Východočeská pobočka ČSO má (staro)nový výbor
Vzhledem k současné situaci ohledně pandemie koronaviru nebylo možné provést plánované volby do výboru Východočeské pobočky ČSO na jarní členské schůzi a výbor se rozhodl k volbě elektronické. Všem pobočkovým členům byly zaslány kandidátky, informace k volbě a online formulář k provedení volby. Uzávěrka hlasování byla 11. dubna. Celkem hlasovalo 66 členů, kteří zvolili všech 9 kandidátů. Volební komisi tvořila Světlana Vránová (předsedkyně VK) a členové VK Vladimír Lemberk a Radek Hampl.
Sedmá konference Východočeské pobočky ČSO
Lokalita terénní konferenční exkurze: přehrada Rozkoš. Foto J. Vaněk
Již od roku 1990 pořádá Východočeská pobočka ČSO (VČP ČSO) konferenci Metody a výsledky výzkumu ptačích populací. Od krásných začátků v České Skalici se toto setkání amatérských i profesionálních ornitologů postupně podívalo na Českomoravskou vysočinu ke Slavíkovu a do Pardubic. Vedle českých špiček jsme se zároveň mohli těšit i z účasti zahraničních hostů. Stále však šlo hlavně o setkání a poučení nás všech, kteří se zajímáme o ptactvo, jeho život a ochranu.
Jarní pobočková schůze je zrušena
Vzhledem k aktuálnímu vládnímu nařízení rušíme jarní členskou schůzi Východočeské pobočky České společnosti ornitologické, která se měla uskutečnit 21. 3. 2020 od 9:00 hodin v přednáškovém sále Jana Kašpara v Pardubicích.
Součástí schůze měla být volba nového výboru VČPČSO. Výbor pobočky v současnosti pracuje na online verzi voleb. Veškeré podrobnosti se včas dozvíte.
Děkujeme za pochopení.
Výbor VČPČSO
Pobočkový pták roku 2020. Aneb vypravte se za husicemi!
Pár husic nilských na Rozkoši. Foto J. Vaněk
Husice nilská (Alopochen aegyptiacus) je v posledních letech nepřehlédnutelným a přibývajícím druhem. Někteří autoři poukazují na možnost, že invazní druhy mohou mít negativní dopad na lokální biodiverzitu. Jedním z těchto invazních druhů je i husice nilská, která byla vysazena v již v 17. století ve Velké Británii a její šíření v západní Evropě je pozorováno zejm. od 60. do 80. let 20. století. Početnost řady ptačích druhů mění je ovlivněna v důsledku působení antropogenních vlivů, u vrubozobých je jedním z faktorů tzv. chov „na volno“ či cílená introdukce. U husic tak došlo k vytvoření životaschopných divokých populací v nepůvodních areálech. Dynamika změn ptačích společenstev v přírodě bývá občas rychlá a fascinující. I proto je důležité proces kolonizace zaznamenat co nejpřesněji.
Nové pobočkové publikace: Panurus 28 a Ptáci Náchodska 1. díl
Východočeská pobočka České společnosti ornitologické a Východočeské muzeum v Pardubicích vydali s podporou Pardubického kraje 28. číslo ornitologického časopisu Panurus. Panurus 28 (2019) má rozsah 118 stran textu formátu A5. Obsahuje 8 odborných příspěvků o výskytu a biologii ptáků převážně ve východočeském regionu (obsah ZDE). Konkrétně zde budou mimo jiné shrnuty výsledky Výzkumných víkendových táborů, které proběhly v roce 2017 v regionu Malé Hané a v roce 2018 na Kopidlnsku. Rozsáhlý článek srovnává avifaunu Vrabcovska (Kutnohorsko) v obdobích 1938–1955 a 1998–2018. Důležitý příspěvek je věnován historii kroužkování ptáků na území Ptačího parku Josefovské louky. Díky plnobarevnému tisku mohly být otištěny i cenné dokumentární avifaunistické fotografie z regionu východních Čech.
Signalizují havrani změny v krajině?
Přestěhovali se nymburští havrani na Královéhradecko? Zimní dny v Nymburce se celá desetiletí nesly ve znamení černých ptáků. Havrani polní a v menší míře i kavky obecné přilétali vždy na podzim ze severní Evropy, z Pobaltí a Ruska, aby v okolí středočeského města trávili zimní období. Každoročně zde společně zimovalo na dvacet tisíc ptáků. Do své domoviny odlétali vždy v první půli března. Naopak na Královéhradecku doposud ornitologové žádné nocoviště neevidovali. Letošní zima je však zcela jiná. Je mírná, bez sněhu a v Nymburce bez havranů.
