Pardubice – Pardubické středisko Agentury ochrany přírody a krajiny sídlí v centru města ve vile na křižovatce objezdové rychlodráhy a sjezdu do města. Mezi frekventovanou křižovatkou a pozemkem střediska se táhne silniční val, zarostlý džunglí křovin a ruderální vegetace.
Co je pro lidké oko nevzhledným pásem houštin, dobrých tak leda k částečnému odstínění prachu a hluku silnice, pro živočichy, a zejména ptáky, představuje doslova oázu uprostřed civilizace. Křoviny na silničním valu slouží jako úkryt, potravinová základna, tahový koridor i hnízdiště netušenému počtu ptačích druhů.
Co je pro lidské oko nevzhledným pásem houštin, dobrých tak leda k částečnému odstínění prachu a hluku silnice, pro živočichy, a zejména ptáky, představuje doslova oázu uprostřed civilizace. Křoviny na silničním valu slouží jako úkryt, potravinová základna, tahový koridor i hnízdiště netušenému počtu ptačích druhů.
V současné chvíli houští pod silnicí slouží jako základna desítkám ptáků, kteří létají na naše agenturní krmítko. Za pět let existence krmítka už se zde objevilo již 22 druhů, včetně několika zvláštností, jako pěvuška modrá (Prunella modularis), špaček obecný (Sturnus vulgaris) či pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) – všichni v březnu 2006, po mimořádně tuhé a dlouhé zimě, kdy po jarním návratu ptáci ještě dlouho nenacházeli v přírodě dostatek potravy. Vloni jeden den skoro půlhodinu seděla pod přístřeškem krmítka nacpaná poštolka obecná (Falco tinnunculus) a následující den (20.2.2009) pak ulovila přímo na krmítku jednoho z kosů.
Já chci ale psát spíš o jaru, i když je do něj ještě daleko. Na jarním tahu zde totiž byly zaznamenány i druhy vskutku nečekané, jako např. cvrčilka říční (Locustella fluviatilis) – 17. 5. 2006 nebo rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus) – 3. + 4. 5. 2007. Mohu vás ujistit, že slyšet zpěv cvrčilky či rákosníka z křoví pod rušnou křižovatkou patří k opravdu zvláštním zážitkům. V době vyvádění mláďat mi přímo za oknem pobíhají mladí kosi a rehkové a na plotě před oknem posedávají mladé pěnice a zvonohlíci.
K pravidelně protahujícím i hnízdícím patří také slavík obecný (Luscinia megarhynchos). Koncem dubna a začátkem května se za okny pardubického střediska postupně vystřídá zpěv několika různých samečků, aby jeden z nich nakonec svou pouť zakončil právě zde a založil zde rodinu. Dne 7. června 2007 jsem byla svědkem krmení mladého slavíka, který hodnou chvíli seděl na zídce plotu před oknem mé kanceláře a rodiče jej tam krmili.
Podél silničních valů v centrech měst mohou protahovat i zajímaví jedinci známých druhů. Také v pondělí 28. 4. 2008 v křoví u Agentury překřikoval hluk silnice slavík. Jeho zpěv byl ale tentokrát velmi „divný“. Protože se zrovna v tu dobu množily informace o přes území ČR protahujících slavících tmavých (Luscinia luscinia) a křížencích mezi oběma druhy, zpěv jsem nahrála. Diktafonem, z okna, i s celým provozem křižovatky, vzdálené jen pár metrů. Nahrávka pak ležela celý rok nezpracovaná, až v květnu letošního roku jsem ji pustila našemu proslulému odborníkovi přes slavíky Pavlovi Kverkovi. Pavlova reakce mě přesvědčila, že mi za oknem zpíval pták opravdu zajímavý. Nahrávka proto byla převedena do formátu MP3 a vy si ji můžete i s komentářem Pavla Kverka vychutnat a můžete se při tom třeba těšit, jak za pět měsíců slavící zase přiletí…
Světlana Vránová
„Předvedená ukázka slavičího zpěvu nese několik zajímavých momentů. Především se v ní jen velmi zřídka setkáváme s táhlým zesilujícím úvodem (krešendem), tolik příznačným pro zpěv slavíka obecného (SO). Jinak však je repertoár pestrý – členitý, strofy však jsou nedlouhé. Ona členitost však už odpovídá schopnostem SO. V poslední čtvrtině jsme svědky zajímavého momentu, kdy pták hned pro úvod volí tlukot a to velmi „tvrdý“, příznačný pro slavíka tmavého (ST), dříve uherského.
Zpěv lze jinak hodnotit jako „lepší“ produkci SO s několika vloženými motivy ST. Vzhledem ke skutečnosti, že i u nás se oba druhy potkávají a repertoár mohou pružně „obohacovat“ o prvky naposlouchané, nelze říci, zda jde přímo o projev hybridního jedince (samce). O obou příbuzných slavících je známo, že daleko více a častěji v hybridních oblastech přejímá repertoár ST od SO, nežli naopak. SO svůj projev daleko pevněji „drží“. Možnost, že by zejména v blízkosti silničních a železničních tahů (současně i ptačích tahových koridorů) zastavil na krátký čas (či pokus hnízdit) hybridní samec – zpěvák, není vůbec vyloučena.“
Pavel Kverek
