Racci chechtaví patří k naší krajině. Foto J. Rohlena
Racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus) vždy patřil k neodmyslitelnému koloritu tradiční rybniční (ale i zemědělské) krajiny kdekoli v Čechách či na Moravě. V posledních desetiletích (zhruba od počátku 90. let minulého století) dochází v České republice k prudkému poklesu početnosti, která se projevuje zejm. zánikem tradičních hnízdišť na řadě lokalit. Tato situace se projevuje plně i v regionu východních Čech, kde po roce 2000 došlo k zániku drtivé většiny kolonií. V Královehradeckém kraji jsou v současné době obsazovány pouze dvě: kolonie na přehradě Rozkoš na Náchodsku a kolonie na pískovně Štít na Královehradecku. Té však reálně hrozí zánik!
Káně lesní. Foto L. Holásek
Chceme znovu upozornit na jednu z monitorovacích ornitologických akcí, které v naší republice probíhají. Je to akce „ Zimní sčítání kání“, která byla zahájena před více než 30 léty. Tuto akci v roce 1984 vyhlásil tehdejší ústřední výbor Českého svazu ochránců přírody. V té době byla káně lesní velmi diskutovaným druhem a mezi ochránci přírody a myslivci byly o ni vedeny urputné spory. Tehdy byla již káně lesní celoročně hájena, ale neustávaly žádosti o výjimky pro její odstřel, zvláště v zimním období. Argumentovalo se jednak významně rostoucími počty u nás zimujících kání, jednak změnami v její potravě a přechodem od hrabošů a dalších drobných hlodavců na lovnou zvěř, tedy zajíce a bažanty. Proto bylo rozhodnuto mimo jiné i monitorovat zimní stavy káně lesní, aby bylo možno objektivně posoudit jejich údajné zvyšování.
Na rok 2015 připadají ve spolkovém pobočkovém životě dvě významné události. Výročí 40 let od založení VČP ČSO a celostátní ornitologická konference s mezinárodní účastí „Metody a výsledky výzkumu ptačích populací“, která se koná jednou za pět let. Letos proběhne již šestá konference. Prvotním cílem takového setkání je možnost prezentace a sdílení nejen posledních ornitologických výzkumů, ale měl by být poskytnut prostor pro zveřejnění výsledků nejen akademického bádání, ale také ornitologům amatérům, jejichž regionální výsledky do značné míry ovlivňují současnou podobu české ornitologie. Dalším kladem, který konference může přinést, je i v době široce využívaných komunikačních technologií možnost kolegiálního kontaktu a přímé výměny zkušeností, různorodých pohledů na danou problematiku a také cosi, co snad lze nazvat „užším komunitním pocitem“, který přirozeně vyplívá ze setkání lidí s podobným pohledem na svět ptáků, navíc nezřídka podpořeným přátelskými vztahy.
Prvně byl polák malý zjištěn v sezóně 2015 dne 23. července. Foto J. Rohlena
Pozorování poláka malého (Aythya nyroca) patří k těm zajímavým a atraktivním ornitologickým zážitkům. Přestože je na tahu pozorován v malém počtu každoročně, jako hnízdící v ČR vymizel. Poslední hnízdění uvádějí stránky Faunistické komise ČSO z roku 1988 na rybníku Chobot na Třebíčsku. V roce 1992 uvádí hnízdění 1 páru v NPP Žehuňský rybník M. Jelínek (in litt.). Je také pravdou, že v některých letech bývá vzácně pozorován i v hnízdní době (např. v roce 2003 na Znojemsku, nebo v roce 2009 na Střední Moravě) avšak doposud bez prokázaného hnízdění. Jediný údaj o hnízdění uvádí V. Šena z roku 2006 na Českolipsku, kde měla být pozorována rodinka s mláďaty (tento údaj však FK ČSO neeviduje). Z východních Čech údaje o hnízdění chybí od 80. let minulého století. Až teprve letos bylo hnízdění poláka malého prokázáno na rybníku Černý Nadýmač na Přeloučsku.
Klikněte na obrázek:
Stále platí, že Vaše podpora je klíčovým faktorem pro úspěšné fungování projektu. Více na webu ČSO ZDE
Krajina u Proudnického rybníka. Foto L. Kadava
Jednotný program sčítání ptáků (JPSP) je dlouhodobý monitorovací projekt, který každoročně sleduje vývoj početnosti většiny druhů u nás hnízdících ptáků. Projekt je organizován Českou společností ornitologickou (ČSO) a dobrovolní spolupracovníci zapojení do tohoto programu sčítají v hnízdní sezóně na vybraných lokalitách pomocí standardní metodiky všechny ptačí druhy. Výstupem sčítání jsou pravidelně upravované trendy početnosti jednotlivých druhů ptáků, které na základě dat od spolupracovníků sestavuje koordinační tým. Jednou ze sčítaných oblastí je rozhraní Kolínska a Královehradecka mezi obcemi Žiželice a Pamětník.
Moták pochop v PP Pamětník nepravidelně hnízdí. Foto L. Kadava
Říční nivy v přírodě blízkém stavu se v podmínkách České republiky uchovaly jen zřídka. Komplex biotopů zahrnující neregulovaný tok Mlýnské Cidliny a její říční nivy s krajinnými strukturami, mající místy antropogenní původ (tj. zatopené maloplošné pískovny a sečené louky), vytvářejí pestrou a harmonickou krajinu v k.ú. obce Pamětník u Chlumce nad Cidlinou v Královehradeckém kraji, která je od roku 1995 chráněna jako Přírodní památka Pamětník. Dne 1.7. 2015 uplyne 20 let od vyhlášení PP, kterou místní nazývají Kotrdáč. To je jistě důvod k alespoň stručnému vyzdvižení významu, který má lokalita i mimo své hlavní předměty ochrany. Ornitologické poměry byly doposud poněkud stranou zájmu a to zvláště pro nedostatek místních dat. Lokalita také nebyla systematicky a dlouhodobě sledována. Jaká je tedy zdejší současná krajina „z ptačí perspektivy“?
Luňáci hnědí. Foto J. Peltomäki
Ještě před několika lety byly oba druhy luňáků (Milvus migrans / Milvus milvus) v západní části bývalého okresu Hradec Králové opravdovou vzácností. Luňák hnědý byl vůbec prvně zjištěn až v roce 2008. Od té doby krajinu Novobydžovska (méně již Chlumecka) vzali oba druhy těchto elegantních druhů dravců za svoji a dnes můžeme směle prohlásit, že se jedná ve zdejší oblasti o pravidelně hnízdící druhy.
Portrét vypouštěné orlice na Žehuňském rybníku. Foto L. Kadava
I na tak velké ptáky, jako je orel mořský (Halliaeetus albicilla) číhá v přírodě řada nástrah. Nejznámější jsou bohužel zejm. v souvislosti s cílením pokládáním otrávených návnad, kterých jsou orli mořští často obětí. Pokud se však události obrátí správným směrem ke zdárnému konci, je to vždy potěšující příběh. Tím spíše, že v jedné ze dvou níže popsaných událostí hrají důležitou roli lesníci či myslivci.
