Články autora: Lukáš Kadava

„Vystavení“ ptáci…

20110605a

Sýkora koňadra a vrabec polní jako neveselé exponáty…. Foto – Lukáš Kadava.


Nepolisy
– O tom, že lidská architektura představuje pro ptáky nejeden problém, není třeba dlouze polemizovat. Někteří autoři soudí, že „architektonické pasti“ mohou mít zničující vliv na celé populace druhů (např. sýček obecný) a u řady dalších mohou v součinosti s ostatními negativními faktory představovat potenciální riziko pro početnost ptáků. Nelze asi předpokládat, že u ptáků, kteří jsou s člověkem natolik sžití, jako např. sýkora koňadra (Parus major) či kos černý (Turdus merula), by měly devastující vliv na celé populace, přesto se i tito ptáci nezřídka stávají obětí lidských nástrah. O těch kurióznějších jsou i následující řádky a fotografie.

Celý článek →

Zaplavená pole – ráj pro bahňáky!

20101217a

: Tenkozobec opačný (Recurviostra avossetta) na lokalitě Velký rybník. Foto: M. Šabík

Slovensko, SPA Dolné Považie –  Zaplavené polní deprese představují v současné krajině fenomén, který do jisté míry nahrazuje vymizelé či již vzácné původní biotopy pro řadu vodních druhů ptáků – zvláště bahňáků. Zejména Kulík říční (Charadrius dubius) či čejka chocholatá (Vanellus vanellus) mohou upřednostňovat k hnízdění právě taková místa po regulaci vodních toků či vysušení mokrých luk. Rok 2010 byl srážkově výrazně nadprůměrný, což mělo za následek vytvoření rozsáhlých polních mokřadů, které se staly na několik měsíců doslova rájem pro ptáky nejen v České republice, ale především na Slovensku.

Celý článek →

Sýček obecný na Chlumecku – poslední mohykán?

20100919a

Sýček obecný. Foto Jakub Vrána

 Sýček obecný (Athene noctua) byl ještě v první polovině dvacátého století hojnou synantropní sovou. Úkryty a hnízdní prostory vyhledával v rozličných dutinách a temných zákoutích lidských staveb. Vyskytoval se také běžně i mimo zastavěné oblasti – v sadech, alejích či v lomech. Ve druhé polovině dvacátého století začal být pozorován úbytek  této sovičky, přičemž z mnoha oblastí vymizel úplně. Zároveň začal častěji využívat k hnízdění zemědělské objekty na úkor otevřené krajiny. Příčin úbytku je popisována celá řada. Někteří autoři více akcentují vliv zemědělské činnosti, jiní vlivy klimatické, vliv dopravy, nebo predační tlak. Mezi významná rizika pro sýčky patří i nástrahy moderní architektury – zejm. vertikální dutiny (Zvářal 2008). Navzdory drastickému úbytku se i v dnešní době můžeme setkat s místy s mikropopulací sýčka (jižní Morava, západní Čechy).

Celý článek →

Nové hnízdiště racka chechtavého na Chlumecku

20100612a

Hnízdo racka chechtavého v řepkovém poli na Chlumecku. Foto L.Kadava

Dlouhá zima a deštivé jaro může přinášet nové hnízdní možnosti pro některé druhy ptáků. Na Novobydžovsku a Chlumecku byl letos příděl sněhu a jeho setrvání v krajině rekordní. Mokré jaro navíc přispělo k tomu, že řada míst, zejm. v říčních nivách, zůstala trvale podmáčená. Jedním z největších překvapení pak bylo nalezení nové hnízdní – pravděpodobně pouze sezónní – kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus) nedaleko obce Písek na Chlumecku.

Celý článek →

Nocoviště havranů a kavek v Nymburce

20100302a

   Nymburk – S nástupem jara a příletem prvních ptačích migrantů se od nás stěhují ty ptačí druhy, které u nás trávily zimu. Mezi ně patří i havran polní (Corvus frugilegus). O vysokých koncentracích těchto ptáků na tradičních nocovištích v Pardubicích zde bylo již referováno. Já bych se chtěl jen ve stručnosti zmínit o výskytu havranů a kavek obecných (Corvus monedula) na nocovišti v Nymburce v zimě 2009/2010. Tamější nocoviště je dle místních pozorovatelů každoročně situováno na vzrostlých stromech poblíž železničního depa. Letos tomu bylo poněkud jinak a nocující ptáci byli pravidelně v průběhu prosince a ledna pozorováni na ranních rozletech z nocoviště, které se nacházelo v parčíku přímo před nádražím ČD v Nymburce.

