Obsah rubriky: Faunistika

Hnízdění morčáka velkého na Pardubicku

Samice s mláďaty na Labi pod Slavíkovými ostrovy (5.6.2017) . Foto Jan Krejčík

Dle průběžných výsledků mapování bude morčák velký (Mergus merganser) jedním z nejvýraznějších „skokanů“ připravovaného atlasu hnízdního rozšíření. Tento atraktivní druh potápivé kachny byl ještě v průběhu druhého mapování (1985-1989) hlášen z pouhého jednoho procenta území s prokázaným hnízděním v jediném kvadrátu. Třetí mapování v letech 2001-2003 již tento druh zaznamenalo tento druh na třech procentech území (čtyři kvadráty s prokázaným hnízděním). V rámci aktuálního mapování bylo hnízdění doposud prokázáno v 51 kvadrátech a některá z hnízdních kategorií je uváděna ze 17% čtverců. Těžištěm současného výskytu jsou především povodí Odry, Jizery a Ohře.

Celý článek →

Zahnízdí husice nilské i na Královehradecku?

Husice nilské na Rozkoši na jaře 2017. Foto R. Waldhauser

Husice nilská (Alopochen aegyptiacus) je v posledních letech nepřehlédnutelným přibývajícím druhem. Někteří autoři poukazují na možnost, že invazní druhy mohou být příčinou environmentálních a socio‐ekonomických problémů a mohou mít negativní dopad na nejen lokální, ale i světovou biodiverzitu. Jedním z těchto invazních druhů je i husice nilská, která byla vysazena v již v 17. století ve Velké Británii a její šíření v západní Evropě je pozorováno zejm. od 60. do 80. let 20. století. V České republice byla poprvé zjištěna v roce 1979 a první hnízdění v roce 2008. Na pobočkovém webu byla již pozornost husicím věnována a od té doby se již situace značně změnila (blíže viz ZDE). V regionu východních Čech ji lze označit za druh během migrace poměrně běžný a šestým rokem pravidelně hnízdící.

Celý článek →

25 let odborného pobočkového časopisu aneb jak je důležité míti Panurus

V případě regionální organizace, jejímž základním existenčním cílem je výzkum, je vydávání odborného periodika svým způsobem nutností. Odborné časopisy představují základní platformu pro prezentování aktuálních poznatků oboru, a proto bývají zásadním zdrojem informací o současném stavu dané vědecké disciplíny. Časopisy jsou také bezprostředním zrcadlem povahy a úrovně bádání na regionální úrovni. Jak se tedy zrcadlí stav východočeské ornitologie prostřednictvím „svého“odborného časopisu?

Celý článek →

Výsledky pobočkového ptáka roku 2016 – krkavce velkého

Portrét krkavce velkého. Foto Libor Šejna

Již druhým rokem VČP ČSO vyhlásila „svého“ ptáka roku. Důvody jsou ryze praktické. Jedná se o druhy, u nichž pobočce citelně chybí konkrétní data o současném, ale i historickém rozšíření v regionu východních Čech. Fundovaná a odborná role pobočky je tak v případných správních řízení oslabena a omezena. V roce 2016 byl vybrán krkavec velký (Corvus corax), druh, který (nejen) ve východních Čechách zvyšuje svoji početnost. Ruku v ruce s tímto faktem přichází i zvyšování počtu konfliktů mezi ochranou přírody a hospodářským využitím krajiny. Co tedy víme o krkavci v našem regionu?

Celý článek →

Ornitologické zajímavosti Svitavska v roce 2016

Jeřábi popelaví na Novém rybníku u Opatova. Foto F. Jetmar

V tomto příspěvku jsou hodnocena ornitologická pozorování z oblasti okresu Svitavy za uplynulý kalendářní rok. Pocházejí z autorovy osobní databáze a birds.cz/avif (pozorování ptáků).

