornitologické znalosti. Sčitateli se často stávali lidé, kteří nejsou typickými bird-watchery, ale mají rádi přírodu a jsou ochotni i k její ochraně nějak aktivně přispět. To, že se povedlo podchytit jejich zájem a nasměrovat je k aktivní činnosti považujeme za velmi důležité.

Při takto dlouhodobé akci je však bohužel problém udržet dostatečný aktiv spolupracovníků. Počáteční nadšení bylo obrovské v zimě 1987/88 sčítalo přes 600 spolupracovníků. Poté však začal počet spolupracovníků klesat. V zimě 1994/1995 bylo obsazeno již jen 250 transektů, pokles pokračoval a okolo roku 2000 bylo již o něco méně než 200 transektů. Tento počet však bylo možno považovat ještě za dostačující, když se však v zimě 2008/2009 počet snížil na zhruba jedno sto transektů, bylo zřejmé, že jsme se ocitli na dolní hranici únosnosti. Po několik zim se povedlo udržet počet transektů okolo magické hranice 100, především díky osobní agitaci sčitatelů ve svém okolí, ale v zimě 2013/2014 klesl počet hlášení z transektů na 60. To nutně vyvolalo úvahu, zda akci neukončit. Každý rok dostává koordinátor několik smutných zpráv o úmrtí některého ze sčitatelů a současně hlásí věrní sčitatelé, že jim jejich zdravotní stav nedovolí ani 5 km dlouho vycházku. Nové mladé síly se příliš nehlásily.

Káně lesní. Foto L. Holásek

Káně lesní. Foto L. Holásek

Proto v roce 2015 podnikl koordinátor poslední pokus o záchranu akce. Díky pochopení vedení České ornitologické společnosti se povedlo e tento text otisknout v časopise Ptačí svět. Současně koordinátor pro zimu 2014/2015 vyzval všechny dosud působící spolupracovníky o osobní agitaci ve svém okolí. Výsledky byly pozitivní, za zimu 2014/2015 přišlo 84 hlášení. Současně se v ohlasu na výzvu v Ptačím světě a dalších časopisech přihlásilo přes 30 nových zájemců.

Také o akci projevil zájem dr. Adamík z Univerzity Palackého v Olomouci a skončilo to tím, že vyhodnocení akce zadal jako diplomní práci na jejich fakultě. Vznikla tedy záruka, že nasbíraná data budou co nejlépe vytěžena a zpracována.

Proto v zimě 2015/2016 budeme v akci pokračovat, ale stále je nutné zvýšit počet sčitatelů. Proto se obracíme na organizace ČSOP s prosbou, zda alespoň někde se nenajdou zájemci, kteří by byli ochotni spolupracovat. Praxe ukázalo, že sčitatel nemusí mít hlubší ornitologické znalostí, rozpoznání káně v terénu je snadné a přesné rozlišení káně rousné a lesní není pro účast v akci povinné. Spíše je důležité, aby spolupracovník byl ochoten zajišťovat sčítání po více let za sebou.

Jednoduchou metodiku naleznete ZDE

Přihlášky, jakož i dotazy a jiné připomínky směřujte na adresu koordinátora: RNDr Pavel Řepa, Muzeum Českého lesa, třída Míru 447, 347 01 Tachov, tel. 374 722 171, mobil 604 194 010, e-mail: pavel.repa@tachov.cz.

Pavel Řepa

 

V příspěvku byly využity snímky Lukáše Holáska. Díky!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Post Navigation