Celý článek →

Odchytová akce 2009 na Třesickém rybníku

q

Večery na Třesickém rybníce provází přílet tisíců špačků. Foto – Lukáš Kadava.

   Babice, Třesický rybník – Loni touto dobou vás Honza Bartoníček seznámil s výsledky prvního odchytu ptáků na do té doby v tomto směru zcela neprobádané lokalitě Třesický rybník u Chlumce nad Cidlinou. Loňským červencovým odchytem jsme si chtěli ověřit smysluplnost dlouhodobě zaměřených odchytových projektů na této lokalitě. Proto tedy nazývejme letošní odchyt za skutečně první ročník – s již konkrétními výzkumnými cíly.    Celý článek →

Příběh motáků lužních od Třesického rybníka má pokračování…..

Mladí motáci lužní. Foto L. Kadava

Mladí motáci lužní. Foto L. Kadava

Babice, Třesický rybník – V minulém příspěvku (článek  z  1. 7. 09  na webu) jsem vás v kostce seznámil s tím nejzajímavějším, co se v letošní hnízdní době podařilo zaznamenat v okolí Třesického rybníka. Mezi to patří i první nález hnízda motáka lužního (Circus pygargus) nejen v blízkém okolí této lokality, ale i na Novobydžovskou. V článku je uvedeno, že po nálezu hnízda, které bylo nakonec predováno, stále žije naděje, že ptáci zahnízdí podruhé a bude-li hnízdo dohledáno, že snad úspěšně vyhnízdí…. Nuže, nyní dokončím celý příběh.

Celý článek →

Ornitologické novinky z Třesického rybníka

Třesický rybník. Foto L. Kadava

Třesický rybník. Foto L. Kadava

Babice, Třesický rybník – Hnízdní sezóna ještě neskončila, přesto však je možné již nyní seznámit ornitologickou veřejnost s některými pozoruhodnými ptačími druhy, které byly letos na Třesickém rybníku a v jeho bezprostředním okolí zjištěny. Jsou zde zmíněny pozorování i z malé soustavy čtyř rybníků u Babic (cca 1km SV od Třesického rybníka), tvořících dohromady sevřenou faunistickou oblast. Řada zajímavých poznatků je získávána z odchytu a kroužkováním ptáků, které zde provádí Honza Bartoníček (viz jeho minulé příspěvky zde a zde), celkovější obraz o místní avifauně je doplňován terénními pochůzkami v okolí i sběrem dat od jiných, náhodných návštěvníků lokality. V kostce vám tedy předkládám to nejzajímavější, co zde letos bylo zaznamenáno.

Celý článek →

Cidlinská niva – ostrovy biodiverzity na Novobydžovsku

o   Novobydžovsko – Řeky a jejich nivy představují širokou škálu biotopů, které poskytují životní podmínky pro řadu druhů rostlin a živočichů, včetně ptáků. Řeky v přírodním stavu se na území ČR vyskytují již zřídka. Úpravy řek a jejich niv s cílem tlumit povodně nebo zlepšit odvodnění krajiny mohou mít velmi nepříznivý vliv – mohou značně snížit ekologickou hodnotu toku i přilehlých nivních lokalit. Výsledkem takových zásahů jsou sice povodně méně časté a kratší, ale úpravy způsobují také hydrologickou izolovanost mnoha řek od jejich niv. Důsledkem toho je pak úbytek biotopů a snížení schopnosti nivy plnit mnoho svých přirozených funkcí (např. ovlivňovat povodně či zadržovat sedimenty a živiny). Hydrologické a ekologické propojení řek s jejich nivami je základem fungování řek.

   
Regulačních úprav nebyla ušetřena ani řeka Cidlina na Novobydžovsku a Chlumecku. Dnešní tok řeky je napřímený a okolní niva byla odvodněna a z větší části přeměněna na zemědělskou půdu. Zachovalé luční porosty jsou hnojeny a koseny několikrát ročně. Z původních druhově bohatých aluviálních luk tak zůstaly pouze unifikované travní porosty s několika málo dominantními druhy.

