O Zimním sčítání vodních ptáků ve středních a východních Čechách jste se mohli letos dočíst na stránkách druhého čísla Ptačího světa. Jedná se o monitorovací program, který od devadesátých let 20. století v pravidelných měsíčních kontrolách mezi říjnem a dubnem sleduje dlouhodobé změny v početnosti zimujících vodních ptáků ve Středočeském a částečně též Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Pro sčítání stále sháníme nové spolupracovníky na neobsazené úseky.
Členové naší pobočky uskutečnili v letošním roce sčítání labutě velké na svém zájmovém území, tedy v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Podnětem byl záměr RNDr. Jana Hory získat data o početnosti tohoto našeho největšího ptačího druhu a srovnat je s posledními výsledky jeho monitoringu z roku 2000.
Jeřábi popelaví (Grus grus) nejsou u Nového rybníka v posledních letech žádnou vzácností. Foto Filip Jetmar
Nejvíce času tráví většina místní ornitologů v prostředí rybníků u Opatova (Hvězda a Nový) a ve Svitavách (Dolní, Horní a Lánský). Odtud proto také pochází většina jejich terénních záznamů. Jaký byl rok 2018 na Svitavsku?
Pár s mládětem na rybníku Smíchov v roce. 2017. Jeřábi zde hnízdili na malém rybníku uprostřed zemědělské krajiny. Foto: L. Kadava
V letech 2015 a 2016 formou vyhlášení „Pobočkového ptáka roku“ shromažďovala pobočka informace o ptačích druzích, o nichž jsme měli doposud pouze mlhavé regionální znalosti a to i přesto, že v rámci probíhajících správních řízení jsme se k těmto druhům často vyjadřovali. Také letos se výbor VČPČSO dohodl na nutnosti Pobočkového ptáka roku vyhlásit. Cílovým druhem byl vybrán jeřáb popelavý. Záměrem pobočky je touto kampaní zejména mezi členskou základnou VČPČSO získat aktuální data o ptácích, jejichž detailní znalost v rámci regionu umožní získat relevantní argumenty ve správních řízeních a mít tak větší možnost lokální praktické ochrany přírody.
Chřástal vodní. Foto L. Kadava
Na severozápadním okraji města Lanškroun, v kraji Podorlické pahorkatiny, byla již od počátku 15. století v nivě Ostrovského potoka založena soustava rybníků Krátký, Dlouhý, Olšový, Pšeničkův, Slunečný a Plockův. Celá kaskáda v nadmořské výšce přibližně 380 m n.m. samozřejmě nevznikla najednou. Má rozlohu 45 ha a v širším měřítku leží na severu Boskovické brázdy, která tvoří poměrně významný migrační koridor pro řadu organizmů, což dává geograficky místním organizmům značný potenciál. Co ale vlastně vědí aktivní pozorovatelé ptáků o této partii východních Čech?
Kroužkovací základna na Zrcadle. Foto Vladimír Šoltys
Letošní tradiční odchytová akce na Zrcadle se uskutečnila v termínu 10. 8. – 17. 8. 2018. Letošní dlouhodobě extrémně vysoké teploty poněkud komplikovaly organizaci odchytu. Nárazové sítě byly s ohledem na riziko možného přehřátí odchycených ptáků od 11,00 do 18,00 stažené a odchyty probíhaly pouze v ranních a večerních hodinách. I přes tyto podmínky proběhla odchytová akce velmi úspěšně. Bylo okroužkováno 43 ptačích druhů v celkovém počtu 1527 exemplářů.
Břehule se do sítí doslova dobývaly. Foto Lubor Urbánek
Horko, sucho a nízká hladina rybníka charakterizovaly letošní dvacátou devátou letní odchytovou akci na Žehuňském rybníku, která proběhla opět poněkud později ve dnech 4. až 11. srpna 2018 v tradičním kroužkovatelském obsazení a znovu hojného počtu návštěvníků. Nepřízeň počasí nás pronásledovala jen minimálně, kvůli vysokým teplotám byl odchyt zpravidla v odpoledních hodinách přerušen mimo zastíněná stanoviště v aleji a večer byly chytány vlaštovky na stanovištích A a C. Pršelo jen málo hned první den odchytu v neděli 5.8. dopoledne a v pátek před odjezdem. Celkem bylo trvale nataženo 217 metrů sítí s oky 16 mm (již tradičně stanoviště H bylo zrušeno pro odstřel divokých prasat) . Dále byla natažena jedna síť pro odchyt dravců, sítě pro nepravidelný odchyt slavíků, které zahájil Pavel Kverek a sítě na křepelky . Vrš pro odchyt chřástalů nebyla instalována pro nízký stav vody.
V roce 1995 a Východočeská pobočka pořádala třetí VVT – v krajině kolem Kopidlna. Současný výbor se dohodl, že v letošním roce se VVT vrátí do míst, kde již proběhl. Volba padla na krásnou krajinu polí, listnatých lesů a rybníků na Kopidlnsku. VVT doznalo od těch dob řadu změn, proměnili se účastníci, změnami prošel účel, pojetí, a nakonec i publikace výsledků. V posledních letech, v průběhu atlasového mapování ptáků se pobočka snažila pomoci národním koordinátorům dodat data z těch oblastí, která byla jen nedostatečně zkoumána. Také bílé plochy východních Čech, kde doposud VVT neproběhlo, se tenčí. Uzrál čas pro návrat.
Odchycená sýkořice vousatá. Foto Lubor Urbánek
Od konce ledna 2018 budou mít návštěvníci Regionálního muzea v Litomyšli (RML) příležitost prohlédnout si velkou výstavu „Litomyšlská ornitologie“, která představí významné ornitology Litomyšlska od 19. století po dnešek, seznámí je s kroužkováním ptáků i s dalšími činnostmi ornitologických kroužků, jež mají v Litomyšli dlouhou tradici od 60. let 20. století. Jejich práci si bude možné prohlédnout i v reportážích z konce 70. let. Výstava ale hlavně představí početné exponáty ptactva z bohatých sbírek RML, doplněné o exponáty ze sbírek muzeí v Chocni a Pardubicích, shlédnout budete moci ptáky v nejrůznějších životních prostředích – od jehličnatých i listnatých lesů, kolem toků řek, na rybnících, loukách, polích, až po ve města nebo lomy… Autorem výstavy je regionální znalec a dlouholetý vedoucí ornitologického kroužku při DDM v Litomyšli Lubor Urbánek.
Portrét káně lesní. Foto Lukáš Holásek
Zapojte se do jedné z monitorovacích ornitologických akcí, které v naší republice probíhají. „Zimní sčítání kání“, bylo zahájeno již v roce 1984 a hlavním cílem bylo zjistit skutečnou početnost u nás zimujících kání lesních a snížit tak tehdejší tlaky na její regulaci.
Každoročně dobrovolní sčitatelé třikrát za zimu sčítají všechna káně na 5km dlouhém transektu vedeném pokud možno přímočaře otevřenou krajinou. Konkrétní volba trasy je na sčitateli a jejich rozložení po celém území republiky je dáno tím, kde se najde ochotný spolupracovník. Sčítání se provádí ve třech termínech, které jsou o víkendu nejbližším 15. listopadu, 15. lednu a 15. březnu (přesné termíny jsou dány koordinátorem). Zachycuje tedy sčítání nejen zimní stavy, ale také stavy v pozdním podzimu a na jaře nedlouho před začátkem hnízdění.
