Dvacátá osmá letní odchytová akce na Žehuňském rybníku proběhla opět poněkud později ve dnech 5. až 12. srpna 2017 v tradičním kroužkovatelském obsazení a znovu hojného počtu návštěvníků. Nepřízeň počasí nás pronásledovala jen minimálně, kvůli vysokým teplotám byl odchyt zpravidla v odpoledních hodinách přerušen mimo zastíněná stanoviště v aleji a večer byly chytány vlaštovky na stanovištích A a C, v pátek před odjezdem jsme se dočkali dešťů a bouřek. Celkem bylo trvale nataženo jen 210 metrů sítí s oky 6 mm (stanoviště H bylo zrušeno pro odstřel divokých prasat a bohužel, poprvé za 28 let, jsme se setkali i s krádeží sítě). Dále byla krátce natažena jedna síť pro odchyt dravců, 3 sítě pro nepravidelný odchyt slavíků a sítě na křepelky . Na stanovišti A byla instalována vrš pro odchyt chřástalů. Noční odchyty slavíků byly konány ve spolupráci s Pavlem Kverkem.
Strana 17 z 91
Jeřáb popelavý je obecně uváděn jako druh, který je velmi citlivý na vyrušování v době hnízdění. Mezi ornitology se jednotlivá hnízdiště velmi často tají, zásadně nejsou doporučovány jakékoli nadbytečné návštěvy hnízda, či lokality, na níž k hnízdění došlo. V principu jsou tyto zásady jistě správné, jeřáb popelavý s sebou nese stále statut neobvyklého zážitku v přírodě, tím spíše, jde-li o hnízdiště. V neposlední řadě je legislativně chráněn jako druh kriticky ohrožený. V posledních letech zaznamenávám během své terénní praxe zvýšený výskyt jeřábů v hnízdní době na nových lokalitách. O prokázané hnízdění jde málokdy, jednak ptáci jsou během inkubace vajec a vodění mláďat velmi nenápadní, a také z důvodu, že k přímému hledání hnízda nenacházím důvod.
Co se stane, když Vlaďka jednoho dne objeví kouzelné pírko? Co všechno dokáže jedno takové pírko „napáchat“? A co se asi přihodí v muzeu, kde na svou proměnu čekají ptačí cestovatelé z celého světa? Autor, ornitolog, veterinář, cestovatel, horolezec, fotograf a člen VČPČSO Vladimír Šoltys se po úspěšné knize „Proč má kos žlutý nos“ pouští do dalšího ptačího dobrodružství k knize „Tajemství kouzelného pírka“.
Dle průběžných výsledků mapování bude morčák velký (Mergus merganser) jedním z nejvýraznějších „skokanů“ připravovaného atlasu hnízdního rozšíření. Tento atraktivní druh potápivé kachny byl ještě v průběhu druhého mapování (1985-1989) hlášen z pouhého jednoho procenta území s prokázaným hnízděním v jediném kvadrátu. Třetí mapování v letech 2001-2003 již tento druh zaznamenalo tento druh na třech procentech území (čtyři kvadráty s prokázaným hnízděním). V rámci aktuálního mapování bylo hnízdění doposud prokázáno v 51 kvadrátech a některá z hnízdních kategorií je uváděna ze 17% čtverců. Těžištěm současného výskytu jsou především povodí Odry, Jizery a Ohře.
Svitavské rybníky Dolní, Horní a Lánský patří k nejsledovanějším východočeským ornitologickým lokalitám. Nejen zdejší pozorovatelé ptáků mají nyní ještě lepší podmínky. Na rybníku Dolní se nabízí pohledy do jeho atraktivních míst z nové ornitologické pozorovatelny, která je umístěna v litorálním porostu jižního břehu. Z místa s velmi dobrým přehledem (49.7663522N, 16.4569947E) je možné sledovat pohyb ptáků zejména v zadních partiích rybníka, kde roste rákos, orobinec, zblochan nebo ostřice. Všem návštěvníkům slouží informační tabule, která se svým obsahem zaměřuje na zdejší vodní a mokřadní druhy ptáků.
Husice nilská (Alopochen aegyptiacus) je v posledních letech nepřehlédnutelným přibývajícím druhem. Někteří autoři poukazují na možnost, že invazní druhy mohou být příčinou environmentálních a socio‐ekonomických problémů a mohou mít negativní dopad na nejen lokální, ale i světovou biodiverzitu. Jedním z těchto invazních druhů je i husice nilská, která byla vysazena v již v 17. století ve Velké Británii a její šíření v západní Evropě je pozorováno zejm. od 60. do 80. let 20. století. V České republice byla poprvé zjištěna v roce 1979 a první hnízdění v roce 2008. Na pobočkovém webu byla již pozornost husicím věnována a od té doby se již situace značně změnila (blíže viz ZDE). V regionu východních Čech ji lze označit za druh během migrace poměrně běžný a šestým rokem pravidelně hnízdící.
Možná jste zaznamenali, že na internetu byl spuštěn nový online magazín Avifauna. Za projektem stojí mladý ornitologický nadšenec Martin „Vlk“ Mrňous, který hledal inspiraci na převážně zahraničních platformách, jakým je např. allaboutbirds.org nebo Audubon.org. Pozoruhodný je již samotný vznik magazínu – vzešel z přání a zájmu čtenářů facebookové komunity Birding.cz a čtenáři na vznik magazínu sami vybrali cílovou částku potřebnou ke spuštění projektu.