Novobydžovako – V rozpuku listoví, ve výhonech květů, které rozběhnuty do dáli odívají louky do pestrých kabátců, pod klenbou azurové modři oblohy – všude zní lehoulinký svist ptačích křídel a vzrušené hlasy. A jaro, jaro všude kolem!
Letošní jarní dny jsou u nás na Bydžovsku ve znamení ptáků: 22.dubna jménem Východočeské pobočky ČSO proběhla v rámci Dne Země na základní škole v Městci Králové přednáška "Ptáci zemědělské krajiny a lidských sídel". Pro děti od šestých až po osmé třídy. Završena byla výpravou na nedaleké Rožďalovické rybníky. A přálo nám!
U silnice okolo Činěvse zpívali strnadi luční (Miliaria calandra), na Štítarském rybníku jsme obdivovali akrobatické reje samce motáka pochopa (Circus aeroginosus), ke kterému se později přidala jeho družka. Z nedalekého pole zaznívaly známé čejčí tóny a kulík říční (Charadrius dubius) se spěchem opouštěl svoji kaluž při okraji pole před hordou dětí… Zcela jistě největším zážitkem – nejen pro děti – byl zjev orlích křídel nad Jakubským rybníkem. Ve výšce si vychutnávali vzdušné proudy dva mladí orli mořští (Halliaeetus albicilla), doprovázení dvojicí čápů černých (Ciconia nigra). Pomalu se v kružnicích dostávali stále do větší výšky až zmizeli jako drobné tmavé body na Sluncem vybělené obloze…
O několik dní později (27.dubna) byla v divadle Novém Bydžově otevřena výstava fotografií Luboše Kadeřávka (o které již na tomto webu psáno bylo) a za dalších několik málo dní – 2. května proběhlo tradiční „Vítání ptačího zpěvu“, znovu pod jménem VČP ČSO. Bylo krásně v májovém jitru…
…ta tráva je tak zelená! A to nebe tak modrý! A Slunce z rána tolik příjemné! A jaro, jaro všude kolem! A jistě – ptačí zpěv! Ranní setkání v sobotu 2. 5. s účastníky zdejšího (již) 5. ročníku „Vítání ptačího zpěvu“ dávalo tušit, že to bude veskrze hezká vycházka do luk a polí podél Cidliny, protkaná zpěvánkami našich opeřených sousedů, jemně šimraná slunečním teplem. A tlukot slavíků, flétnové hlasy kosů a pěnic černohlavých v remízech a stromořadích v lukách za koupalištěm náhle zní jako přírodní symfonický orchestr!
Každým rokem je krajina jiná. Každý uběhlý rok měří čas ptačích písní jinak nežli ten lidský! Co je pro nás pouhým mávnutím proutku, to pro kuličku z peří podstatný kus života. A přeci, pokaždé s novou jarní náladou ten samý cyklus, neúnavně, instinktivně, znovu! Vyzpěvovat zeleným ratolestem, vyzpěvovat louce, vyzpěvovat lidem k radosti. A kdesi v tichu a přítmí sedí samička na hnízdě – zahřívá novou generaci. Jak hlučný je pak člověk, byť se snaží být opatrný, když se pokouší poodkrýt roušku taje přírody. Ale podaří-li se Vám nalézt i uprostřed vzdáleného ruchu z vesnice a města uvnitř v sobě tiché místo, ptáci Vás k sobě pustí! A tak blízko, že se člověku až dech tají!
Měřili jsme kroky vzdálenosti mezi loukami a jen tichý let samečka kukačky obecné (Cuculus canorus) nad loukou poblíž Sloupna, jenž spěchal dát v odpověď bublavému hlasu samičky, vyvolával výkřiky údivu a nadšení. A téměř nábožně poslouchal se tlukot slavíka obecného (Luscinia megarhynchos), který tady na Novobydžovsku, je-li v blízkosti řeka, obsazuje každičký kousek křoviny. Z několika málo metrů nad námi ve větvoví se předváděl stehlík obecný (Carduelis carduelis) ve svém barevném fráčku a lahodil jeho zvonivý zpěv! Zpod křovin, lemujících drobnou luční vodoteč, se ozýval monotónní hlas cvrčilky zelené (Locustella naevia) a v remízu poblíž Cidliny ve vzrostlém stromě vykukovala z dutiny samička strakapouda velkého (Dendrocopos major). Jen čejky letos nejsou… Ale i tak jsme zaznamenali na 39 ptačích druhů pro radost naši, pro radost známých i neznámých návštěvníků letošního „Vítání“, kteří vážili cestu do Bydžova, do luk mezi dvěma rameny říčky Cidliny, za potěchou ptačích hlasů a obdivem nad jejich vzdušnými reji! Naslouchali, dívali se, sdíleli!
Lukáš Kadava a Michal Pavelka
Novobydžovsko – Řeky a jejich nivy představují širokou škálu biotopů, které poskytují životní podmínky pro řadu druhů rostlin a živočichů, včetně ptáků. Řeky v přírodním stavu se na území ČR vyskytují již zřídka. Úpravy řek a jejich niv s cílem tlumit povodně nebo zlepšit odvodnění krajiny mohou mít velmi nepříznivý vliv – mohou značně snížit ekologickou hodnotu toku i přilehlých nivních lokalit. Výsledkem takových zásahů jsou sice povodně méně časté a kratší, ale úpravy způsobují také hydrologickou izolovanost mnoha řek od jejich niv. Důsledkem toho je pak úbytek biotopů a snížení schopnosti nivy plnit mnoho svých přirozených funkcí (např. ovlivňovat povodně či zadržovat sedimenty a živiny). Hydrologické a ekologické propojení řek s jejich nivami je základem fungování řek.
