Budou slavíci Mladoboleslavska přilétat dříve?

Portrét slavíka obecného. Foto – Pavel Kverek.

Mladoboleslavsko – Mluvim-li o „slavicich Mladoboleslavska“, mam na mysli objekt meho dlouhodobeho zajmu – slavika obecneho (Luscinia megarhynchos). Tricet let sleduji jeho prilety do oblasti pod JZ hranici Ceskeho raje a prestoze byvam na podobne vypocty a hodnoceni opatrny, zde se vysledek v naznacich preci jen ukazuje.

Je treba ale hned upozornit na skutecnost, ze hodnoceny material nese radu nedostatku. Predevsim jsem v 80. a dokonce jeste i v 90. letech minuleho stoleti neumel zjistovat jedince tesne po priletu (malo se pracovalo s hlasovymi prehravkami a uz vubec se nevedelo, jak a jake hlasy pouzivat), ale hlavne jsem poctive neprozkoumaval dny casneho dubna.

Končící I. dekáda dubna – Březno, anglický park. Foto – Pavel Kverek.

Spolehal jsem totiz na samovolny zpev prvnich slaviku, dnes vim, ze slo o chybu. Stejne tak pocet proverovanych mist dosahoval sotva tretiny z dnesnich – vice jak padesati – sledovanych hnizdist. Proto nelze vysledky povazovat za zcela objektivni.

Severovychod Mladoboleslavska s mesty Dolni Bousovem, Mladou Boleslavi, Bakovem nad Jizerou a Mnichovym Hradistem, je jakousi nejzazsi vyspou povetrnostne priznivejsiho Polabi a slavik to dokazuje. Odtud se take na Mladoboleslavsko drive rozsiril. Dale proti proudu Jizery na Turnovsko ci pres Sobotku k Jicinu, se druh vyskytuje spise nahodile.

Hranici rozsireni je uval Klenice, ktery je definovan jako klimaticky predel mezi Polabim a chladnejsi i vlhci oblasti Jizerskych hor a Krkonos.  Prave kolisanim poctu je zkoumane uzemi pozoruhodne. Rozsireni druhu je limitovano tez pritomnosti rozlehlych lesu Ceskeho raje a navazujiciho Podbezdezi.

Zatimco v 80. letech minuleho stoleti se dlouho drzel nejcasnejsi zaznamenany prilet na hodnote 23. dubna (1. pule III. dekady), dnes to je 10. dubna (konec I. dekady). V obou pripadech se jednalo o prislusniky mistni populace. Vzdy vsak slo o navraty ojedinele, kdy v nasledujicich dnech jiny nepribyl.

Konec II. dekády dubna – Buda (bez možnosti využít provokace hlasem se slavíci zkraje obtížně zjišťují). Foto – Tomáš Kverek.

K schematu vracejicich se slaviku obecnych do zkoumane oblasti

Plati, ze prvni se v oblasti objevi spechajici starsi sameckove, precasto ptaci s vazbou k hnizdisti, nekdy tez k mistu narozeni. Je zajimave (300 kontrolnich odchytu), ze tito ptaci budou z vetsiny mistni prislusnosti. Jak to je s vyskytem prutaznych jedincu, je zkoumano az v soucasnosti. Z prvnich poznatku se zda, ze stari ptaci natolik spechaji hnizdit, ze prokazani v miste zastavky budou ojedinela. U dvouletych, pozdeji se vyskytnuvsich, je uz situace jina.

Koncem II. dekady dubna uz na nekterych hnizdistich ojedineli samci zpivaji, pripadu vsak neni mnoho a spadaji prave do noveho stoleti. Naprosto zasadni zmena se udeje kolem 22. dubna a uz pred koncem mesice jsou viceleti sameckove doma temer vsichni. To uz lze zastihnout prvni vicelete samice a dvoulete samce. Do konce kvetna jsou tak obsazena vsechna tradicni hnizdiste, klid je pouze na jednoparovych lokalitach, kde puvodni ptaci zrejme zahynuli. Tato a hnizdiste nove vznikajici, jsou dosidlovany behem prvnich dnu maje dvouletymi samci.

Končící I. dekáda dubna – Březno, anglický park (Do příletu ještě pár dnů chybí, ale prostředí již houstne). Foto – Pavel Kverek.

Ze hnizdiste mohou alespon na jarnim tahu slouzit jako mista transferu, dokazuje nadpocetnost slaviciho (vetsinou chabeho) zpevu pred pulkou kvetna i na nezvyklych mistech (Osecka luka – zamokreny biotop u Cervenskeho rybniku, s „bochniky“ vrb). Tito ptaci behem jednoho az dvou dnu z oblasti beze stop zmizi (dolozeno krouzkovanim).

Zaverem lze konstatovat, ze v alespon castecne moznem porovnani tricetileteho sledovani priletu druhu do oblasti, dochazi k posunu do casnejsich dubnovych dat s tim, ze zatimco zkraje vyzkumu se hlavni vlna objevila v poslednich dnech dubna, dnes se tak deje prinejmensim s tydennim predstihem.

Je otazkou, jak ptaci zareaguji na casnejsi jara v oblasti, kdy priletaji do prostredi jiz mene prehledneho, se zbujelym rostlinnym patrem, zejmena kopriv. Nevime ani, jak se se zrychlenym nastupem jara vyviji dulezita slozka potravni, i zde by bylo treba peclive a dlouhodobe badat.

Zacatek II. dekady dubna – Mnichovo Hradiste, udoli Nedbalky (Do priletu chybi uz jen par hodin). Foto – Pavel Kverek.

Kdo by chtel slaviky v priletu monitorovat, bez hlasove provokace prvni navrat nezaznamena. Plati slova nemeckych kolegu, ze slavici se jevi „polomrtvi“. Sam jsem se o tomto chovani presvedcil a na snimku takoveho poznate.

Pavel Kverek

(Clanek je venovan vzpomince na Jarku Klapsteho. Jarni slavici „rekordman“ byl totiz jeho krouzkovancem z akce CES, kterou se svoji zenou poradal na nedalekem rybniku Zabakor)