Slavičí hnízdiště Mladoboleslavska |

Vyprahlé hnízdiště na svazích PR Baba. Stará Studénka. Foto – Pavel Kverek.

Mladoboleslavsko – Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) hnízdí na Mladoboleslavsku ve dvou od sebe odlišných prostředích. Jedna jsou vlhčí, druhá sušší. Nebylo zkoumáno, do jaké míry jsou tyto odlišné tváře lokalit pro druh důležité, obecně lze totiž říci, že ptáci v oblasti osidlují všechna příhodná stanoviště a mezi zmíněnými lze nalézt i varianty přechodné. Je však přinejmenším zajímavé, do jaké míry jsou slavíci směrem k nabídce tolerantní. Stačí jen postavit vedle sebe – třeba v krajině Bakovska – hnízdiště od řeky a ze svahů rezervace Baba.

Unikátní snímek samce slavíka obecného, zpívajícího na drátech el. vedení. Slovensko. Foto – Zuzana Literáková.

V prvním případě jde o zátopovou oblast Jizery s mokřady a slepými rameny, v druhém o vyprahlé kopcovité svahy, s rozpraskanou zeminou. Je jisté, že nejen nabídka hnízdních možností, ale i potrava a zejména pak ptačí sousedé, jsou v těch prostředích odlišní.

Z hlediska bezpečnosti ptáků a vlivu na průběh i výsledek hnízdění není zřejmě v těchto dvou kategoriích výrazných rozdílů. Slavíci ale využívají ke hnízdění i místa, která jsou výrazně nebezpečná – místa v blízkosti frekventovaných silnic a jejich mimoúrovňového křížení. Jde o moderní novodobá hnízdiště Mladoboleslavska, s výraznou potravní nabídkou, vynikajícími hnízdními možnostmi, nevysokou predací, ale značnými ztrátami při střetech s dopravou.

Dalšími specifickými biotopy jsou nevyužívané zastavěné plochy s bující zelení a lidským nepořádkem. Zde (mnohdy ještě za plotem) je sice vyšší predace zejména kunou skalní, ale slavíci i tato místa mezi chátrajícími objekty rádi obsazují. Lidská činnost prospívá druhu i v dalším případě, kdy fádní přerostlé větrolamy bez keřového patra jsou v místě prostupu elektrovodů pravidelně mýceny. Tam vzniká jedinečná příležitost pro slavíka obecného a v každém takovém „zhuštění“ ptačí pár s jistotou přebývá. Mezi tradiční hnízdiště patří stále ještě polní remízky, křovité lemy cest, pobřežní partie rybníků, okraje světlých listnatých lesů, staré parky, sady atp.

Hnízdiště druhu v záplavovém území řeky Jizery. Bakov nad Jizerou. Foto – Pavel Kverek.

Stav hnízdní populace východního dílu Mladoboleslavska se po vzestupu od konce 80. let minulého století na začátku tohoto současného zastavil. Třeba však říci, že oblast je hnízdními páry nasycena a nárazově zpívající samci osidlují už i sousední Turnovsko podél Jizery. Tam však jde stále ještě o výskyt řídký. Velmi mi to připomíná situaci právě z 80. let od dolnobousovské Klenice, která právě tehdy byla vlnící se hranicí rozšíření druhu v oblasti. Její tok je zároveň klimatickým předělem mezi vlhčím a chladnějším úpatím Jizerských hor a přívětivějším Polabím.

Zhruba padesát navštěvovaných slavičích hnízdišť je pro mne současně i albem zajímavých pohlednic domoviny. Tři desítky let sledování boje míst o přežití a expandování na straně druhé, mě provázejí na cestě životem tak, že si jaro (i léto) bez nich už nedovedu představit.

Hnízdiště v anglickém parku. Březno u Mladé Boleslavi. Foto – Kryštof Chmel.

Scházení se s nimi (a se slavíky) mi rozšířilo přehled o krajině místního Pojizeří a samotný ptačí mistr představil situace, bez nichž bych byl velmi chudým. Vidět jej totiž zpívat v květech magnólie staré bousovské zahrady proti kýčovitému měsíci, na granátovníku bývalého mnichovohradišťského „Pasťáku“, na šípkové růži při okraji travnatého plácku borového lesa rohatských Hor, anebo na shrbené babyce při bousovském železničním přejezdu – že ta témata odněkud znáte? Ani se vám nedivím. To poslední třeba zpracovala pro děti Marie Kubátová v povídce Slavík a babyka. Nacházet hnízda s protekčně využívaným dubovým listím, mezi rezavými plechovkami a jiná v hlohu 120 cm nad zemí; samičku ulepenou plzákem španělským, který jí spadl do hnízda, ale i zachraňovat mláďata, popálená výplachem z cisterny či napomínat nepoučitelné sběrače hlemýžďů, k tomu jsem připraven už napořád. O famózní slavíky totiž nesmí náš kraj zchudnout!

Pavel Kverek + jeho blog http://pavelkverek.blog.cz/