Slavík tmavý. Foto – Pavel Kverek.
Česká republika (Východní Čechy) – Existuje nepochybně celá řada ornitologů, kteří slavíka tmavého (Luscinia luscinia) u nás viděli či slyšeli. Od příbuzného slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) jej rozpoznali podle zpěvu, s dobrým dalekohledem pak i podle zbarvení. Mnohem jednodušší to mají kroužkovatelé při možnosti určení v ruce.
Většina slavíků tmavých je na území České republiky zastižena buď v čase jarního, zejména však podzimního průtahu. Existují ovšem případy, kdy byl zjištěn i v hnízdní době. Ve většině případů se jednalo o zpívajícího samce. Jak však prokázat případné hnízdění páru slavíků tmavých jinak, než samotným odchytem ptáků, nejlépe pak v čase, kdy samici lze bezpečně určit podle hnízdní nažiny? Jsou v literatuře zmiňovaná hnízdění na našem území takto doložena či existuje fotografie, zachycující zřetelně oba rodiče? Domnívám se, že nikoliv.
Pardubice – S barevným značením kavek jsme začali v roce 2003. Tehdy zavládlo velké nadšení a barevné kroužky chtěl téměř každý kroužkovatel ze Skupiny pro výzkum kavky obecné. V prvních dvou letech tedy byly kavky (zejména mladí ptáci na hnízdech) kroužkovány celkem 6 lidmi v 6 městech (Pardubice, Žďár n. Sázavou, Jaroměř, Hradec Králové, Havlíčkův Brod, Nové Město na Moravě). Jak už to tak bývá, v následujících letech počáteční euforie značně opadla a dnes kroužkování pokračuje už jen v Pardubicích, Hradci Králové a Třeboni. Je to škoda, protože kavky jsou ptáci dlouhověcí, hnízdit začínají často až ve třetím roce života a na první výsledky je nutné si trochu počkat. …
Pardubice – O tom, že i město nám se svými parky a zahradami nabízí pohled na celou řadu zajímavých ptačích druhů, už dnes asi nikdo nepochybuje. Někdy se ale můžeme vedle tradičních druhů, jako jsou pěnkavy, kosi či kavky setkat i s ptáky pro naše města ne zcela typickými.
