Obsah rubriky: Výzkum

Stručné vyhodnocení osídlení hnízdních budek pro dutinové pěvce a druhé hnízdní sezony v Orlických horách v roce 2014 . Část I.

Sýkora uhelníček je jedním ze sledovaných druhů hnízdících v budkách. foto J. Bartoš

Sýkora uhelníček je jedním ze sledovaných druhů hnízdících v budkách. foto J. Bartoš

Hnízdní podpora dutinových pěvců v Orlických horách sleduje vedle zvýšení početnosti základních lesních druhů dutinových pěvců zejména utváření vyváženého společenstva v cílových lokalitách. Ustálené společenstvo dutinových pěvců je předpokladem úspěšné prevence při potlačování některých skupin ekonomicky závažného hmyzu jako je ploskohřbetka smrková, pilatky, řada druhů motýlů i podkorního hmyzu včetně kůrovců. Současně jsou posilovány i potravní zdroje pro udržení silnější populace lesních druhů sov.

Celý článek →

Podaří se zastavit úbytek břehouše černoocasého v Evropě?

: Břehouš černoocasý byl opět opakovaně zjištěn v bystřické nivě i v roce 2014, nicméně bez náznaků hnízdění. Na snímku jedinec, zastiženy v poli u Bystřice 15. května 2014. Foto V. Štorek

Břehouš černoocasý v bystřické nivě na Královehradecku v květnu 2014. Foto V. Štorek

Břehouš černoocasý (Limosa limosa) je již řadu let výrazně ubývajícím druhem nejen v České republice, ale v celé řadě evropských zemí.  Polovina populace tohoto bahňáka doposud hnízdí v Nizozemsku, avšak i zde jde o druh výrazně ubývající. Organiazce Birdlife International je již od počátku devadesátých let upozorňována, aby byl druh zařazen mezi celosvětově ohrožené. Mimo zdokumentovaný úbytek evropské populace pak zejména z důvodu nedostatečně známého populačního trendu poddruhu L.limosa melanuroides v Asii. Pouze u evropského poddruhu L. limosa islandica bylo zaznamenáno zvýšení početnosti lokální islandské populace.

Celý článek →

Mapování rozšíření a populační hustoty sýčka obecného v České republice v letech 2015-2016

Sýček obecný na hnízdišti na Královehradecku. Foto L. KadavaSýček obecný (Anthene noctua) patří k druhům, jejichž počty se výrazně snižují ve velké části hnízdního areálu. Také v České republice jde o druh, jehož početnost klesla v minulých letech na kritickou mez. Zdali se nalezne cesta k ochraně této sovičky, napoví již čtvrtý program celorepublikového sčítání sýčka obecného, který organizuje Česká společnost ornitologická ve spolupráci s Ústavem biologie obratlovců Akademie věd České republiky. Ve východních Čechách patří sýček v řadě oblastí k nezvěstným druhům. Přesto není vyloučeno, že existují lokality, kde sýčci přežívají a unikají pozornosti.

Celý článek →

Chráněná území v Evropě zmírňují dopad klimatických změn na distribuci ptáků

Samci morčáka bílého (Mergellus albellus) Foto: Milosz Kowalewski

Morčák bílý (Mergellus albellus) Foto: Milosz Kowalewski

Globální oteplování způsobuje změny v rozšíření mnohých druhů ptáků. Jedním z nich je morčák bílý (Mergellus albellus), vzácný a celoevropsky chráněný druh kachny, jehož zimující populace se v důsledku zmírnění klimatických podmínek posunula v posledních 25 letech do severovýchodní Evropy. Nejnovější studie v časopisu „Diversity and Distributions” devatenácti vědců z šestnácti evropských zemí, založená na výsledcích Mezinárodního sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census), dokazuje, že Ptačí oblasti, (Special Protected Areas – SPA), které byly vyhlášeny na základě Směrnice o volně žijících ptácích, přispěly k uvedeným změnám v rozšíření tohoto  zajímavého druhu.

Celý článek →

2015 – Rok pobočky pro volavku popelavou

Volavka popelavá (Ardea cinerea). Foto T. Bělka

Volavka popelavá (Ardea cinerea). Foto T. Bělka

Po inspiraci v dalších regionálních pobočkách ČSO jsme dospěli k závěru, že bude dobré vyhlásit vedle Ptáka roku „republikového“ také jeho „regionálního“ zástupce.  Záměrem pobočky je zejm. touto kampaní mezi členskou základnou VČP ČSO získat aktuální data o druzích,  jejichž detailní znalost v rámci regionu umožní získat relevatní data ve správních řízeních a mít tak větší možnost lokální praktické ochrany přírody

Pro rok 2015 byla výborem pobočky vybrána volavka popelavá (Ardea cinerea). Tento druh nebyl vybrán náhodou.

Celý článek →

Česko-polský projekt značení labutí pokračuje! Sledujte barevně značené labutě!

