Výběr hnízdního partnera je často nejdůležitějším rozhodnutím v životě zvířat. Vědci z Konrad Lorenz Institute of Ethology našli první důkaz, že ptáci si mohou vybírat svého partnera podle specifického zápachu. Výzkumný tým porovnal chemické složení mazových žláz racka tříprstého (Rissa tridactyla) s geny, které mají význam pro imunitu ptáků. Racci, kteří si vzájemně „voní“ (tj. mají podobný pach) mohou mít i podobné geny pro imunitu. Vzhledem k tomu, že ptáci se raději páří s nepříbuznými jedinci, vědci nyní zjistili, že právě specifický zápach může být pravděpodobným mechanismem, podle kterého si uvědomují příbuznost. Zjištění byla publikována v Scientific Reports.
Články autora: Lukáš Kadava
Láska na první přičichnutí: mohou si ptáci vybírat partnera podle vůně?
Ornitologické střípky z „nultého“ ročníku mapování hnízdního rozšíření ptáků ve východních Čechách
Jedněmi z nejnáročnějších a zároveň nejzajímavějších počinů v historii ornitologie jsou práce a vydávání národních Atlasů hnízdního rozšíření. V České republice vyšly již tři tyto publikace a v letošním roce se rozběhlo mapování pro nově připravovaný již čtvrtý Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR. Poprvé je mapování zcela jiné – probíhá online (data jsou vkládána a uchovávána v internetové databázi Birds.cz na adrese http://atlas.birds.cz.). Jednou z mnoha výhod je aktuální přehled o tom, jak mapování pokračuje, jaká data a jaké poznatky přináší. A to nejen v kvadrátu, který máte jako mapovatel/ka na starost. Co se tedy podařilo zajímavého zaznamenat během letošního ročníku?
Mimořádná pozorování poštolek rudonohých (Falco vespertinus) v roce 2014 nejen ve východních Čechách
Poštolka rudonohá (Falco vespertinus) se během jarní a podzimní migrace objevuje v České republice každoročně. V posledních několika letech však má nejen počet pozorování, ale i počet pozorovaných jedinců stoupající trend. Z celkem 4 záznamů v databázi Birds.cz v roce 2010 stoupl počet záznamů na celkem 92 v roce 2013. V roce 2014 byly zjištěny i vysoké počty, s dosavadním maximem 58 ex. na nocovišti u Klenovic na Hané (K. Poprach, Birds.cz). Ve východních Čechách se doposud jedná o vzácný druh, přestože taktéž v našem regionu je zmíněný nárůst patrný. Doposud nejzajímavějším byl rok 2012, kdy byla poštolka rudonohá zjištěna na celkem 5 lokalitách (viz seznam pozorování níže), z čehož jedna se však nachází na rozhraní Královehradeckého a Středočeského kraje (obě pozorování z Žehuňského rybníka byla lokalizována již na Kolínsku).
Ornitologické novinky na Chlumecku a Novobydžovsku 2014
Vítr se již prohání nad strništi a rychle letící oblaka v sobě nesou příslib nadcházejících změn v přírodě. Krajina ožívá prvními migranty a hnízdní sezóna se pomalu chýlí ke svému konci. Je tak nasnadě alepoň malé zhodnocení toho, co nejzajímavějšího letošní rok přinesl v povodí řeky Cidliny v okolí Nového Bydžova a Chlumce nad Cidlinou. A sezóna to byla nadmíru vydařená, plná zajímavých ptačích setkání!
Ornitologické střípky z roku 2013 od Proudnického rybníka
Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) patří mezi pravidelně hnízdící druhy. Půdní bloky v okolí polního mokřadu byly vybrány pro připravovaný AE program pro bahňáky hnízdící na orné půdě. Foto L. Kadava
Proudnický rybník je jednou z nejzajímavějších lokalit v bývalém okrese Kolín v blízkosti hranice Královehradeckého kraje. Svojí polohou v migračním koridoru řeky Cidliny, na dohled od Žehuňského rybníka a v neposlední řadě díky rozvinutému litorálu představuje zajímavé místo pro protahující či hnízdící ptáky. Proudnický rybník znají ornitologové či birdwatcheři zejména díky atraktivním koncentracím severských hus v období jarní migrace, či blízkosti polního mokřadu, který je lákavou tahovou zastávkou zejm. pro bahňáky. Jaký byl rok 2013 na těchto lokalitách?
