
Vodouš bahenní patří na lokalitě z nejpočetněji protahujícím bahňákům. Foto – Jaroslav Vaněk.
V případě ptačího tahu je třeba jaro chápat poněkud jinak, než jaro kalendářní. Jarní tah řady ptačích druhů začíná již v zimních měsících a v některých případech se může přehoupnout až do měsíců letních. Mnohem častější je však první případ, protože jarní tah je proti tomu podzimnímu velice rychlý a většina ptačích druhů pospíchá na svá hnízdiště.
Tento příspěvek je jakýmsi ohlédnutím za letošní jarní sezónou na přehradě Rozkoš.
Trni – Slavik obecny (Luscinia megarhynchos) hnizdi v nasi republice jedenkrat v roce, pripadna pozdejsi hnizdeni jsou nahradni, za puvodni zmarena. Slavici tak cini v pripade, ze oba rodice preziji a ze prvni pokus byl prerusen jeste ve fazi snusky. Nahradni snusky za predovana hnizda ci uhynula mladata jsem dosud nezaznamenal.
Polom, Sedlonov – Ve dnech 7. a 8. cervence 2011 jsem nedaleko Sedlonova v Orlickych horach v prostoru mezi osadou Polom a penzionem „Stara skola“ pozoroval dva intenzivne zpivajici samce strnada lucniho (Miliaria calandra). Ptaci po oba dny zpivali hned u silnicky v prostredi, ktere tento druh obvykle vyhledava. Stridaji se zde horske louky po obou stranach silnice (nektere jeste neosecene) a kolem cesty jsou stromy, ze kterych samci zpivali – brizy, vrby, jirovec. Zkratka – lokalita jim „slusela“. Oba ptaci byli od sebe vzdaleni asi 80 m a pri zpevu stridali vrsky stromu. Oba drzeli svoje teritorium, coz s velkou pravdepodobnosti naznacuje hnizdeni. Samice patrne sedely na vejcich. V prostoru mezi obema samci se 8. cervence v 15.30 hod. ozyvali i chrastal polni (Crex crex) a krepelka polni (Coturnix coturnix).
Recko – V pondeli 13. cervna 2011 jsme se vydali na fotograficky vylet na jezero Kerkini na severu Recka. Pronajali jsme si lod a cely den jsme stravili na jezere focenim. Behem teto nasi exkurze jsme ke svemu udivu spatrili albina kormorana velkeho (Phalacrocorax carbo). Ptak sedel na hnizde blizko vrcholu stromu, hlavou byl obracen celem k nam a maval kridly. Kdyz jsme se vice priblizili, zjistili jsme, ze se jedna o cisteho albina – peri melo snehobilou barvu, oci byly cervene, nohy byly ruzove barvy.
Ptaci oblast Orlicke Zahori se nachazi na pravem brehu Divoke Orlice mezi hrebeny Orlickych a Bystrickych hor. Tvori ji louky a pastviny horskeho udoli v nadmorske vysce 660 – 770 m obklopene lesy. Je soucasti CHKO Orlicke hory a svoji rozlohou 904 ha patri mezi nase mensi SPA. Na jejim uzemi lezi dve prirodni rezervace – Bedrichovka a Trckovska louka. V ptaci oblasti se nachazi obec Orlicke Zahori, ktera vznikla spojenim v minulosti samostatnych a hojne osidlenych obci: Trckov, Bedrichovka, Zelenka, Jadrna, Kunstat a Cerna voda.
Jicinsko – Svet se meni. Nekdy k lepsimu, jindy k horsimu. Kde by mne pred lety napadlo, ze jednoho dne se dockam doby, kdy ve svem rodnem kraji spatrim hnizdo sokola stehovaveho (Falco perregrinus)!
Dolni Bousov – Hnizdo capu bilych (Ciconia ciconia) na okraji Dolniho Bousova na Mladoboleslavsku patri do kvarteta nami sledovanych hnizdist v oblasti. Prestoze byly roky, kdy capi par potomstvo nevyvedl a v nekterych letech se dokonce ani par nevytvoril, v dlouhodobem pohledu prevladaji sezony uspesne. K takovym patril dokonce i lonsky rok, ktery byl v celorepublikovem meritku vyrazne neuspesny. Objevily se vsak v Bousove problemy jine.



