Chlumec nad Cidlinou – Třesický rybník je významnou východočeskou ornitologickou lokalitou (viz aktuality Jana Bartoníčka z 29.7. a 8.10.2008 na tomto webu – pozn. red.). Přestože jeho význam spočívá především ve složení hnízdních ornitocenóz vázaných na rozsáhlé rákosové porosty, nezanedbatelný je význam rybníka i pro táhnoucí a zimující ptáky.
Dne 4. 12. 2008 byl na louce přiléhající ze severní strany k rybníku pozorován 1 ex. čápa bílého (Ciconia ciconia). Pták se pohyboval ve společnosti asi 20 ex. volavky popelavé (Ardea cinerea) a 1 ex. hnědě zbarveného motáka pilicha (Circus cyaneus) a sbíral potravu. Jednalo se o dospělého ptáka, který nebyl kroužkován.
Jedná se o první zjištění čápa bílého v zimním období na této lokalitě. I ve východních Čechách patří zimující čápi bílí spíše ke sporadickým výjimkám. Např. v r. 2007 byl pravidelně po téměř celé zimní období zjišťován 1 ex. mezi Česticemi a Lípou nad Orlicí na Rychnovsku (viz aktualita Světlany Vránové z 5.8.2008 na tomto webu – pozn. red).
Význam Třesického rybníka jako vhodného místa k odpočinku na tahu je ovšem velmi omezován přítomností plašiček a lovců kormoránů. Rybářství Chlumec nad Cidlinou má vydané povolení k odstřelu několika kusů kormoránů, ovšem výsledkem je přítomnost lidí s dělobuchy a puškami po celé období, kdy se kormoráni na lokalitě vyskytují. V důsledku toho bývají ptáci (nejen kormoráni) velice brzy rozplašeni a význam lokality v podzimní až brzce jarní době klesá. Shromaždiště morčáků velkých – Mergus merganser (až 60 ex.), kormoránů velkých – Phalacrocorax carbo (150 – 300 ex.), racků bělohlavých – Larus cachinnans (až 30 ex.), hvízdáků euroasijských – Anas penelope (až 15 ex.), volavek bílých – Egretta alba (až 25 ex.) jsou za stávající situace velmi nepravděpodobné. O to více potěší náhodné a radostné pozorování, jako zmíněný čáp.
Lukáš Kadava
V roce 2000 byl na řece Jizeře v Mladé Boleslavi rovněž zjištěn zimující čáp a to v rozsahu celé zimy, dokonce na jaře i odletěl. Vzhledem k tomu, že úředníci z magistrátu si rychle zvykli \“přehazovat\“ všechny telefony od soucítících lidí k nám do Kněžmostu, byl jsem nemalým časovým výměrem vtažen do zimního příběhu, v němž vedle hlavní role čápa snad nebylo vedlejších. Lidé kolem byli naprosto úžasní. Příběh má ale také silný rozměr odborný – pták byl kroužkován českým kroužkem, který se mi podařilo nakonec odečíst! Ukázalo se, že jde o mladého čápa v první své zimě, narozeného v ZOO Dvůr Králové nad Labem a označeného na hnízdě jednoho \“polodivokého\“ páru kolegou Kamilem Čihákem. V následné diskusi zaznělo, že takovíto ptáci mohou mít problémy s tahovou orientací a že snad nešlo o první případ pokusu v našich podmínkách přezimovat. Více by snad s odstupem let k věci doplnil sám kolega Čihák. Já přidám už jen jedinou zajímavost a sice, že si mladý čáp našel v sousedství umělého krmiště i nocoviště na vysoké střeše budovy Hospodářského družstva za komínem, kde bylo zřejmě přeci jen tepleji, vše bohužel za cenu značného \“očouzení\“ peří. V konci zimy byl tedy velmi špinav, přesto s příchodem jara z oblasti zmizel. Navzdory skutečnosti, že byl kroužkovancem, dalších zpráv o něm není.
Jaký původ mají netradičně zimující čápi bílí u nás, bez zjevného poranění – tedy v kondici?
Z Kněžmostu Pavel Kverek.