Celý článek →

Vyšel PANURUS 25/2016

Východočeská pobočka České společnosti ornitologické a Východočeské muzeum v Pardubicích vydaly s podporou Pardubického kraje 25. číslo ornitologického časopisu Panurus. Panurus 25 (2016) má rozsah 108 stran textu formátu A5 a vydán byl nákladem 250 výtisků. Obsahuje 11 odborných příspěvků o výskytu a biologii ptáků převážně ve východočeském regionu. Konkrétně zde bude mimo jiné rozebráno aktuální rozšíření labutí velkých (Cygnus olor) na Svitavsku, úspěšné hnízdění poláků malých (Aythya nyroca) na Pardubicku a hnízdní rozšíření chocholoušů obecných (Galerida cristata) na periferii Mladé Boleslavi. Díky plnobarevnému tisku mohly být otištěny i cenné dokumentární avifaunistické fotografie z regionu východních Čech.

Celý článek →

Revitalizace drobných vodotečí – dobrá příležitost pro ptáky

index

Cvrčilka zelená. Foto J. Bartoš

V České republice vodní toky ve zcela přirozeném stavu nacházíme jen zřídka. Většina řek i drobnějších potoků byla v minulosti (od počátku průmyslové revoluce) postupně cíleně upravována, především napřímením, prohloubením, rozšířením a opevněním koryt. S těmito technickými úpravami docházelo i k likvidaci břehových porostů, mokřadů a podmáčených stanovišť, byly nevratně zničeny říční biotopy. V současnosti je snaha o přiblížení modifikovaných vodních ekosystémů přírodě blízkým podmínkám, ať už pomocí jejich revitalizace či renaturace. Tento příspěvek je ukázkou, že citlivě provedená revitalizace, byť drobné bezejmenné vodoteče v polích, může mít již první sezónu po provedení prací významný pozitivní vliv na místní avifaunu.

Celý článek →

Letní odchytová akce v NPP Žehuňský rybník 2016

Odchycený rákosník proužkovaný a rákosník ostřicový. Foto l. Urbánek

Letošní, již dvacátá sedmá, letní odchytová akce na Žehuňském rybníku  proběhla poněkud později ve dnech 6. až 13. srpna 2016 za rekordního počtu nejen kroužkovatelů, ale i návštěvníků, kteří zde s námi strávili minimálně dvě noci. Nepřízeň počasí nás pronásledovala jen minimálně, kvůli vysokým teplotám byl odchyt zpravidla v odpoledních hodinách přerušen mimo zastíněná stanoviště v aleji a večer byly chytány vlaštovky na stanovištích A a C.  Celkem bylo trvale nataženo 229 metrů sítí s oky  6 mm, a jedna síť pro odchyt dravců. Dále byla instalována vrš pro odchyt chřástalů u stanoviště A. Zvláštností byly noční odchyty slavíků ve spolupráci s Pavlem Kverkem a také odchyt křepelek na čerstvém strništi u stanoviště H, které bylo v důsledku probíhajících žní většinou nenataženo.

Celý článek →

Blýská se sýčkům ve východních Čechách na lepší časy?

IMG_6852

Sýček obecný na Chlumecku v roce 2014. Foto L. Kadava

Druhým a závěrečným rokem probíhá celostátní mapování sýčka obecného (Athene noctua, blíže ZDE), ještě v druhé polovině 20. století byl sýček naší nejhojnější sovičkou, nyní je jednou z nejvzácnějších. To se týká i regionu východních Čech, kde lze v současnosti považovat populaci sýčka na hranici vyhynutí. Monitoring sýčků navíc probíhá v době mapování ptáků pro nově připravovaný atlas a tak lze očekávat zvýšené úsilí mapovatelů i o tento druh. Přineslo již tedy mapování sýčků nějaká překvapení v našem regionu?

Celý článek →

2016 – Rok pro krkavce velkého

Krkavec velký (Corvus corax). Foto O. Prosický

V loňském roce se Východočeská pobočka ČSO poprvé rozhodla vyhlašovat konkrétní ptačí druh pobočkovým ptákem roku. Důvod a cíle jsou poněkud odlišné od celostátní akce ČSO. Důvodem pro výběr jsou zejm. nedostatečné znalosti o rozšíření konkrétního druhu v regionu východních Čech, popř. se jedná o konfliktní druhy z hlediska ochrany přírody s dalšími zájmovými skupinami či mohou působit hospodářské škody. Po volavce popelavé v roce 2015 (viz ZDE a ZDE), byl pobočkovým ptákem roku vybrán krkavec velký (Corvus corax).

Celý článek →