Mladé poštolky obecné v polobudce(foto M. Dusik)
Umělá hnízdiště vytvářejí základní síť hnízdních příležitostí pro poštolky a sovy ve vhodných biotopech. Umožňují přesun párů v jednotlivých hnízdních sezonách, zvýšení jejich koncentrace v blízkosti lokalit s nadprůměrnou nabídkou potravy a úspěšné vyvedení maximálního počtu mláďat. Právě značná úspěšnost při hnízdění v prostorných umělých dutinách je předpokladem k potřebnému populačnímu růstu a postupnému zasídlení i troficky méně výhodných lokalit. V teritoriích s nepravidelnou nebo nízkou potravní nabídkou dochází k odchování omezeného počtu mláďat nebo k zahnízdění s několikaletými přestávkami. Bývají obsazována nehnízdícími páry nebo lichými jedinci. Pobytové stopy po nich (hnízdní kotlinky, peří, ulovená potrava, vývržky apod.) dávají důležité informace o průběhu osídlování sledovaného prostoru a doplňují celkový obraz o vývoji populace cílových predátorů i rozložení ohnisek jejich kořisti.
Mladoboleslavsko – Tricet let sledovani druhu v oblasti umoznuje hodnotit silu hnizdni populace i jeji vyvoj. V tomto prispevku bych rad zminil nektere zajimavosti, vztahujici se k slavici prizpusobivosti menici se krajine.
Maloco vypada v dnesni dobe obstarozneji nez sbirka vajec. V soucasnosti je vybirani vajec (ale i prazdnych hnizd) zapovezeno zakonem o ochrane prirody a krajiny (c. 114/1992 Sb., § 5a), nicmene tato forma sberatelstvi prirozene odumrela uz pred jejim oficialnim zakazem. Ac se to tak casto nezda, evropsky pohled na zivou prirodu se prirozene pomalu ale jiste meni smerem k lepsimu.
Mladoboleslavsko – Otazka je na miste zejmena proto, ze pristi jaro vstoupim do slavicich krovin jiz po tricatou sezonu. Verejnost se bude moci seznamit s mou tricetiletou cinnosti na dvou jarnich vystavach, kdy mladoboleslavska predstavi „zpevaka z periferie“ a dolnobousovska „ornitologii v krajine domova“. Hodnoceni odborneho prinosu bude probihat prubezne.
