Východočeská pobočka ČSO

Východočeská pobočka České společnosti ornitologické

Štítek: Avifauna (Strana 16 z 31)

Výskyt vodouše malého na přehradě Rozkoš

12.5.2010 /
20100501a

Vodouš malý patří na území ČR k velmi vzácným zatoulancům. Foto – Jaroslav Vaněk.

Vodouš malý (Xenus cinereus) je druhem bahňáka, jehož výskyt má v České republice charakter výjimečnosti a není mnoho ornitologů, kteří měli to potěšení se s ním u nás  setkat.

Domovinou tohoto druhu je sibiřská příroda, kde hnízdí na bahnitých březích a mokrých loukách s křovinatými porosty vrb a na lesních jezerech a bažinách. Svůj hnízdní areál však vodouš malý postupně rozšiřuje směrem na jih a na západ a v současné době jsou známa hnízdiště i ve Finsku, Norsku, Lotyšku, Bělorusku a na Ukrajině. Zimoviště druhu pak leží na mořských pobřežích tropické Afriky, Arábie, Jižní Asie, Indonésie a Austrálie.

Celý článek »

Pojďte s námi na slavíky 3. – Slavík tmavý

6.5.2010 /
20100426

Samec slavíka tmavého při zpěvu. Foto – Mikalaj Gulinski (www.birdwatch.by).

V dalším díle seriálu o slavících se seznámíme s nejtajemnějším z našich slavíků, o jehož pohybu po našem území  máme jenom kusé informace…  

V třetím díle seriálu o slavících se seznámíme s nejtajemnějším z našich slavíků, o jehož výskytu na našem území  máme stále jen kusé informace. 

 Slavík tmavý (Luscinia luscinia) – nejvzácnější náš slavík

 Slavík tmavý, dříve zvaný uherský, je z našich slavíků nejrobustnější, s zimovištěm na samém jihu Afriky. Na území republiky jej zastihneme nejčastěji na tahu, občas však také v smíšených párech se slavíkem obecným (Luscinia megarhynchos) a výjimečně zřejmě i jako hnízdící druh.

Celý článek »

Některé zkušenosti z praktické ochrany ptáků 4 – Přikrmování ptáků v hnízdním období

27.4.2010 /

20100418a

Na sklonku zimního období se zejména teritoriální druhy zimujících ptáků nápadně rychle rozptýlí od navštěvovaných krmítek do okolí. Konzumace slunečnice nebo jiných krmiv na počátku vegetačního období zcela závisí na klimatických podmínkách, tedy přítomnosti a aktivitě hmyzu. Proto jsou značné rozdíly v odběru krmiva mezi lokalitami i sezonami. V lesním prostředí Jizerských hor v nadmořských výškách kolem 800 m zpravidla odběr předkládaného slunečnicového semene postupně ustává již od poslední březnové dekády a je zimujícími hmyzožravými pěvci zcela ukončen až v druhé půli května (období hnízdění). Pouze za velmi chladných deštivých dnů občas zalétnou sýkory uhelníčci (Parus ater) nebo brhlíci lesní (Sitta europaea).

Celý článek »

Pojďte s námi na slavíky 2. – Slavík obecný

18.4.2010 /
20100411

Slavík obecný začíná zpívat brzy po svém příletu na lokalitu. Foto – Jaroslav Vaněk.

Druhý díl seriálu o slavících nás zavede za slavíkem obecným –  ptačím druhem, který se stal předmětem mého ornitologického zaměření. 

Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) – nejznámější náš slavík

 Slavík obecný se ze zimovišť, ležících hlavně v západní části afrického Sahelu navrací od poloviny dubna a ptáci se zkušeností s hnízděním v předchozích letech stihnou obsadit revíry nejpozději do konce měsíce. V prvních květnových dnech se hnízdiště zahušťují dvouletými ptáky, kteří se pokouší uspět v podřadnějších biotopech či obsazují revíry nové. V konci první dekády května je slavíků k zjištění nejvíce i proto, že k doslova „přetékajícím“ tradičním hnízdištím přibývá výskytu nespárovaných samců, mnohdy v prostředí, pro druh nevhodném. Rovněž krajinou probíhá více či méně nápadný průtah ptáků ze severněji položených hnízdišť, přičemž i tito samci cestou velmi často „prozpěvují“. Stav se ustálí zhruba do poloviny května, kdy má pozorovatel konečně jasno v tom, jaká je aktuální početnost hnízdní populace.

Celý článek »

Vandalismus

12.4.2010 /

                                                                                                                           20100401a
Dobruška – Chtěl bych se zmínit o projevech vandalismu v naší přírodě, tak jsem se s tímto moderním fenoménem v posledních několika letech setkal. Onu zmínku bych chtěl dokumentovat na několika případech a přiložených fotografiích.

První případ bych hodnotil jako vandalismus neúmyslný, chyba vznikla spíš na základě mého špatného odhadu. V Dobrušském parku v minulosti hnízdívalo například několik druhů sov – puštík obecný (Strix aluco), sova pálená (Tyto alba), sýček obecný (Athene noctua) a další dříve hojní ptáci z jiných čeledí. Potom byly staré stromy s dutinami vykáceny a u ostatních byl proveden důkladný průklest.

