Dolni Cermna – Rad vzpominam na navstevy u Ladi a Helgy Stanclovych. Mezi jinymi debatami Lada kritizoval tehdejsi rozhodnuti o omezeni krouzkovani tzv. „beznych“ druhu ptaku, zvlaste mimo hnizdni obdobi. Rikal, ze se to jednou vymsti, az budou chybet data. Myslim, ze ta doba uz davno nastala. Vedou se debaty o ubyvani vrabcu (Passer sp.), organizuji se specielni akce na krouzkovani (CES, RAS). A nazor, ze nas zajimaji jen hnizdni populace a ne prutazni ptaci, snad uz je dnes take definitivne prekonany.
I z techto duvodu jsme se v zimni sezone 2010-2011 spolecne s Honzou Ruzickou zamerili na odchyt a krouzkovani ptaku na krmitkach. V Dolni Cermne (UO) jsme chytali na trech krmitkach primo v obci a na jednom v lese v dobe od poloviny zari do konce dubna.
V uvedene dobe jsme chytili celkem 706 ptaku, z toho 633 bylo nove okrouzkovano.
Pocty podle druhu:
Druh |
Pocet okrouzkovanych |
Pocet odchycenych s krouzkem |
Strakapoud velky (Dendrocopos major) |
5 |
0 |
Kos cerny (Turdus merula) |
3 |
0 |
Vrabec domaci (Passer domesticus) |
4 |
0 |
Vrabec polni (Passer montanus) |
9 |
1 |
Sykora konadra (Parus major) |
304 |
40 |
Sykora modrinka (Parus caeruleus) |
105 |
14 |
Sykora babka (Parus palustris) |
9 |
3 |
Sykora luzni (Parus montanu) |
1 |
1 |
Sykora uhelnicek (Parus ater) |
14 |
6 |
Sykora parukarka (Parus cristatus) |
2 |
0 |
Brhlik lesni (Sitta europaea) |
5 |
4 |
Strizlik obecny (Troglodytes troglodytes) |
1 |
0 |
Zvonek zeleny (Carduelis chloris) |
58 |
3 |
Cizek lesni (Carduelis spinus) |
93 |
1 |
Stehlik obecny (Carduelis carduelis) |
7 |
0 |
Penkava jikavec (Fringilla montifringilla) |
1 |
0 |
Hyl obecny (Pyrrhula pyrrhula) |
7 |
0 |
Dlask tlustozoby (Coccothraustes coccothraustes) |
5 |
0 |
Na vysledky je jeste brzy. Jak se rika „jeden rok – zadny rok“. Proto chceme v tomto odchytu pokracovat. Dosavadni poznatky se tedy nedaji prezentovat jako dlouhodobe vysledky, ale spis jako zajimavosti:
– dlasci tlustozobi (Coccothraustes coccothraustes) se chytali jen na jare
– u sykor konader (Parus major) jsme zjistili masivni tah v breznu (potvrzeno i kontrolou rakouskeho krouzkovance); podobne u cizku lesnich (Carduelis spinus) (jeden krouzkovanec ze Slovinska po deviti dnech)
– v dubnu, kdy mistni zvonci zeleni (Carduelis chloris) uz pomerne bezne hnizdi (koncem dubna uz byla letos hlasena vyvedena mladata) jsem se snazit odchytit ptaky, o kterych jsem se domnival, ze to jsou dva mistni pary; nakonec jsem jich v obdobi od 3. do 30. dubna chytil na jednom krmitku 34! To naznacuje, ze v dobe hnizdeni nasi populace tudy jeste bezne protahuji ptaci se severneji polozenych hnizdist
– strizlik obecny (Troglodytes troglodytes) neni zrovna „krmitkovy“ druh, ale tento zaletl rovnou do krmitka
– je velmi naivni spolehat se na zpravy od laiku; prestoze v nekterych obdobich na krmitka chodila minimalne tretina okrouzkovanych ptaku a tito ptaci jednotliva krmitka stridali, i pres vyzvy a prime dotazy si nikdo z beznych milovniku ptaku zadneho okrouzkovaneho ptaka na svem krmitku nevsiml!
Pro zjistovani nekterych udaju, napr. intenzity tahu apod., nemusite ptaky ani chytat, ale staci je na krmitku peclive pozorovat. A pokud sve udaje vzdy po mesici poslete Milovi Hromadkovi (verim, ze bude v teto statistice pres PIDI konferenci pokracovat), mohou z toho za nekolik let byt velmi zajimave vysledky.
Ales Hampl
Dobrý den, z čeho usuzujete že se v dubnu jednalo o protahující zvonky? Byly odchycené samice bez hnízdních nažin? Nebo se ptáci nějak lišili velikostí křídla?
Také jsem v průběhu dubna odchytil na krmítku asi 25 zvonků i když jsem se domníval, že sem lítá jen pár jedinců. Zajímavé ale je, že se okroužkovaní jedinci vrací na krmítko jen velmi zřídka a stále se na krmítku objevují neokroužkovaní jedinci.
