Východočeská pobočka České společnosti ornitologické
Pozval jsem ji do života a dobře spolu vycházíme. Stará se mi o volný čas a je na ni spolehnutí. Snaží se, abych byl šťasten, a plánuje věci příští. I proto mne v konci roku vybízí k řece, s předstihem vyhledat ledňáčka – novoroční symbol štěstí!
Ledňáček říční – foto: J. Mach
foto : T. Kverek
Izrael – V poslední dekádě měsíce září a v prvních dvou dnech října uskutečnil německý ornitolog Carsten Rohde již několikátou expedici do státu Izrael na Blízký Východ. Náplní expedice bylo odečítání značení černých čápů, kteří tudy protahují z Evropy na africká zimoviště. Na výsledky práce německých kolegů jsme se těšili i my ve východních Čechách, neboť odčítacími kroužky každoročně označíme desítky mladých čápů na hnízdech. Nejdelší regionální tradici má tento způsob kroužkování díky p. Grúzovi v Krkonoších. Nově jsou mladí čápi kroužkováni i na Náchodsku, Jičínsku, Pardubicku a v Orlických horách.
Jaké jsou tedy letošní podzimní výsledky a kolik čápů bylo v Izraeli na přelomu září a října vlastně zastiženo?
Příběh, který se mohl odehrát kdekoliv – Na návštěvu strejdy Pavla a tety Jany se Péťa těšil. Vždycky se tam něco zajímavého dozvěděl, a tak už se nemohl dočkat vánoční návštěvy.
Ráno na Boží hod nemohl dospat. Konečně! Tatínek startuje auto, ještě zamávat mamince a jedeme. Cesta zasněženou krajinou příjemně ubíhá. Péťa si všímá po polích rozesetých kání. Co jich všude je! A támhle se pole černá hejnem havranů. Míjejí alej jeřábů, obsypaných kvíčalami a tatínek mu vysvětluje, že stejně jako někteří naši ptáci odlétají na zimu do teplých krajin, jiní ptáci, žijící daleko na severu, přilétají na zimu k nám. Poslední zatáčka na konec vesnice a jsou v cíli cesty.
Žehuň – Při návštěvě Žehuňského rybníka v neděli 21. 12. 2008 na mě čekalo opravdu nečekané překvapení. Při cestě podél severního břehu rybníka jsem zaregistroval značně velkého dravce, vzlétajícího z louky rozryté od divokých prasat. Původně jsem ho považoval za orla mořského, ale podrobnější pohled v dalekohledu mne rychle vyvedl z omylu. Ke svému překvapení jsem v zorném poli dalekohledu objevil supa bělohlavého (Gyps fulvus).
Kněžmost, Laponsko – Podzimní povětří přivádí každoročně ke Kněžmostu (Mladoboleslavsko) mnoho dravých ptáků a mají-li pole co nabídnout, hosté pod jihozápadní hranicí Českého ráje cestu Evropou přibrzdí, nebo se zde rovnou ubytují. Ve dne i v noci pak nad vojtěškovými strništi slídí zraky, sklízející „úrodu“ hlodavců.
Pro nás je to příležitost k úplně jinému „sklopkaření“, než nabízejí slavíci. Červy vystřídají hlodavci, v batohu přibudou rukavice…
Opatovské rybníky (SY) – Jen poměrně malé množství vodních ploch v naší republice se může „pochlubit“ opakovaným výskytem rybáka malého (Sterna albifrons). Uvědomíme-li si jeho mozaikovitý areál a přičteme-li postupné opouštění hnízdišť na řekách ve většině evropských zemí, pak je pro Středoevropana české kotliny díky nepravidelné migraci stále ještě poměrně vzácným druhem. A to i přesto, že poslední dobou záznamů z našeho území přibývá.
Svitavy – Lánský rybník se nachází na jižním okraji města Svitavy (49°45´N 16°28´E). Jde o rozlohou menší rybník (7ha) ležící v nadmořské výšce asi 435 m.n.m. Jeho zřejmě nejcennějšími částmi jsou stále se rozrůstající litorál v západní části rybníka a k němu přiléhající mokřina. Všude kolem něj se rozprostírají pole, která jsou občas přerušena malým lesíkem, větrolamem, polní cestou nebo loukou. Na jihu jdou tyto pole až k obci Hradec nad Svitavou, na západě se potom táhnou k vesnici Vendolí. Vzhledem k tomu, že je rybník na jaře většinou zcela, nebo částečně vypuštěn, stává se v rámci Svitavska důležitou tahovou zastávkou bahňáků (např.: jespák šedý, vodouš tmavý, slučka malá). Okolní pole jsou pak z hlediska regionu významné svou druhovou skladbou dravých ptáků. Celkově zde bylo pozorováno 11 druhů dravců (10 druhů z čeledi krahujcovití, 1 z čeledi orlovcovití) a 4 druhy sokolů.
4.2. „Naše“ labuť, okroužkovaná 3.1.2009 na pardubickém Bajkale byla 19.2.2010 zastižena v Berlíně. Labutě z projektu tedy již byly zastiženy v Rakousku, Polsku a nyní i v Německu. Kroužkovatelem této labutě je František Bárta.
Rybník Třesický i jiné… – Je podzim, a to je opět čas, kdy se do popředí zájmu rybářských organizací dostává problém jménem KORMORÁN. V minulém příspěvku jsem zmínil význam lokality Třesického rybníka, jakožto shromaždiště vodních ptáků v době tahů a v zimním období. Shodou okolností ve stejný den vyšel v Hradeckém deníku článek „Kormoráni napáchali škodu za 750 tisíc„, ve kterém je situace na Třesickém rybníku zmíněna (viz níže). Nechci polemizovat o výši škody ani o tom, zdali kormorán skutečně představuje pro rybářství problém takových rozměrů. Spíše bych se chtěl zamyslet nad příčinou současného stavu.
Chlumec nad Cidlinou – Třesický rybník je významnou východočeskou ornitologickou lokalitou (viz aktuality Jana Bartoníčka z 29.7. a 8.10.2008 na tomto webu – pozn. red.). Přestože jeho význam spočívá především ve složení hnízdních ornitocenóz vázaných na rozsáhlé rákosové porosty, nezanedbatelný je význam rybníka i pro táhnoucí a zimující ptáky.
Upozornění:
Výbor VČPČSO se dohodl individuálně posoudit a příp. fin. podpořit členské aktivity v ochraně a výzkumu ptáků. V případě zájmu vyplňte prosím formulář a zašlete jej na pobočkový mail: vcpcso@centrum.cz
Za podporu děkujeme:
© 2025 Východočeská pobočka ČSO
Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