Celý článek »

Jespák obecný s ukrajinským kroužkem na přehradě Rozkoš

3.4.2010 /
Jespák obecný s kroužkem na přehradě Rozkoš. Foto - Jaroslav Vaněk.

Jespák obecný s kroužkem na přehradě Rozkoš. Foto – Jaroslav Vaněk.

S příchodem jara začalo být živo nejen na hladinách rybníků a přehrad, ale pozvolna ožívají i jejich břehy, případně bahnitá dna, protahujícími bahňáky.

Jedním ze druhů, které pravidelně protahují přes naši republiku je jespák obecný (Calidris alpina). Jeho průtah začíná již koncem března a trvá až do konce května, kdy protahují ptáci z nejseverněji položených hnízdišť. Jarní průtah, a to nejen u bahňáků, je charakteristický tím, že má rychlý průběh a ptáci setrvávají většinou na lokalitě jen po dobu nezbytně nutnou k odpočinku a nabrání dalších sil. V případě jespáka obecného protahuje na jaře přes naše území asi jen pětina ptáků, kteří táhnou na podzim.

Na následujících řádcích se však nebudu podrobněji zabývat průtahem jespáka obecného, ale vylíčím jedno zajímavé jarní pozorování z roku 2008, které má neméně zajímavou pointu.

Celý článek »

Hnízdní kolonie volavek popelavých (Ardea cinerea) v Ptačí oblasti Rožďalovické rybníky

31.3.2010 /

20100327gPtačí oblast Rožďalovické rybníky byla vyhlášena pro dva kritériové druhy: motáka pochopa (Circus earuginosus) a jeřába popelavého (Grus grus). Kromě těchto dvou ptačích druhů zde ale samozřejmě hnízdí další zajímavé druhy ptáků. Jedním z nich je také volavka popelavá (Ardea cinerea).

Ojedinělá zahnízdění tohoto druhu nejsou žádnou velkou ornitologickou událostí. Takováto hnízda se objevují na různých místech a mohou, ale také nemusí, se stát základem pro budoucí početné hnízdní kolonie. Osud hnízdišť závisí i v dnešní době na pronásledování především ze strany rybářů v dané oblasti působící. V nepříznivém prostředí však i velké kolonie volavek mohou v krátké době přesídlit na jiné vhodnější místo (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC, 1996).

Celý článek »

Čimčarání u svitavské pekárny

28.3.2010 /

                                                                                                                          20100316a
Svitavy – V posledních letech se na různých úrovních diskutuje o ubývání vrabců domácích (Passer domesticus). O příčinách se vedou debaty a probíhají i určité odbornější iniciativy, které mají osvětlit příčiny toho stavu, projevujícího se především v západní Evropě. Mnohé příčiny úbytku jsou patrné „na první pohled“, k jiným se budeme muset vyjádřit až na základě skutečně doložených výsledků vědeckých studií. Pozorování synantropních druhů ptáků se věnuje poměrně široké spektrum osob, včetně těch, které neholdují ornitologii nebo birdwatchingu. Setkání s vrabcem domácím tak u nás stále ještě při troše snahy a pozornosti není ničím výjimečným.

Celý článek »

Některé zkušenosti z praktické ochrany ptáků 3 – Zimní přikrmování dravců v zemědělské krajině

25.3.2010 /
20100319a

Nejčastěji na újeď nalákáme káni lesní. Foto – Libor Dostál.

Stejně jako zimující druhy drobných pěvců, lze velmi snadno přikrmováním nalákat na újeď některé dravce. Zvláště vhodným prostředím pro takovou činnost je otevřená zemědělská krajina, kde mají ptáci dobrý přehled o dění v okolí, nebojí se koncentrovat i ve větších počtech a kde předloženou potravu snadno objeví.

V osmdesátých letech minulého století jsme v rámci potlačování populací drobných polních hlodavců v zemědělských kulturách (hlavně na kmínech a víceletých pícninách) Královéhradecka testovali možnosti přilákání především kání lesních (Buteo buteo) do zájmových lokalit a možnosti snížení škod na plodinách přirozenou cestou – predací škůdce.

Celý článek »

Pojďte s námi na slavíky 1. – Slavík modráček středoevropský

19.3.2010 /
20100318g

Slavík modráček středoevropský přilétá jako první z našich slavíků. Foto – Tomáš Bělka.

Ve čtyřech jarních dílech představíme na těchto stránkách kvarteto našich slavíků, v pátém pak pojednáme o křížencích. Název seriálu je parafrází prastaré ornitologické pozvánky pana Bohumila Rejmana z Litomyšle k odchytu bahňáků, jejíž zažloutlý novinový výstřižek dodnes leží v mém archívu.

Slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula) – nejčasnější náš slavík

Přestože jsme tohoto slavíka v minulosti již zmiňovali, v rámci jarního seriálu si jej trochu připomeneme.

Celý článek »

« Starší příspěvky Novější příspěvky »

© 2025 Východočeská pobočka ČSO

Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