Ze zpětných odchytů mám jen jeden pěkný výsledek: 7.3.2010 zvonek okroužkován v Praze – 29.5.2010 chycen v Jilemnici.
Nepodceňoval bych ty pozorovatele u krmítek, mě naopak hlásil člověk, který se tou dobou nedávno přistěhoval, že mu chodí na krmítko docela dost okroužkovaných ptáků, že bude v Liberci asi dost kroužkovatelů. Ukázalo se ale, že bydlí cca 300 od mého krmítka 🙂
K prvnímu dotazu: Předpokládám, že v době hnízdění si páry vytvářejí své hnízdní okrsky. Chápal bych, kdybych zastihl na krmítku 2, 3 nebo i 4 hnízdící páry, ale počet 34 kusů se mi zdá příliš vysoký na to, že by se u mě protínaly jejich hnízdní okrsky (a to jsem jistě nechytil zdaleka všechny zvonky, kteří se na krmítku v uvedenou dobu objevili). Proto předpokládám, že se z velké části jednalo o ještě protahující jedince. Ale nevylučuji, že mě někdo přesvědčí o opaku, nebo příští roky naznačí jiný výklad.
K druhé poznámce: V žádném případě nezpochybňuji to, že existují všímaví lidé, ale moje zkušenost z loňské sezóny je taková, jak jsem ji popsal. A to znám u nás pár lidí, kteří krmí ve velkém a o ptáky se zajímají. Takže kdybychom kroužkovali pouze na jednom krmítku a spoléhali na zprávy od jiných lidí, museli bychom dojít k závěru, že několik ptáků se zdržuje jen v nejbližším okolí krmítka a ostatní ihned odtáhnou.
Bohužel, je to pravda, že dnes nám spousta údajů chybí, např. o již zmíněných vrabcích. Vhodné by bylo začít s nějakým zimním sčítáním. Sice se mi již něco rýsuje v hlavě, ale je to spousta času. Snad do budoucna…
Dobrý den,
kroužkování ptáků na zimním krmišti jsem se věnoval řadu let a musím říct, že návštěvnost má své zákonitosti. Vždy je lze však vztáhnout pouze k jednotlivému krmišti. O pár set metrů v jiném biotopu a konfiguraci terénu může být vše jinak. Záleží na krmné směsi, způsobu podávání (krmím na zem)a okolí.
Změny v návštěvnosti jsou každoroční, ale dochází i k posunům využívání krmišť mezi roky. Dříve se např. čížci na jarním průtahu objevovali ve velkém na přelomu března a dubna, v posledních letech kolem 20. března končí.
Pro nějaké závěry byste potřeboval nonstop krmit, souvisle chytat a kroužkovat. To je však téměř neproveditelné, protože se chytá i 400 ptáků za dopoledne (odpoledne je vystřídají jiní) a pokud si vzpomínám, okroužkovali jsme jedné zimy u nás v zahradě asi 6 tisíc ptáků. A to už leze i do peněz 🙂 . Jinak ve stanici data k těmto říčanským odchytům jsou a jsou plně k dispozici i v mých záznamech.
Zdraví Zdeněk Moudrý
Ještě jeden poznatek. Během listopadu a prosince se z mé lokality vytratí zvonci, kteří louskáním slunečnicových semen umožňují návštěvnost krmiště drobným ptákům. Proto je třeba slunečnicová semena drtit, nebo používat směsi s drcenými a loupanými semeny (ideální je odpad z čištění slunečnice, ale znamená to totální zaplevelení krmiště a okolí na několik let.)
U nás to většinou vypadá jako střídání homogenních druhových skupin na krmišti. Začínají zvonci, po nich nastoupí v prosinci stehlíci, od zač. února je začnou nahrazovat čížci a ty pak od pol.března opět nahradí zvonci, ke kterým se v dubnu přidají zvonohlíci. Zvonci přiletují i z velké dálky, když samice sedí, chodí se krmit jen samci. Po vyvedení přivedou mláďata. Daly by se jich na jaře na zavedeném krmišti nachytat stovky.Celou zimu se samozřejmě v malém objevují i jiné druhy (jikavci, dlasci, vrabci polní, čečetky, konopky ob. a samozřejmě kosi).
Zdeněk Moudrý
Díval jsem se do seznamu, ale ti dubnoví zvonci jsou jen v nepatrné většině samci, takže to nevypadá jen na samce z okolí, „nevytížené“ sezením na hnízdech. Ale určitě je to zajímavý postřeh a bude potřeba ho ověřit.
Při hodnocení podílu hnízdících a tzv. protahujících ptáků v jarním nebo letním období je nutné dávat pozor na skutečnost, že místní populace se skládá také z menšího nebo většího počtu nehnízdících dospělých jedinců, kteří se v daném prostoru mohou trvale zdržovat, zvláště je-li tu stálý potravní zdroj. Určitě by bylo zajímavé prostřednictvím pozorování a kroužkování na krmítcích prověřit početnost obou skupin (v období hnízdění). Pokud se do toho pustíte, budu moc držet palce, protože je to běh na dlouhou trať a je nutné vytvořit vhodnou metodiku.