Východočeská pobočka České společnosti ornitologické
Modráčci a bramborníčci hnědí patřili k nejhezčím úlovkům.Foto L. Urbánek
Letošní, již osmnáctá, jarní odchytová akce na Žehuňském rybníku, proběhla ve dnech 1. až 8. května 2015 v poněkud obtížnějších podmínkách, než v předchozích letech. Nebylo to jen počasí, které tradičně nejvíce ovlivňuje odchyt, ale tentokrát nás zastihla celková rekonstrukce železniční trati v úseku Velký Osek – Chlumec nad Cidlinou.
Ornitologický časopis Východočeské pobočky ČSO při Východočeském muzeum v Pardubicích (VČP ČSO) patří mezi nejkvalitnější tuzemské odborné ornitologické tiskoviny. V letošním roce došlo ke změně šéfredaktora, odstupujícího Martina Paclíka nahradil Libor Praus.
Personální změny v redakci časopisu by se neměly nijak projevit v zaběhlém způsobu chodu redakce. Nicméně kvalita časopisu bude i nadále závislá především na publikační aktivitě členů VČP ČSO
a dalších českých ornitologů.
Rukopisy do letošního čísla je možné posílat až do počátku července na e-mail libor.praus@gmail.com. Pokud se nechystáte psát dlouhý, např. faunistický článek, je tu také možnost zaslat až do poloviny srpna krátké sdělení nebo nějakou stručnou zajímavost z terénu. Inspirovat se můžete články v předchozích číslech. Všem přispěvatelům předem děkuji. Pokud váháte nebo si s něčím nevíte rady, neváhejte mě kontaktovat s žádostí o pomoc. Vaše data jsou cenná a jsou potřeba – podělte se o ně!
S pozdravem a nadějí na budoucí spolupráci Libor Praus
Sněhule severní (Plectrophenax nivalis) – pravidelný zimní host na přehradě. Foto J. Vaněk
V tomto ohlédnutí za ornitologickým děním na přehradě Rozkoš se vrátím do první poloviny roku 2014. Vzhledem k velkému množství dat z této lokality se jedná jen o výběr některých pozorováním, jejichž zajímavost je dána buďto atraktivitou samotného ptačího druhu, mimořádným počtem pozorovaných jedinců, nebo neobvyklou dobou pozorování. Pro lepší přehlednost jsem použil členění podle jednotlivých řádů.
I v letošním roce pořádáme na Orlickém Záhoří ornitologický kurz.
Proběhne v podobném duchu jako minulý rok. Zaměřený bude především na ty, jež s ornitologií začínají a rádi by se více zorientovali. Objeví se zde témata jako je určování ptáků podle vzhledu, hlasu nebo chování. Určování stáří a pohlaví ptáků chytaných na odchytové akci typu CES. Metody používané při výzkumu, ale i souvislosti krajiny a ochrany ptáků.
Přihlášení naleznete na adrese orlickezahori.blogspot.cz
Portrét vypouštěné orlice na Žehuňském rybníku. Foto L. Kadava
I na tak velké ptáky, jako je orel mořský (Halliaeetus albicilla) číhá v přírodě řada nástrah. Nejznámější jsou bohužel zejm. v souvislosti s cílením pokládáním otrávených návnad, kterých jsou orli mořští často obětí. Pokud se však události obrátí správným směrem ke zdárnému konci, je to vždy potěšující příběh. Tím spíše, že v jedné ze dvou níže popsaných událostí hrají důležitou roli lesníci či myslivci.
V loňském roce se ve východních Čechách čápům dařilo. V Královéhradeckém a Pardubickém kraji bylo zaznamenáno více než 140 obsazených čapích hnízd. Byl to v porovnání s předchozími roky dosud nejvyšší zjištěný počet. Nejvíce párů sídlilo v okrese Ústí nad Orlicí (32 párů), nejméně naopak v okrese Pardubice (9 párů). Tyto počty podporují známý trend, kdy čápi mizí z nížinných oblastí a přibývá jich ve vyšších nadmořských výškách. Největší vliv na tento přesun má zřejmě způsob obhospodařování zemědělské krajiny. Čápům totiž nejvíce vyhovuje pestrá krajina s dostatkem luk a pastvin, kde nachází dostatek potravy. Loňský rok byl i úspěšný počtem odchovaných mláďat. Celkem jich z hnízd vylétlo více než 250.
