
Nebem nad expozici sem tam proletne cap bily, orel morsky, cejka chocholata a dalsi. Foto – Tomas Sladek.
Olomouc – V dubnu tohoto roku byla verejnosti slavnostne zpristupnena a predstavena nova prirodovedna expozice, mapujici prirodni pomery sousedniho Olomouckeho kraje od nizin v okoli Olomouce, az po Hruby Jesenik a Kralicky Sneznik. Stala expozice, nazvana „Priroda Olomouckeho kraje“ popisuje region lezici vychodne od kraje Pardubickeho a svym zpracovanim, kvalitou i obsahem stoji pravem za zminku, byt na strankach pobocky Vychodoceske. Pouzitou technikou, citlive zakomponovanymi a v soucasnosti propagovanymi, interaktivnimi prvky se radi mezi nejmodernejsi expozice u nas.

 I v letosnim roce meli navstevnici nekterych nasich muzei a kulturnich zarizeni moznost shlednout vystavy, jejichz nametem nebo alespon casti jejich obsahu byli ptaci. Rad bych touto cestou pripomnel alespon nektere z nich. Mozna prave techto par slov a snimku oslovi pripadne zajemce, diky kterym se jejich putovani po vystavnich salech a expozicich nezastavi ani v sezone pristi.
I v letosnim roce meli navstevnici nekterych nasich muzei a kulturnich zarizeni moznost shlednout vystavy, jejichz nametem nebo alespon casti jejich obsahu byli ptaci. Rad bych touto cestou pripomnel alespon nektere z nich. Mozna prave techto par slov a snimku oslovi pripadne zajemce, diky kterym se jejich putovani po vystavnich salech a expozicich nezastavi ani v sezone pristi. Rorys obecny (Apus apus) – nas nejznamejsi a jediny pravidelne hnizdici zastupce radu svistounu (Apodiformes), puvodne hnizdil v dutinach stromu ci sterbinach skal. S rozvojem civilizace pocal vyuzivat nabidek architektury ke hnizdeni v blizkosti cloveka. V soucasnosti ke svemu hnizdeni hojne vyuziva veskere vhodne stavby s nejruznejsimi variantami hnizdni nabidky. Tradicni sidlistni mestske panelove zastavby, tovarni haly, veze, kostely, nejruznejsi vyskove stavby, rodinne domy apod.
Rorys obecny (Apus apus) – nas nejznamejsi a jediny pravidelne hnizdici zastupce radu svistounu (Apodiformes), puvodne hnizdil v dutinach stromu ci sterbinach skal. S rozvojem civilizace pocal vyuzivat nabidek architektury ke hnizdeni v blizkosti cloveka. V soucasnosti ke svemu hnizdeni hojne vyuziva veskere vhodne stavby s nejruznejsimi variantami hnizdni nabidky. Tradicni sidlistni mestske panelove zastavby, tovarni haly, veze, kostely, nejruznejsi vyskove stavby, rodinne domy apod. K jednem z dlouhodobe tradicne navstevovanych turistickych destinaci stale patri Dalmatske pobrezi Jaderskeho more, lezici na zapade Balkanskeho poloostrova ,v jizni casti dnesniho Chorvatska. Tuto oblast jsem, po dvaceti letech, navstivil i s rodinou letos koncem srpna. Hlavnim cilem cesty sice nebyli ptaci, ale i tak jsem tajne doufal……
K jednem z dlouhodobe tradicne navstevovanych turistickych destinaci stale patri Dalmatske pobrezi Jaderskeho more, lezici na zapade Balkanskeho poloostrova ,v jizni casti dnesniho Chorvatska. Tuto oblast jsem, po dvaceti letech, navstivil i s rodinou letos koncem srpna. Hlavnim cilem cesty sice nebyli ptaci, ale i tak jsem tajne doufal…… Ptaci oblast Orlicke Zahori se nachazi na pravem brehu Divoke Orlice mezi hrebeny Orlickych a Bystrickych hor. Tvori ji louky a pastviny horskeho udoli v nadmorske vysce 660 – 770 m obklopene lesy. Je soucasti CHKO Orlicke hory a svoji rozlohou 904 ha patri mezi nase mensi SPA. Na jejim uzemi lezi dve prirodni rezervace – Bedrichovka a Trckovska louka. V ptaci oblasti se nachazi obec Orlicke Zahori, ktera vznikla spojenim v minulosti samostatnych a hojne osidlenych obci: Trckov, Bedrichovka, Zelenka, Jadrna, Kunstat a Cerna voda.
