Svitavsko – Při mém pravidelném sledování webových stránek maďarských pozorovatelů ptáků (http://birding.hu) a určitého obdivu například nad počty zde zimujících bernešek rudokrkých (Branta ruficollis) nebo záznamu o potáplici lední (Gavia immer), jsem si vzpomněl, že jsem před časem vytvářel určitou databázi ornitologických pozorování ptačích druhů, o jejichž přítomnosti v období zimy na Svitavsku máme určité doklady.
Všeobecně je známo, že vymezit „zimní období“ je vzhledem k nejrůznějším okolnostem (zejména klimatické a potravní aktuální podmínky) poněkud ošemetné, ale já se držel kalendářního období měsíců prosinec, leden a únor. V konkrétní podobě dat je pak nutný komentář k jednotlivým záznamům.
Přesto lze nahlédnout s nastávající zimou jaké výsledky tak máme v době, kdy byla zmiňovaná databáze naposled aktualizovaná před rokem. Použité jsou v ní nejrůznější zdroje, od pravidelně mnou shromažďovaných údajů od mých kolegů, kteří v regionu působí a svá pozorování ochotně poskytují, až po nejrůzněji prezentovaná data na internetu, ale třeba i získané zprávy z akce „Co dělají ptáci v zimě?“, kterou pořádáme pro školní mládež a veřejnost. V ní pak najdeme zmínku o 115 druzích ptáků.
Zajímavé je poohlédnutí se po již značně „zaprášených“ záznamech, ze kterých bych uvedl např. labuť zpěvnou (Cygnus cygnus) – Opatov, 1934, husici liščí (Tadorna tadorna) – Opatov, 1972, chocholouše obecného (Galerida cristata) – Svitavy, 1949 nebo potáplici lední (Gavia immer) – Opatov, 1903 a 1910. Známá i z literatury jsou tisícihlavá hejna skřivanů ouškatých (Eremophila alpestris) – Svitavy, 1954 a 1966 nebo stovky sněhulí severních (Plectrophenas nivalis) – Svitavy, 1962-1963 i léta 50. a 60. Zhruba v poslední dekádě je to pak doklad např. o bukači velkém (Botaurus stellaris) – Svitavy, 2002, kolize velké (Numenius arquata) – Opatov, 2006, slučce malé (Lymnocryptes minimus) – Opatov, 2003 a 2005, moudivláčkovi lužním (Remiz pendulinus) – Opatovec, 1997, skřivanovi ouškatém (Eremophila alpestris) – Svitavy, 2005, konopce žlutozobé (Carduelis flavirostris) – Svitavy, 1996 a 1988, kalousovi pustovce (Asio flammeus) – Svitavy, 2005 nebo rarohovi velkém (Falco cherrug) – Svitavy, 2007. Přitom je třeba konstatovat, že Svitavsko není žádné typické území, kde by trvaleji a ve větších počtech ptáci přečkávali zimní období.
Znatelné jsou také určité změny, které avifauna nejen naší republiky prodělává. Dokladem jsou třeba stále četnější pozorování volavek bílých (Egretta alba), orla mořského (Haliaeetus albicilla) či špačka obecného (Sturnus vulgaris) nebo rehka domácího (Phoenicurus ochruros), popřípadě spíše raritní záznamy o čejce chocholaté (Vanellus vanellus) – Svitavy, konec ledna 2007. Pochopitelně se mění (spíše osciluje) počet pozorování i množství jedinců např. u brkoslavů severních (Bombycilla garrulus) a dalších zimních hostů naší oblasti.
Zmínka nepadla o relativně běžnějších či naopak méně často vídaných druzích zejména vodních ptáků (hohol, husy, morčáci a další), které lze v zimním období za určitých podmínek sledovat při tahu nebo potulkách územím Svitavska. Podobně i o ptácích spíše stálých. Zkrátka i v zimním období není o zážitky (často velmi překvapivé) při pátrání po ptácích nouze. A komu „nestačí“ ptactvo v jeho „rajonu“, pak neváhá za „špeky“ nebo jenom pro zpestření jezdit nejen na jižní Moravu, ale třeba i do zmiňovaného Maďarska. Při troše štěstí se to jistě vyplatí.