Břehouš černoocasý v bystřické nivě na Královehradecku v květnu 2014. Foto V. Štorek
Břehouš černoocasý (Limosa limosa) je již řadu let výrazně ubývajícím druhem nejen v České republice, ale v celé řadě evropských zemí. Polovina populace tohoto bahňáka doposud hnízdí v Nizozemsku, avšak i zde jde o druh výrazně ubývající. Organiazce Birdlife International je již od počátku devadesátých let upozorňována, aby byl druh zařazen mezi celosvětově ohrožené. Mimo zdokumentovaný úbytek evropské populace pak zejména z důvodu nedostatečně známého populačního trendu poddruhu L.limosa melanuroides v Asii. Pouze u evropského poddruhu L. limosa islandica bylo zaznamenáno zvýšení početnosti lokální islandské populace.
Pan Kolář – zakládající člen krkonošské ornitologické sekce, vrchlabský kroužkovatel spojený zejména s okolím rybníka ve Vejsplaších.
Některá místa naší vlasti odedávna vzbuzovala v místních obyvatelích neobyčejný zájem o ptáky. Patří mezi ně i Krkonoše, jak se o tom zmiňují již dávní autoři historických příspěvků o ptačí fauně nejvyššího českého pohoří. Je sice pravda, že se tehdy jednalo spíše o zájem divoké ptáky kuchyňsky upravovat, případně drobné zpěvné ptactvo po odchycení chovat doma nebo jinému chovateli prodat na trhu. Je ale jisté, že již tehdejší ptáčníci měli ke svým svěřencům neobyčejně vřelý vztah a nejenže ptáky ze zištných důvodů chytali, ale také je v zimě hojně krmili a rádi pozorovali. Dost možná právě tato vášeň pro ptáky se zvolna během staletí přetavila ve všemožné zkoumání a pozorování ptáků i jejich životních projevů, jakému jsme svědky v dnešní době a vyústila v moderní organizovanou a koordinovanou činnost regionálních ptáčníků. Píli a obětavosti našich předchůdců i mnohých současníků, kterým se nejrůznější ptáčkaření stalo takřka životním stylem, totiž vděčíme za to, že si letos připomínáme již 40. výročí vzniku Oblastní ornitologické sekce při Správě KRNAP ve Vrchlabí. Celý článek »
Sýček obecný (Anthene noctua) patří k druhům, jejichž počty se výrazně snižují ve velké části hnízdního areálu. Také v České republice jde o druh, jehož početnost klesla v minulých letech na kritickou mez. Zdali se nalezne cesta k ochraně této sovičky, napoví již čtvrtý program celorepublikového sčítání sýčka obecného, který organizuje Česká společnost ornitologická ve spolupráci s Ústavem biologie obratlovců Akademie věd České republiky. Ve východních Čechách patří sýček v řadě oblastí k nezvěstným druhům. Přesto není vyloučeno, že existují lokality, kde sýčci přežívají a unikají pozornosti.
Mladá potápka rudokrká se na Rozkoši zdržovala téměř tři měsíce. Foto je z prvního dne jejího pobytu. Foto J. Vaněk
S určitým zpožděním, způsobeným výpadkem pobočkových webových stránek přináším souhrn nejzajímavějších ornitologických pozorování z přehrady Rozkoš za druhou polovinu roku 2013. V předchozím příspěvku jsem se zaměřil na přehled pozorování nejpečlivěji sledované skupiny ptactva na lokalitě – na bahňáky. Tento příspěvek přináší přehled zajímavých pozorování ostatních skupin ptactva.
Upozornění:
Výbor VČPČSO se dohodl individuálně posoudit a příp. fin. podpořit členské aktivity v ochraně a výzkumu ptáků. V případě zájmu vyplňte prosím formulář a zašlete jej na pobočkový mail: vcpcso@centrum.cz
Za podporu děkujeme:
© 2025 Východočeská pobočka ČSO
Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