   
I přes drastické změny, kterými řeka a její niva prošly, zůstala zde stále zachována některá místa s vysokou diverzitou v jinak zemědělsky intenzivně využívané krajině. Podstatnou část z druhové pestrosti tvoří právě ptáci. Řeka Cidlina je ornitologicky zajímavá na mnoha místech. Ponechám-li stranou Žehuňský rybník, pozoruhodný úsek toku nabízí řeka na Chlumecku mezi obcemi Lučice a Loukonosy. Toto území je známé především shromaždišti husy polní (Anser fabalis) a husy velké (Anser anser) v zimním a předjarním období (více než tisíc exemplářů), či zimovištěm dřemlíka tundrového (Falco columbarius).

   
Jednou z ornitologicky nejpozoruhodnějších částí cidlinské nivy je úsek toku řeky od obce Luková po Chlumec nad Cidlinou na rozhraní Novobydžovska a Chlumecka. Ačkoli návštěvy lokality byly a jsou víceméně náhodné a nepravidelné, bylo zde zjištěno přes 115 druhů ptáků, přičemž většinu tvoří druhy územím migrující. Na tahu zde byly pozorovány mj. všechny tři druhy našich hus (Anser sp.), jeřábi popelaví (Grus grus), orlovec říční (Pandion haliaeetus), orel mořský (Haliaeetus albicilla) či racek bělohlavý (Larus cachinnans). Nejatraktivnější jsou jarní rozlivy Cidliny, kdy se dle rozsahu povodně vytváří souvislé jezero sahající od Nového Bydžova až k Chlumci nad Cidlinou. Může být až deset kilometrů dlouhé a v nejširším místě až dva kilometry široké. Na hladině takového dočasného jezera se zastavují ostralky štíhlé (Anas acuta), hoholi severní (Bucephala clangula), hvízdáci euroasijští (Anas penelope) či morčáci velcí (Mergus meganser). V mělkých partiích se pak shromaždují čejky chocholaté (Vanellus vanellus), kulíci zlatí (Pluvialis apricaria), břehouši černoocasí (Limosa limosa), kolihy velké (Numenius arquata) a řada druhů vodoušů (Tringa sp.).

   
V hnízdní době početnost druhů přirozeně klesá. Cidlinská niva již dávno není kdysi tradičním hnízdištěm břehoušů či bekasin otavních (Gallinago gallinago). Zbytky tvrdého luhu dávno postrádají staleté duby, které byly domovem dudků chocholatých (Upupa epops) a jednou z posledních výsp mandelíka hajního (Coracias garullus) v Polabí. V současnosti zde lze zaslechnout hlas strnada lučního (Miliaria calandra) či křepelky polní (Coturnix coturnix). V polích hnízdí čejka chocholatá – letos na lokalitě jedenáct párů (jistě ne náhodou bylo poslední prokázané hnízdění břehouše černoocasého na Hradecku zjištěno v roce 1994 právě na této lokalitě), kulík říční (Charadrius dubius), konipas luční (Motacilla flava), v keřích podél drobných vodotečí a polních cest ťuhýk obecný (Lanius collurio). Louky využívají jako potravní stanoviště čápi černí (Ciconia nigra) a oba druhy luňáků (Milvus sp.).

   
V zimním období využívají Cidlinskou nivu zimující či migrující kormoráni velcí (Phalacrocorax carbo), motáci pilichové (Circus cyaneus), káně rousné (Buteo lagopus) či ťuhýci šedí (Lanius excubitor).

   
Luční porosty u Lukové mají z hlediska ochrany přírody ještě jednu výhodu: patří vícero vlastníkům, a tak jsou v jarním a letním období sečeny mozaikovitě (což má příznivý vliv zejména pro hmyz) a rovněž některé jejich části nejsou hnojeny (pozitivní vliv na druhovou skladbu rostlin). Obraz o tom, že právě tyto louky patří k těm nejzdravějším v oblasti, si lze udělat zejména v průběhu dubna – kde jinde si již dnes poslechnete koncert více než třiceti zpívajících skřivanů polních (Alauda arvensis) najednou?
Lukáš Kadava

pqsr

{mxc} 

Jaro na Bydžovsku ve znamení ptáků

a   Novobydžovako – V rozpuku listoví, ve výhonech květů, které rozběhnuty do dáli odívají louky do pestrých kabátců, pod klenbou azurové modři oblohy – všude zní lehoulinký svist ptačích křídel a vzrušené hlasy. A jaro, jaro všude kolem!
   Letošní jarní dny jsou u nás na Bydžovsku ve znamení ptáků: 22.dubna jménem Východočeské pobočky ČSO proběhla v rámci Dne Země na základní škole v Městci Králové přednáška "Ptáci zemědělské krajiny a lidských sídel". Pro děti od šestých až po osmé třídy. Završena byla výpravou na nedaleké Rožďalovické rybníky. A přálo nám!

