Skorec vodní. Foto J. Bartoš
V zimních měsících 2007/2008 bylo instalováno 35 hnízdní polobudek pro skorce vodní (Cinculs cinclus) na tocích říčky Bělé, Zdobnice a Divoké Orlice na území CHKO Orlické hory. Od sezony 2012 byl počet těchto hnízdních příležitostí rozšířen na konečných 72 ks. V počátku hnízdní podpory byly budky instalovány pod mostky přímo na jmenovaných tocích nebo jejich bočních přítocích nejčastěji na stěnu mostů nad vodou. Část budek byla umístěna na kmeny doprovodných dřevin.
Brhlík lesní. Foto J. Bartoš
Vývoj společenstva dutinových pěvců se v dalších letech bude odvíjet od obsazování nových teritorií páry jednotlivých druhů více v návaznosti na rozložení potravní nabídky. Jednotlivé skupiny usazovaných druhů využívají specifické druhy hmyzu, jejichž hustota rozhoduje nejen o usídlení, ale také o úspěšnosti hnízdění a jeho produktivitě. Ptačí druhy se velmi dobře v jednom životním prostoru doplňují a vzájemně si při vyhledávání kořisti příliš nekonkurují.
Sýkora uhelníček je jedním ze sledovaných druhů hnízdících v budkách. foto J. Bartoš
Hnízdní podpora dutinových pěvců v Orlických horách sleduje vedle zvýšení početnosti základních lesních druhů dutinových pěvců zejména utváření vyváženého společenstva v cílových lokalitách. Ustálené společenstvo dutinových pěvců je předpokladem úspěšné prevence při potlačování některých skupin ekonomicky závažného hmyzu jako je ploskohřbetka smrková, pilatky, řada druhů motýlů i podkorního hmyzu včetně kůrovců. Současně jsou posilovány i potravní zdroje pro udržení silnější populace lesních druhů sov.
b). Posilování ekosystémových služeb (biologická ochrana lesa proti některým ekonomicky závažným skupinám hmyzu)
Právě vysoká predační schopnost ptáků v řadě případů dokáže kompenzovat výpadek účinnosti některého z regulátorů. Intenzivní metabolismus malých pěvců vyžaduje vysokou spotřebu potravy. Například sýkory spotřebovávají denně kolem 10 g hmyzu bez ohledu na to, jde-li o dospělá imága, larvy nebo vajíčka. Na rozdíl od hmyzích predátorů, kteří při ochlazení prostředí svoji aktivitu omezí nebo úplně zastaví, stálá tělesná teplota ptáků vyžaduje pravidelné doplňování energií a vytváří tedy nepřetržitý predační tlak na kořist.
Posilování ekosystémových služeb (biologická ochrana lesa proti některým ekonomicky závažným skupinám hmyzu)
Podpora ekosystémové služby tak, jak je v tomto projektu naznačena a realizována, je směrována především na biologickou prevenci s maximálním využitím všech živočichů obývajících umělé dutiny. Zajišťuje tedy širokou podporu druhům potřebných k dosažení relativně rovnovážného vztahu mezi potenciálními škůdci lesních porostů (kořistí) a jejich přirozenými nepřáteli (predátory). V městských lesích Hradce Králové má tato činnost dlouholetou tradici sahající až do počátku devadesátých let 20 století. Díky podpoře vedení Městských lesů Hradce Králové a s podporou Magistrátu města Hradce Králové byla značná část původních linií umělých dutin obnovena a je nadále udržována.
4. Vývoj společenstva dutinových pěvců v roce 2012
Na rozdíl od sezony 2011 byly klimatické podmínky jarního období v roce 2012 podstatně příznivější. Promítly se do kvantitativní i kvalitativní skladby populací lesního hmyzu a utvořily dostatečnou nabídku hlavní potravy všem druhům hmyzožravých živočichů. Ptačí společenstvo reagovalo nejen zvýšeným reprodukčním úsilím, ale také vlastním dynamickým rozvojem spočívajícím v přírůstku méně častých druhů. Schopnost koncentrace hnízdících párů v troficky výhodných lokalitách je u společenstva dutinových pěvců podpořena přesným rozdělením životního prostoru a tím také potravních zdrojů.
3. Vývoj společenstva dutinových pěvců v roce 2012Hnízdní sezona 2012 na území Městských lesů Hradce Králové zaznamenala ve čtvrtém roce po opravě systémů hnízdních budek další nárůst hnízdících párů u všech usazených druhů a přírůstek dalšího usazeného druhu pěvce (vrabec polní). Kromě toho vyhnízdil ve velké budce pro sovy také první pár naší lesní sovy – puštíka obecného. S výjimkou jediného druhu z dutinových pěvců (špaček obecný) vyhledávajícího kořist převážně na zemi a zpravidla mimo lesní prostředí, má současných 10 druhů rozdělený prostor pro lov hlavní kořisti na kmenech a v korunách stromů. Svoji potravu tu vyhledávají nejméně třemi rozdílnými způsoby, které zajišťují dokonalé rozdělení potravních nik a současně kontrolu celého prostoru lesní vegetace.
2. Pozitivní ovlivňování bilance biodiverzity lesního prostředí, podchycení a stabilizace populací ustupujících druhů.
Vývoj společenstva cílové skupiny dutinových pěvců a ostatních živočichů závisí na vhodnosti použitých umělých dutinek a také na jejich trvalé využitelnosti. Ta se neobejde bez pravidelné údržby – tedy oprav a čištění od zbytků po usazených druzích. V přirozeném prostředí bývalo velké množství přirozenych dutin (50 –150/ha), které byly střídavě používány různými skupinami živočichů a tak částečně čištěny. Jejich nabídka vždy významně převyšovala poptávku, takže dutinové druhy o ně nemusely soupeřit.
1.Obnovení funkčnosti části původního systému hnízdních budek pro dutinové pěvce a netopýry na území Městských lesů Hradce Králové
V předjaří r. 2009 proběhla díky aktivitě RNDr. Jiřího Porkerta kontrola stavu umělých dutinek pro drobné pěvce a netopýry v lokalitách s instalovanými systémy hnízdních budek na území lesů města Hradce Králové. Původní linie umělých dutin pocházely z období před 20 lety a některé ještě z druhé poloviny 80 let. I když se rekonstrukce nabídky umělých dutin týkala pouhých cca 30 % z původně instalovaných, bylo jich pro první sledovanou hnízdní sezonu (2009) zprovozněno celkem 930.
Významným predátorem drobných hlodavců zůstává vedle uvedených podporovaných druhů také volně hnízdící káně lesní (Buteo buteo). S ohledem na současné zemědělské hospodaření s dlouhodobě vysokým podílem trvalých travních porostů je jeho populace na území Javořích hor ustálená. Jen na jižních svazích masivu od západní části Vižňova k oblasti pod Jelením vrchem lze předpokládat trvalý výskyt nejméně 7 párů. Vezmeme-li v úvahu průměrnou velikost okrsku, kde se ptáci aktuálně pohybují a loví, dosahuje jejich hustota 0,58 páru/km2. To je plně srovnatelné např. se severovýchodním údolím Orlických hor, kde se jejich hustota již dlouhodobě pohybuje kolem 0,56 páru/km2.
