Pisila čáponohá (Himantopus himntopus) – foto: M. Janoušek
Jedním z nejnavštěvovanějších řeckých ostrovů je turisticky velmi vyhledávaná Kerkyra, česky Korfu. Ostrov v Jónském moři má rozlohu 520 km2 , cca 105 tisíc obyvatel a nachází se přibližně 2,5 km od pevniny. Nejvyšším vrcholem je Pantokrator s 906 m.n.m. Na základě informací převzatých hlavně z atlasu hnízdního rozšíření ptáků Evropy jsem si vytipoval některé cílové druhy a z další publikace (Významná ptačí území Evropy) pak vybíral cílová místa, kde by se někteří ptáci dali pozorovat. Největší šanci jsem dával velkému slanému jezeru Korission ležícímu na jihozápadě ostrova, nakonec mne ale nejpříjemněji překvapila slaniska na menším poloostrově v jihovýchodní části.
Kvantitativní výzkumy ptačích druhů jsou jednou z mnoha ornitologických disciplín. Ve své podstatě se zabývají početností ptáků v určitém území (může jít o výzkumy hnízdních populací nebo např. shromažďujících se ptáků na tahových zastávkách, pelichaništích či zimovištích) . Tyto výzkumy se zpravidla vztahují k menším územím, u větších ploch (např. na úrovni zemí) je vždy stanovení početnosti složitější. Proto ornitologie užívá různých odborných metod výzkumů, kde se bohatě využívá mj. statistiky. U větších území jsou však výsledky většinou zatíženy chybou, dá se říci, že jde pouze o odhady.
Izrael – V poslední dekádě měsíce září a v prvních dvou dnech října uskutečnil německý ornitolog Carsten Rohde již několikátou expedici do státu Izrael na Blízký Východ. Náplní expedice bylo odečítání značení černých čápů, kteří tudy protahují z Evropy na africká zimoviště. Na výsledky práce německých kolegů jsme se těšili i my ve východních Čechách, neboť odčítacími kroužky každoročně označíme desítky mladých čápů na hnízdech. Nejdelší regionální tradici má tento způsob kroužkování díky p. Grúzovi v Krkonoších. Nově jsou mladí čápi kroužkováni i na Náchodsku, Jičínsku, Pardubicku a v Orlických horách.
Příběh, který se mohl odehrát kdekoliv – Na návštěvu strejdy Pavla a tety Jany se Péťa těšil. Vždycky se tam něco zajímavého dozvěděl, a tak už se nemohl dočkat vánoční návštěvy.
Opatovské rybníky (SY) – Jen poměrně malé množství vodních ploch v naší republice se může „pochlubit“ opakovaným výskytem rybáka malého (Sterna albifrons). Uvědomíme-li si jeho mozaikovitý areál a přičteme-li postupné opouštění hnízdišť na řekách ve většině evropských zemí, pak je pro Středoevropana české kotliny díky nepravidelné migraci stále ještě poměrně vzácným druhem. A to i přesto, že poslední dobou záznamů z našeho území přibývá.
Svitavy – Lánský rybník se nachází na jižním okraji města Svitavy (49°45´N 16°28´E). Jde o rozlohou menší rybník (7ha) ležící v nadmořské výšce asi 435 m.n.m. Jeho zřejmě nejcennějšími částmi jsou stále se rozrůstající litorál v západní části rybníka a k němu přiléhající mokřina. Všude kolem něj se rozprostírají pole, která jsou občas přerušena malým lesíkem, větrolamem, polní cestou nebo loukou. Na jihu jdou tyto pole až k obci Hradec nad Svitavou, na západě se potom táhnou k vesnici Vendolí. Vzhledem k tomu, že je rybník na jaře většinou zcela, nebo částečně vypuštěn, stává se v rámci Svitavska důležitou tahovou zastávkou bahňáků (např.: jespák šedý, vodouš tmavý, slučka malá). Okolní pole jsou pak z hlediska regionu významné svou druhovou skladbou dravých ptáků. Celkově zde bylo pozorováno 11 druhů dravců (10 druhů z čeledi krahujcovití, 1 z čeledi orlovcovití) a 4 druhy sokolů.