Podpora hnízdění dutinových ptáků a netopýrů na území Městských lesů Hradce Králové VII.
Stručné hodnocení jednotlivých druhů dutinových pěvců v roce 2012
Sýkora koňadra (Parus major) zahnízděním ve 440 budkách zvýšila svůj hnízdní výskyt o 33 % zůstává dominantním druhem s 58 % zastoupením ve společenstvu lesních pěvců. Její početná populace je rozložena po celé ploše sledovaného území, kde osídluje vedle méně úživného prostředí ve vyšších věkových stupních porostů borovice lesní také nejmladší pětileté porosty, kde hnízdí v budkách umístěných sotva 1 m nad zemí. Je schopná vyhledávat potravu jak v celém prostoru lesa s vyjímkou koncových větví dřevin, tak také v otevřeném terénu řídce porostlém mladými několikaletými sazenicemi nebo v travním porostu. Tvoří ji především housenky motýlů, ale snadno přechází na široké spektrum kořisti včetně imág blanokřídlého, dvoukřídlého i rovnokřídlého hmyzu nebo brouky. V úživných (listnatých) lokalitách, kde jediná rodinka odchovává po 8 – 12 mláďatech dosahuje početnosti až 4 párů/ha. V lesním ekosystému je proto z pohledu ochrany porostů základním a nenahraditelným druhem.
Ornitologické zajímavosti na Chlumecku v roce 2012
Mlady německý čáp odečtený v srpnu 2012 u Babic. Foto Josef Vrána
Rok 2012 přinesl na Chlumecku několik zajímavých pozorování, které dále rozšiřují a doplňují naše znalosti o této části východních Čech. Krajina, jíž dominuje niva řeky Cidliny a Bystřice a několik zachovalých středověkých rybníků, vytváří místy atraktivní prostředí zejména pro vodní a mokřadní druhy ptáků. Přesto, že úsilí a časové možnosti byly zřetelně nižší než v předchozích letech, lze hodnotit rok 2012 jako ornitologicky atraktivní.
Severské husy na Proudnickém rybníku v zimě 2011/2012
Husy běločelé na pastvě. Foto – Eva Stets.
Husa polní (Anser fabalis) a husa běločelá (Anser albifrons) patří v České republice k pravidelně protahujícím a zimujícím druhům. Největší zimoviště a shromaždiště jsou široce známa zejm. na jižní Moravě v okolí nádrží Nové Mlýny. Ve východních Čechách jsou známa shromaždiště či zimoviště zejm. v okolí přehrady Rozkoš a mezi obcemi Praskačka a Podůlšany na rozhraní Královehradeckého a Pardubického kraje. Jednou z nejzajímavějších lokalit je Proudnický rybník u Žiželic a jeho okolí na pomezí Královehradecka a Kolínska.
„Vystavení“ ptáci…
Sýkora koňadra a vrabec polní jako neveselé exponáty…. Foto – Lukáš Kadava.
Nepolisy – O tom, že lidská architektura představuje pro ptáky nejeden problém, není třeba dlouze polemizovat. Někteří autoři soudí, že „architektonické pasti“ mohou mít zničující vliv na celé populace druhů (např. sýček obecný) a u řady dalších mohou v součinosti s ostatními negativními faktory představovat potenciální riziko pro početnost ptáků. Nelze asi předpokládat, že u ptáků, kteří jsou s člověkem natolik sžití, jako např. sýkora koňadra (Parus major) či kos černý (Turdus merula), by měly devastující vliv na celé populace, přesto se i tito ptáci nezřídka stávají obětí lidských nástrah. O těch kurióznějších jsou i následující řádky a fotografie.
