Obsah rubriky: Faunistika

Pobočkový pták roku 2020. Aneb vypravte se za husicemi!

Pár husic nilských na Rozkoši. Foto J. Vaněk

Husice nilská (Alopochen aegyptiacus) je v posledních letech nepřehlédnutelným a přibývajícím druhem. Někteří autoři poukazují na možnost, že invazní druhy mohou mít negativní dopad na lokální biodiverzitu. Jedním z těchto invazních druhů je i husice nilská, která byla vysazena v již v 17. století ve Velké Británii a její šíření v západní Evropě je pozorováno zejm. od 60. do 80. let 20. století.  Početnost řady ptačích druhů mění je ovlivněna v důsledku působení antropogenních vlivů,  u vrubozobých je jedním z faktorů tzv. chov „na volno“ či cílená introdukce. U husic tak došlo k vytvoření životaschopných divokých populací v nepůvodních areálech. Dynamika změn ptačích společenstev v přírodě bývá občas rychlá a fascinující. I proto je důležité proces kolonizace zaznamenat co nejpřesněji.

Celý článek →

Signalizují havrani změny v krajině?

Přestěhovali se nymburští havrani na Královéhradecko? Zimní dny v Nymburce se celá desetiletí nesly ve znamení černých ptáků. Havrani polní a v menší míře i kavky obecné přilétali vždy na podzim ze severní Evropy, z Pobaltí a Ruska, aby v okolí středočeského města trávili zimní období. Každoročně zde společně zimovalo na dvacet tisíc ptáků. Do své domoviny odlétali vždy v první půli března. Naopak na Královéhradecku doposud ornitologové žádné nocoviště neevidovali. Letošní zima je však zcela jiná. Je mírná, bez sněhu a v Nymburce bez havranů.

Celý článek →

Zimní sčítání vodních ptáků ve středních a východních Čechách hledá nové spolupracovníky

Foto Jiří Bartoš

O Zimním sčítání vodních ptáků ve středních a východních Čechách jste se mohli letos dočíst na stránkách druhého čísla Ptačího světa. Jedná se o monitorovací program, který od devadesátých let 20. století v pravidelných měsíčních kontrolách mezi říjnem a dubnem sleduje dlouhodobé změny v početnosti zimujících vodních ptáků ve Středočeském a částečně též Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Pro sčítání stále sháníme nové spolupracovníky na neobsazené úseky.

Celý článek →

Kolik je tedy u nás labutí?

Členové naší pobočky uskutečnili v letošním roce sčítání labutě velké na svém zájmovém území, tedy v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Podnětem byl záměr RNDr. Jana Hory získat data o početnosti tohoto našeho největšího ptačího druhu a srovnat je s posledními výsledky jeho monitoringu z roku 2000.

Celý článek →

Ornitologické zajímavosti Svitavska v roce 2018

Jeřábi popelaví (Grus grus) nejsou u Nového rybníka v posledních letech žádnou vzácností. Foto Filip Jetmar

Nejvíce času tráví většina místní ornitologů v prostředí rybníků u Opatova (Hvězda a Nový) a ve Svitavách (Dolní, Horní a Lánský). Odtud proto také pochází většina jejich terénních záznamů. Jaký byl rok 2018 na Svitavsku?

Celý článek →

Pobočkový pták roku 2019 – jeřáb popelavý

Pár s mládětem na rybníku Smíchov v roce. 2017. Jeřábi zde hnízdili na malém rybníku uprostřed zemědělské krajiny. Foto: L. Kadava

V letech 2015 a 2016 formou vyhlášení „Pobočkového ptáka roku“ shromažďovala pobočka informace o ptačích druzích, o nichž jsme měli doposud pouze mlhavé regionální znalosti a to i přesto, že v rámci probíhajících správních řízení jsme se k těmto druhům často vyjadřovali. Také letos se výbor VČPČSO dohodl na nutnosti Pobočkového ptáka roku vyhlásit. Cílovým druhem byl vybrán jeřáb popelavý. Záměrem pobočky je touto kampaní zejména mezi členskou základnou VČPČSO získat aktuální data o ptácích,  jejichž detailní znalost v rámci regionu umožní získat relevantní argumenty ve správních řízeních a mít tak větší možnost lokální praktické ochrany přírody.

