Obsah rubriky: Novinky V Ornitologii

Podaří se zastavit úbytek břehouše černoocasého v Evropě?

: Břehouš černoocasý byl opět opakovaně zjištěn v bystřické nivě i v roce 2014, nicméně bez náznaků hnízdění. Na snímku jedinec, zastiženy v poli u Bystřice 15. května 2014. Foto V. Štorek

Břehouš černoocasý v bystřické nivě na Královehradecku v květnu 2014. Foto V. Štorek

Břehouš černoocasý (Limosa limosa) je již řadu let výrazně ubývajícím druhem nejen v České republice, ale v celé řadě evropských zemí.  Polovina populace tohoto bahňáka doposud hnízdí v Nizozemsku, avšak i zde jde o druh výrazně ubývající. Organiazce Birdlife International je již od počátku devadesátých let upozorňována, aby byl druh zařazen mezi celosvětově ohrožené. Mimo zdokumentovaný úbytek evropské populace pak zejména z důvodu nedostatečně známého populačního trendu poddruhu L.limosa melanuroides v Asii. Pouze u evropského poddruhu L. limosa islandica bylo zaznamenáno zvýšení početnosti lokální islandské populace.

Celý článek →

Skrytá hrozba chronické infekce a stresu

rakosnik_Tomas Dettlaff

rákosník velký foto: T. Dettlaff

Nedávno publikovaná studie švédských vědců ukázala, že někteří rákosníci velcí (Acrocephalus arundinaceus) jsou nakažení ptačí malárií. S tímto parazitem (prvokem) se dostávají do kontaktu na svém zimovišti v Africe. Malárie je těžkým soupeřem pro člověka, ovšem ptáci se s tímto onemocněním dokázali vyrovnat nebo se na nich onemocnění zřetelně neprojevuje – infikovaní i zdraví jedinci hnízdí a úspěšně vychovávají mláďata. Tento jev byl doposud hádankou pro ornitology i evoluční biology. Protože onemocnění běžně mívá nějaký vliv na zdatnost jedince. Důkladnou analýzou vzorků krve vědci zjistili, že infekce má dvě fáze. První fáze je akutní stádium s typickými vnějšími symptomy, které se projeví krátce po nakažení. Druhá je trvalá chronická fáze, kdy nejsou symptomy rozpoznatelné.

Celý článek →

Co vede ptáky k létání ve V – formaci?

Ibis skalní. Foto M. Unsold

Ibis skalní. Foto M. Unsold

Je to práce, kterou by asi nikdo nechtěl. Být ve vedení letové formace, mít tu největší dřinu s větrnými proudy, zatímco se ostatní „vezou“. Asi většina lidí tuto formaci do „V“ zná a ví, že ten první ve formaci rozráží vzduch a dalším za ním se letí snadněji. Setkáme se s ní u řady ptačích druhů, nejznámější jsou u nás asi husy. Co ale vede ptáky k tomu takto létat ve formaci? Z evolučního hlediska má smysl se „obětovat“ pro své příbuzné a tedy nějak podpořit své geny. V ptačím hejnu jsou ale i ptáci nepříbuzní. Co je tedy vede k této vzájemné kooperaci a šetření energie?

Celý článek →

Proč si sova hlavu neukroutí?

20130218c

sovy jsou schopné otočit hlavou až o 270°, nahrazuje jim to jejich neschopnost pohybovat očima

V zásadě jednoduchá otázka, ale s odpovědí je to trochu složitější. Doposud se odpověď skládala z toho, že má sova upravené obratle a vazy, které ji to umožňují. Nová studie ale ukazuje, že přizpůsobení není jen jedno a přesně anatomicky vykresluje, jak dokonalý tento systém je.  Studie také vyhrála hlavní cenu posterů na 2012 International Science & Engineering Visualization Challenge a vyšel v časopise Science.

Celý článek →

Ptáci se na tahu učí poznávat predátory

Ptáci se na své migrační cestě setkávají s řadou nástrah a nebezpečí. Jeden druh nebezpečí je ale provází celý život a to jsou predátoři. Nová studie objevila, že se tažní ptáci učí na své cestě od ostatních rezidentních ptáků poznávat nebezpečí v dané lokalitě. Tažní ptáci totiž na cestě přeletují velké vzdálenosti a v každém biotopu na ně číhá jiný druh nebezpečí.

