Členové naší pobočky uskutečnili v letošním roce sčítání labutě velké na svém zájmovém území, tedy v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Podnětem byl záměr RNDr. Jana Hory získat data o početnosti tohoto našeho největšího ptačího druhu a srovnat je s posledními výsledky jeho monitoringu z roku 2000.
Labuť velká s mláďaty. Foto T. Diviš
Z iniciativy RNDr. Jana Hory a pod jeho vedením bylo zahájeno úsilí o obnovení sčítání labutě velké v celé ČR. Jeho cílem je získat aktuální údaje o početnosti, ohrožení a ztrátách tohoto našeho největšího ptačího druhu. V roce 2018 už sčítání úspěšně proběhlo v západních Čechách. V územní působnosti naší pobočky, tedy v krajích Královéhradeckém a Pardubickém, proběhne sčítání ve dnech 8. a 9. června 2019.
Mláďata čápa bílého na hnízdě. Foto J. Zajíc
Na začátku 70. let 20. století hnízdilo na jihu okresu Náchod celkem osm párů čápa bílého (Ciconia ciconia) – čtyři páry na březích přehrady Rozkoš, tři páry v Dolním Pometují a pár v Rasoškách. Později byla nová hnízdiště založena a obsazena na dalších 10 místech – čtyři v Dolním Pometují, dvě v blízkosti Rozkoše a čtyři na jiných místech. V několika posledních letech jsou ne zcela pravidelně vyváděna mláďata už jen z dvou hnízd v Dolním Pometují, z jednoho hnízda na břehu Rozkoše a dvou hnízd na jiných místech jižní poloviny okresu Náchod (bližší viz Diviš, T., 2011: Čáp bílý v Dolním Pometují – historie a současnost).
Tomáš Diviš značí doupné stromy.
Ve čtvrtek v pozdním odpoledni vyjíždíme s manželkou za deště, větru a teploty vzduchu odpovídající konci listopadu z Olešnice u Červeného Kostelce. Cestou zastavujeme jen u vlakového nádraží v Rychnově nad Kněžnou, abychom naložili Martina Fejfara, a pak už bez dalšího zdržení dojíždíme po úzkých silničkách lemovaných po obou stranách zdravými jasany, kleny nebo mléči k penzionu u Šimánků v Kunčině Vsi. Jako první nás mnohoslibně vítá přeletující čáp černý a hned po něm pan Šimánek, mile nás zvoucí dovnitř hlavně příslibem vytopení prochladlých prostor penzionu. V kamnech zapraská, jazyky plamenů olíznou sklo dvířek a za chvilku už je milo usednout k projednání na počasí závislých programových variant akce.
V sobotu dne 8.3.2014 provedli členové VČP ČSO Tomáš Diviš a Petr Kafka malý managementový zásah na jedné z významných ornitologických lokalit Královéhradeckého kraje, rybníku Brodském u Červeného Kostelce.
Cílem tohoto projektu Východočeské pobočky ČSO je vytvořit a postupně doplňovat či upravovat seznam významných ornitologických lokalit (VOL) na území Královehradeckého a Pardubického kraje za účelem zlepšení jejich stavu pro volně žijící druhy ptáků. „Registrace“ každé vybrané lokality spočívá v zjištění základních popisných údajů (název, typ lokality – rybník, močál, slepée říční rameno nebo přehrada, výměra v parcelách podle katastru, příslušnost k obci s rozšířenou působností, vlastník, případně uživatel nebo nájemce), dále v základní avifaunistické inventarizaci tam, kde aktuálni data scházejí a v popisu stávajicích nebo potencionílních zátěží lokality. Mozným prostředkem, jak lze dosáhnout zlepšení, je přihláška pobočky ke správním řízením na celou lokalitu, ale hlavně navázání živého a korektního kontaktu s vlastníkem, uživatelem nebo nájemcem lokality za účelem zajištění šetrného hospodaření na dotčené VOL, to vše na základě trvalého monitoringu lokality.
„Vyznamne ornitologicke lokality okresu Nachod“
Brodsky 6. – 9.6.2013
Ve dnech 6. az 9.6.2013 se na rybnicich u Cerveneho Kostelce setkali clenove nasi pobocky a jeji hoste, aby v ramci interniho projektu registrace a ochrany vyznamnych ornitologickych lokalit (VOL) sbirali nejnovejsi poznatky o slozeni ptacich spolecenstev na rybnicich Spinka, Brodsky a Cermak, na rybniku Turi u Slavetina a na uzemi Vyznamneho krajinneho prvku Rozkos – vychodni zatoky. Pruzkum se konal pod hlavickou jubilejniho 20. Vikendoveho vyzkumneho tabora Vychodoceske pobocky Ceske spolecnosti ornitologicke.
Obracime se na vsechny dosavadni i budouci odberatele sborniku Vychodoceske pobocky Ceske spolecnosti ornitologicke PANURUS s upozornenim na zmeny v jeho distribuci platne od zacatku brezna letosniho roku. Nas dlouholety distributor byl z osobnich duvodu nucen tuto praci ukoncit, a tak v distribuci naseho sborniku dojde k urcitym zmenam. Sborniky budou i nadale rozesilany postou jako doposud. Protoze se nam vsak v poslednich letech stavalo, ze odeslane tiskoviny nebyly nekterymi odberateli nasledne zaplaceny, budou vsem nadale zasilany az po jejich zaplaceni.
Po nekolikalete vydavatelske odmlce vydala v zari tohoto roku Vychodoceska pobocka CSO pri VCM v Pardubicich publikaci „Cap bily v Dolnim Pometuji – historie a soucasnost“, jejimz autorem je dlouholety clen pobocky Tomas Divis.
Prace shrnuje hnizdni data ziskana predevsim pri krouzkovani mladat capa bileho (Ciconia ciconia) na hnizdech v jizni casti okresu Nachod v letech 1962 az 2010. Dale dilo na zaklade literarnich udaju, vzpominek pametniku a studia pametnich knih (kronik) obci a mest rekonstruuje vyvoj hnizdni populace capa bileho na tomto uzemi od prelomu 19. a 20. stoleti, kdy bylo spolehlive zadokumentovano prvni zname hnizdeni ve Starem Plese v Dolnim Pometuji.
Na členské schůzi naší pobočky v sobotu dne 8.11.2008 byla jejím výborem představena nově připravovaná iniciativa, jejímž cílem jsou konkrétní kroky v ochraně hnízdních příležitostí doupných druhů ptáků na lesních majetcích státu spravovaných Lesy České republiky, s.p. (LČR) v zájmovém území pobočky. Náš záměr není originální. Už v srpnu 2007 podepsala Česká společnost ornitologická (ČSO) a LČR deklaraci o vzájemné spolupráci a v témže roce zahájila Pobočka ČSO na Vysočině vyhledávání a registraci doupných stromů a v rostoucím rozsahu v něm pokračuje i nadále. Někteří členové naší pobočky už s LČR spolupracují na základě individuálních smluv nebo v rámci dohod mezi LČR a organizacemi Českého svazu ochránců přírody.