Ptaci oblast Orlicke Zahori se nachazi na pravem brehu Divoke Orlice mezi hrebeny Orlickych a Bystrickych hor. Tvori ji louky a pastviny horskeho udoli v nadmorske vysce 660 – 770 m obklopene lesy. Je soucasti CHKO Orlicke hory a svoji rozlohou 904 ha patri mezi nase mensi SPA. Na jejim uzemi lezi dve prirodni rezervace – Bedrichovka a Trckovska louka. V ptaci oblasti se nachazi obec Orlicke Zahori, ktera vznikla spojenim v minulosti samostatnych a hojne osidlenych obci: Trckov, Bedrichovka, Zelenka, Jadrna, Kunstat a Cerna voda. Jaro je obecne v prirode symbolem zrozeni, dobou rozmnozovani a peci o potomstvo. Nejinak je tomu i u ptaku. A v tomto, prave probihajicim, hnizdnim obdobi, kdy se v ruzne fazi hnizdeni nachazi vetsina ptacich druhu, je od druhu Homo sapiens nanejvys eticke, temto malym hrdinum, vyhledavajicim v pritomnosti cloveka a jeho staveb bezpeci, ukryt a nekdy i snazsi dostupnost potravy, tuto prirozenou a krasnou aktivitu umoznit a poskytnout jim, byt jen docasne, nekdy jen na velice kratke obdobi, azyl. Jsou druhy, ktere s duverou doprovazeji cloveka od nepameti, a to nejen pri  hnizdeni – v dobe, pro ne tak velke energeticke narocnosti a pile.
Jaro je obecne v prirode symbolem zrozeni, dobou rozmnozovani a peci o potomstvo. Nejinak je tomu i u ptaku. A v tomto, prave probihajicim, hnizdnim obdobi, kdy se v ruzne fazi hnizdeni nachazi vetsina ptacich druhu, je od druhu Homo sapiens nanejvys eticke, temto malym hrdinum, vyhledavajicim v pritomnosti cloveka a jeho staveb bezpeci, ukryt a nekdy i snazsi dostupnost potravy, tuto prirozenou a krasnou aktivitu umoznit a poskytnout jim, byt jen docasne, nekdy jen na velice kratke obdobi, azyl. Jsou druhy, ktere s duverou doprovazeji cloveka od nepameti, a to nejen pri  hnizdeni – v dobe, pro ne tak velke energeticke narocnosti a pile. Prachatice – Prave v techto dnech probiha na vice nez stovce mist Ceske republiky „Vitani ptaciho zpevu“, akce tradicne poradana Ceskou spolecnosti ornitologickou. Na techto vychazkach do prirody, casto doplnenych  programem pro nejmensi, muze verejnost obdivovat jedinecnou atmosferu sveta ptacich hlasu a probouzejici se jarni prirody, skytajici citlivym smyslum pozorovatele nejeden neopakovatelny zazitek.
Prachatice – Prave v techto dnech probiha na vice nez stovce mist Ceske republiky „Vitani ptaciho zpevu“, akce tradicne poradana Ceskou spolecnosti ornitologickou. Na techto vychazkach do prirody, casto doplnenych  programem pro nejmensi, muze verejnost obdivovat jedinecnou atmosferu sveta ptacich hlasu a probouzejici se jarni prirody, skytajici citlivym smyslum pozorovatele nejeden neopakovatelny zazitek. Navzdory ryze zimnim teplotam poslednich dni uz na sebe jaro cim dal intenzivneji upozornuje nejen prvnimi ptacimi navratilci. A s nadchazejicim jarnim obdobim se 1. brezna rozbiha druhym rocnikem v Ceske republice celoevropsky projekt – Jaro oziva, zamereny na sledovani prvnich letosnich priletu vybranych ptacich druhu. Jsou jimi – vlastovka obecna (Hirundo rustica), cap bily (Ciconia ciconia), kukacka obecna (Cuculus canorus), rorys obecny (Apus apus) a nove i vlha pestra (Merops apiaster). Tento zastupce radu srostloprstych je pravdepodobne nejpestreji zbarvenym evropskym ptacim druhem velikosti spacka, ovsem stihlejsi, zpusobem letu pripominajici vlastovku s castym klouzavym letem. Je to ptak spolecensky a casto ji lze spatrit, jak vysedava na vyvysenych mistech, kde vyhlizi potravu. V Ceske republice je vsak vzacna.
Navzdory ryze zimnim teplotam poslednich dni uz na sebe jaro cim dal intenzivneji upozornuje nejen prvnimi ptacimi navratilci. A s nadchazejicim jarnim obdobim se 1. brezna rozbiha druhym rocnikem v Ceske republice celoevropsky projekt – Jaro oziva, zamereny na sledovani prvnich letosnich priletu vybranych ptacich druhu. Jsou jimi – vlastovka obecna (Hirundo rustica), cap bily (Ciconia ciconia), kukacka obecna (Cuculus canorus), rorys obecny (Apus apus) a nove i vlha pestra (Merops apiaster). Tento zastupce radu srostloprstych je pravdepodobne nejpestreji zbarvenym evropskym ptacim druhem velikosti spacka, ovsem stihlejsi, zpusobem letu pripominajici vlastovku s castym klouzavym letem. Je to ptak spolecensky a casto ji lze spatrit, jak vysedava na vyvysenych mistech, kde vyhlizi potravu. V Ceske republice je vsak vzacna.