Detail barevně značené labutě. Foto Světlana Vránová

Vážení kolegové.

Ráda bych vás poprosila, abyste při svých terénních pochůzkách věnovali pozornost labutím a odečtům kroužků.

Připomínám, že v  letech 2008 – 2010 bylo v  rámci česko-polského projektu „Labutě“ označeno na zimovištích v Hradci Králové a v Pardubicích a na několika hnízdištích v PA a HK kraji celkem 286 labutí velkých, z toho 150 ptáků dostalo také žluté odečítací kroužky. Od roku 2008 máme již tisíce odečtů „našich“ labutí a získali jsme některé překvapivé zajímavé výsledky (některé východočeské labutě jsou velké cestovatelky a migrují na vzdálenosti několika stovek km, jiné se drží v okruhu několika málo km od svého hnízdiště,,,). Pamětníci si jistě vzpomenou na shrnující příspěvky na starém webu pobočky. Nejzajímavější výsledky lze nalézt ve Zpravodaji pobočky č. 54/2011 (str. 7 – Akce labutě: Sledujte labutě! Není to taková nuda, jak by se mohlo zdát…).

Celý článek →

Láska na první přičichnutí: mohou si ptáci vybírat partnera podle vůně?

Racek tříprstý na hnízdě. Foto Joel WhiteVýběr hnízdního partnera je často nejdůležitějším rozhodnutím v životě zvířat. Vědci z Konrad Lorenz Institute of Ethology našli první důkaz, že ptáci si mohou vybírat svého partnera podle specifického zápachu. Výzkumný tým porovnal chemické složení mazových žláz racka tříprstého (Rissa tridactyla) s geny, které mají význam pro imunitu ptáků. Racci, kteří si vzájemně „voní“ (tj. mají podobný pach) mohou mít i podobné geny pro imunitu. Vzhledem k tomu, že ptáci se raději páří s nepříbuznými jedinci, vědci nyní zjistili, že právě specifický zápach může být pravděpodobným mechanismem, podle kterého si uvědomují příbuznost. Zjištění byla publikována v Scientific Reports.

Celý článek →

Ornitologické střípky z „nultého“ ročníku mapování hnízdního rozšíření ptáků ve východních Čechách

Bohumilečský rybník na Pardubicku hostí jednu z mála dlouholetých kolonií racka chechtavého ve východních Čechách. Na snímku stavba hnízd 22.3. 2014. Foto L. Praus

Jedněmi z nejnáročnějších a zároveň nejzajímavějších počinů v historii ornitologie jsou práce a vydávání národních Atlasů hnízdního rozšíření. V České republice vyšly již tři tyto publikace a v letošním roce se rozběhlo mapování pro nově připravovaný již čtvrtý Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR. Poprvé je mapování zcela jiné – probíhá online (data jsou vkládána a uchovávána v internetové databázi Birds.cz na adrese http://atlas.birds.cz.). Jednou z mnoha výhod je aktuální přehled o tom, jak mapování pokračuje, jaká data a jaké poznatky přináší. A to nejen v kvadrátu, který máte jako mapovatel/ka na starost. Co se tedy podařilo zajímavého zaznamenat během letošního ročníku?

Celý článek →

VVT Podorličí 2014 (29.5. až 1.6.) – chladná rána v krajině krásných stromů

20140506ff

Tomáš Diviš značí doupné stromy.

Ve čtvrtek v pozdním odpoledni vyjíždíme s manželkou za deště, větru a teploty vzduchu odpovídající konci listopadu z Olešnice u Červeného Kostelce. Cestou zastavujeme jen u vlakového nádraží v Rychnově nad Kněžnou, abychom naložili Martina Fejfara, a pak už bez dalšího zdržení dojíždíme po úzkých silničkách lemovaných po obou stranách zdravými jasany, kleny nebo mléči k penzionu u Šimánků v Kunčině Vsi. Jako první nás mnohoslibně vítá přeletující čáp černý a hned po něm pan Šimánek, mile nás zvoucí dovnitř hlavně příslibem vytopení prochladlých prostor penzionu. V kamnech zapraská, jazyky plamenů olíznou sklo dvířek a za chvilku už je milo usednout k projednání na počasí závislých programových variant akce.

Celý článek →

Čejkování na Hradecku v roce 2014

Hnízdo čejky chocholaté nalezené na Nechanicku 29.3.2014. Foto L. Kadava

Letošní čejkování na Hradecku proběhlo od 28.-30. března na území o rozloze cca 60 km² západně od Hradce Králové. Nejseverněji položené sledované hnízdiště se nacházelo mezi Lodínem a Petrovicemi, jižní hranicí byla obec Dobřenice. Samotnému „čejkování“ předcházelo několik kontrol zájmového území, které pomohly upřesnit si letošní hnízdní výskyt čejek.

Celý článek →