Celý článek →

Objevujte ptáky Lanškrounských rybníků!

Chřástal vodní. Foto L. Kadava

Na severozápadním okraji města Lanškroun, v kraji Podorlické pahorkatiny, byla již od počátku 15. století v nivě Ostrovského potoka založena soustava rybníků Krátký, Dlouhý, Olšový, Pšeničkův, Slunečný a Plockův. Celá kaskáda v nadmořské výšce přibližně 380 m n.m. samozřejmě nevznikla najednou. Má rozlohu 45 ha a v širším měřítku leží na severu Boskovické brázdy, která tvoří poměrně významný migrační koridor pro řadu organizmů, což dává geograficky místním organizmům značný potenciál. Co ale vlastně vědí aktivní pozorovatelé ptáků o této partii východních Čech?

Celý článek →

Letní kroužkovací akce Zrcadlo 2018

Kroužkovací základna na Zrcadle. Foto Vladimír Šoltys

Letošní tradiční odchytová akce na Zrcadle se uskutečnila v termínu 10. 8. – 17. 8. 2018. Letošní dlouhodobě extrémně vysoké teploty poněkud komplikovaly organizaci odchytu. Nárazové sítě byly s ohledem na riziko možného přehřátí odchycených ptáků od 11,00 do 18,00 stažené a odchyty probíhaly pouze v ranních a večerních hodinách. I přes tyto podmínky proběhla odchytová akce velmi úspěšně. Bylo okroužkováno 43 ptačích druhů v celkovém počtu 1527 exemplářů.

Celý článek →

Jaká byla letní odchytová akce 2018 na Žehuňském rybníku?

Břehule se do sítí doslova dobývaly. Foto Lubor Urbánek

Horko, sucho a nízká hladina rybníka charakterizovaly letošní dvacátou devátou letní odchytovou akci na Žehuňském rybníku, která  proběhla opět poněkud později ve dnech 4. až 11. srpna 2018 v tradičním kroužkovatelském obsazení a znovu hojného počtu  návštěvníků. Nepřízeň počasí nás pronásledovala jen minimálně, kvůli vysokým teplotám byl odchyt zpravidla v odpoledních hodinách přerušen mimo zastíněná stanoviště v aleji a večer byly chytány vlaštovky na stanovištích A a C. Pršelo jen málo hned první den odchytu v neděli 5.8. dopoledne a v pátek před odjezdem.  Celkem bylo trvale nataženo 217 metrů sítí s oky  16 mm (již tradičně stanoviště H bylo zrušeno pro odstřel divokých prasat) . Dále byla natažena jedna síť pro odchyt dravců, sítě pro nepravidelný odchyt slavíků, které zahájil Pavel Kverek a sítě na křepelky . Vrš pro odchyt chřástalů nebyla instalována pro nízký stav vody.

Celý článek →

Pozvánka na VVT 2018 – Kopidlnsko

V roce 1995 a Východočeská pobočka pořádala třetí VVT – v krajině kolem Kopidlna. Současný výbor se dohodl, že v letošním roce se VVT vrátí do míst, kde již proběhl. Volba padla na krásnou krajinu polí, listnatých lesů a rybníků na Kopidlnsku. VVT doznalo od těch dob řadu změn, proměnili se účastníci, změnami prošel účel, pojetí, a nakonec i publikace výsledků. V posledních letech, v průběhu atlasového mapování ptáků se pobočka snažila pomoci národním koordinátorům dodat data z těch oblastí, která byla jen nedostatečně zkoumána. Také bílé plochy východních Čech, kde doposud VVT neproběhlo, se tenčí. Uzrál čas pro návrat.

Celý článek →