Jiří Mach
Olomouc – Mezi přední výzkumná ornitologická pracoviště v naší zemi patří bezesporu i Ornitologická laboratoř při Katedře zoologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP). S touto adresou se jistě již někdy setkal každý z nás, ať už třeba na schůzi Východočeské pobočky České společnosti ornitologické, nějaké zoologické konferenci, nebo v ornitologickém časopise jako je Panurus nebo Sylvia.
Lískovice, rybník Temník – Mezi významné ornitologické lokality na Hořicku se bezesporu řadí rybník Temník. Nachází se v těsné blízkosti obce Lískovice, která leží přibližně pět kilometrů jihozápadně od Hořic. V minulosti se v okolí Lískovic nacházelo zhruba 15 rybníků podobně rozlehlých jako Temník. Do dnešní doby se zachovaly pouze dva. Rybník Temník je na severním břehu lemován litorálem, tvořeným rákosovými, orobincovými a ostřicovými porosty. Ty později přecházejí v mladý osikový lesík, který je ve vlhčích letech z větší části podmáčený. Na osiky poté navazuje rozsáhlý Lískovický a Bašnický les, tvořený převážně dubem letním a zimním.
Každý si už asi všimnul, že žijeme v pro biologii zlomové době. Genetika a fylogeneze se pořádně „rozjely“ a vyvrátily řadu starých dogmat. Mnoho z nás to hodnotí negativně. Čemuž se nejde divit. Je těžké jen tak opustit něco, co celý život považujeme za správné a jasné. Je však nutné si uvědomit, že věda (a ornitologie je věda) musí pořád objevovat nové, posouvat naše znalosti dál a my bychom měli přijmout novinky a nelpět na starém. Tato aktualita pojednává o některých, nedávno objevených, skutečnostech u mlynaříka dlouhoocasého (Aegithalos caudatus) a řádu dravci (Falconiformes).
Žichlínek – Na rozdíl od většiny ptáků řazených mezi bahňáky (dlouhokřídlí – Charadriiformes), kulík říční (Charadrius dubius) neustupuje před civilizačním tlakem, ale svádí úspěšně svůj „boj o život“ i v prostředí vytvářeném a měněném člověkem. Učebnicovým příkladem může být hnízdění kulíků na nohejbalovém hřišti v Dolní Čermné (Hampl a kol. 2001).
Hradec Králové – Otužilostní plavání má v Přerově mnohaletou tradici, která je spojena s legendárním Františkem Venclovským. Klub dálkového a zimního plavání Spartaku Přerov se pravidelně účastní závodů po celé republice. Ten zatím poslední se konal v Hradci Králové, v Labi u Eliščina nábřeží v sobotu 21. 11. 2009. Jednalo se již o 38. ročník, který se podeváté plaval jako Memoriál Františka Kašparovského. I když podmínky nebyly pro otužilce ideální (na jejich vkus bylo příliš teplo – teplota vody 6° C a vzduchu dokonce 8° C), sešlo se jich na startu 106 a závodili na pěti tratích od 100 do 1 000 m.
Polsko, Poznaň – Potravu poštolky obecné (Falco tinnunculus) tvoří zejména drobní savci, velký hmyz nebo ještěrky, někdy se jim podaří ulovit i nějakého ptáka. Bylo prokázáno, že poštolky žijící ve městech se ve značné míře živí vrabci domácími (Passer domesticus) a polními (P. montanus). Pozorovány ale byly i útoky poštolek na další ptačí druhy – sýkory, špačky, kosy, skřivany.
Broumovsko – Na konci měsíce října byla na území CHKO Broumovsko obnovena dvě dlouhodobě používaná hnízda čápů černých. Obě stavby se během letošního roku zřítily na zem a hrozilo tak, že čápi hnízdiště opustí. Vzhledem k tomu, že máme s obnovou spadlých čapích hnízd velmi dobré zkušenosti, rozhodli jsme se pro rekonstrukci i v těchto dvou případech.