Celý článek →

Rorýsi odhalují svá tajemství

20121004d

Rorýs obecný. Foto L. Petrilák

Rorýsi obecní jsou úžasní letci, tráví většinu svého života ve vzduchu a jsou tak zahaleni mnohými tajemstvími svého života. Nyní, za pomoci nových technologií, můžeme nějaké záhady pomalu rozkrývat, například o jejich migraci. V poslední době se staly trendem tzv. geolokátory. Jsou to zařízení o hmotnosti 0,6 g, která do sebe ukládají data o slunečním svitu. Jejich přesnost je menší (+/- 100km), ale jejich hlavní výhodou je malá hmotnost a velikost.

Celý článek →

Hormony určují, kdy mláďata opustí hnízdo

20120712c

buřňák severní (Puffinus puffinus), foto: David Boyle

Mořští ptáci krmí své mladé před vylétnutím z hnízda méně, ale jsou to hormony, které určují, kdy mládě hnízdo opustí. Nový výzkum uveřejněný v Behavioral Ecology se zaměřil na hlavní „spínač“, který určuje, kdy mláďata opustí své hnízdo a započne jejich samostatný život. Výzkum probíhal u buřňáků severních (Puffinus puffinus) na ostrově Skomer ležící na jihovýchodě Walesu. Vědci si všimli, že rodiče si při krmení nevšímají zvyšujícímu se žadonění mláďat a krmí méně před tím, než mláďata opustí hnízdo. Ve stejné době se u mláďat začala zvyšovat hladina hormonu kortikosteronu. Otázkou pak bylo, zda je zvýšená hladina hormonu důsledkem snížené frekvence krmení nebo je nezávislá.

Celý článek →

Ptačí nemoc z Británie se rozšířila i do Česka

20120529a

nakažený zvonek zelený trichomonózou (zroj. RSPB)

Na podzim jsme informovali (zde), že z Británie se šíří do Evropy nemoc trichomonóza, způsobená prvokem bičenkou drůbeží (Trichomonas gallinae). Tato nemoc je poměrně běžná u holubovitých ptáků a u dravců, kteří je loví. Ovšem od roku 2005 se v Británii objevila i u pěvců, zejména u zvonků a pěnkav. V roce 2008 se nemoc rozšířila do Skandinávie pravděpodobně migrujícími ptáky a v roce 2009 se objevila v Německu. Letos byly zaznamenány první případy této nemoci i u nás v České Republice. Nejvíce nemocných ptáků se objevuje na konci léta a na podzim.

Celý článek →

Je dobré znát svého souseda

20100108bNová studie ukázala, že sýkory koňadry (Parus major) profitují ze sousedských vztahů. Vědci z Oxfordské univerzity zjistili, že koňadry, které dobře znají své sousedy, jsou úspěšnější pří vyvádění mláďat. Navíc samice pak snášejí více vajec a jejich mláďata bývají v lepší kondici při opouštění hnízda. K tomuto poznatku vědci došli při vyhodnocování hnízdních dat z více než 40tiletého výzkumu v mezi ornitology už dobře známé oblasti  Wytham Woods v Oxfordshire ve Velké Británii.

Celý článek →

Vliv lesnických zákroků na populace ptáků s otevřenými hnízdy. – výzkum ze Skandinávie

20111203aVe Fennoskandinávii je přes 99%  lesů pozměněno lesnickými zásahy, které vytvořily les s věkovými strukturami a složením odlišný od lesa původního. Už dříve bylo studováno, jak lesnictví ovlivňuje početnost ptačích druhů, ale velmi málo studií se zabývalo jeho vlivem na jejich rozmnožování v pozměněném prostředí, což se projevilo v managementu lesů. Studie kolegů ze Švédska se zaměřila právě na vlivy lesních probírek a těžby na hnízdní úspěšnost lesních dlouhodobě žijících ptáků hnízdících v otevřených hnízdech. Jako modelový druh použili typického obyvatele jejich lesů – sojku zlověstnou (Perisoreus infaustus).

Celý článek →