  U silnice okolo Činěvse zpívali strnadi luční (Miliaria calandra), na Štítarském rybníku jsme obdivovali akrobatické reje samce motáka pochopa (Circus aeroginosus), ke kterému se později přidala jeho družka. Z nedalekého pole zaznívaly známé čejčí tóny a kulík říční (Charadrius dubius) se spěchem opouštěl svoji kaluž při okraji pole před hordou dětí… Zcela jistě největším zážitkem – nejen pro děti – byl zjev orlích křídel nad Jakubským rybníkem. Ve výšce si vychutnávali vzdušné proudy dva mladí orli mořští (Halliaeetus albicilla), doprovázení dvojicí čápů černých (Ciconia nigra). Pomalu se v kružnicích dostávali stále do větší výšky až zmizeli jako drobné tmavé body na Sluncem vybělené obloze…

   O několik dní později (27.dubna) byla v divadle Novém Bydžově otevřena výstava fotografií Luboše Kadeřávka (o které již na tomto webu psáno bylo) a za dalších několik málo dní – 2. května proběhlo tradiční „Vítání ptačího zpěvu“, znovu pod jménem VČP ČSO. Bylo krásně v májovém jitru…

   …ta tráva je tak zelená! A to nebe tak modrý! A Slunce z rána tolik příjemné! A jaro, jaro všude kolem! A jistě – ptačí zpěv! Ranní setkání v sobotu 2. 5. s účastníky zdejšího (již) 5. ročníku „Vítání ptačího zpěvu“ dávalo tušit, že to bude veskrze hezká vycházka do luk a polí podél Cidliny, protkaná zpěvánkami našich opeřených sousedů, jemně šimraná slunečním teplem. A tlukot slavíků, flétnové hlasy kosů a pěnic černohlavých v remízech a stromořadích v lukách za koupalištěm náhle zní jako přírodní symfonický orchestr!

   Každým rokem je krajina jiná. Každý uběhlý rok měří čas ptačích písní jinak nežli ten lidský! Co je pro nás pouhým mávnutím proutku, to pro kuličku z peří podstatný kus života. A přeci, pokaždé s novou jarní náladou ten samý cyklus, neúnavně, instinktivně, znovu! Vyzpěvovat zeleným ratolestem, vyzpěvovat louce, vyzpěvovat lidem k radosti. A kdesi v tichu a přítmí sedí samička na hnízdě – zahřívá novou generaci. Jak hlučný je pak člověk, byť se snaží být opatrný, když se pokouší poodkrýt roušku taje přírody. Ale podaří-li se Vám nalézt i uprostřed vzdáleného ruchu z vesnice a města uvnitř v sobě tiché místo, ptáci Vás k sobě pustí! A tak blízko, že se člověku až dech tají!

   Měřili jsme kroky vzdálenosti mezi loukami a jen tichý let samečka kukačky obecné (Cuculus canorus) nad loukou poblíž Sloupna, jenž spěchal dát v odpověď bublavému hlasu samičky, vyvolával výkřiky údivu a nadšení. A téměř nábožně poslouchal se tlukot slavíka obecného (Luscinia megarhynchos), který tady na Novobydžovsku, je-li v blízkosti řeka, obsazuje každičký kousek křoviny. Z několika málo metrů nad námi ve větvoví se předváděl stehlík obecný (Carduelis carduelis) ve svém barevném fráčku a lahodil jeho zvonivý zpěv! Zpod křovin, lemujících drobnou luční vodoteč, se ozýval monotónní hlas cvrčilky zelené (Locustella naevia) a v remízu poblíž Cidliny ve vzrostlém stromě vykukovala z dutiny samička strakapouda velkého (Dendrocopos major). Jen čejky letos nejsou… Ale i tak jsme zaznamenali na 39 ptačích druhů pro radost naši, pro radost známých i neznámých návštěvníků letošního „Vítání“, kteří vážili cestu do Bydžova, do luk mezi dvěma rameny říčky Cidliny, za potěchou ptačích hlasů a obdivem nad jejich vzdušnými reji! Naslouchali, dívali se, sdíleli!
Lukáš Kadava a Michal Pavelka

bc