Přerov – Přestože má ornitologie, ať už jako věda nebo jako koníček, poměrně dlouhou historii, je na mnohých místech naší republiky opravdovým problémem objevit hodnověrné údaje starší třeba jen 30 let. Tak například ve Svitavách – městě se sice bohatou, ale povětšinou německou historií, jsou všechny údaje starší roku 1945 už asi nenávratně ztraceny. Pravda, existuje několik vycpanin, roztroušených většinou po místních základních školách, datovaných třeba i do 19. století. U většiny z nich však není udávána žádná lokalita.
Obsah rubriky: Nezařazené
Za dávnými ptáky Svitav do Přerova
Mohou „zelené“ fasády za zbloudění táhnoucích ptáků?
Kněžmost – Náš dům s kovárnou v Kněžmostě (Mladoboleslavsko) stojí dvacet let. Světlou škrabanou omítku jsme nechávali vyniknout do doby, než nás zlákaly moderní „zelené“ fasády. K ozelenění jsme zvolili loubinec (Parthenocissus) neboli přísavník a jeho kouzlu jsme podlehli natolik, že velkou část stavby časem pohltilo členité loubí z několika druhů popínavých lián.
Poslední letošní odchyt na „Třesičáku“
Třesický rybník (Chlumec nad Cidlinou) – Minulý víkend 3. – 5. října byl uskutečněn letos již poslední odchyt na Třesickém rybníku nedaleko Chlumce nad Cidlinou. Jenom pro připomenutí – letos to byla už třetí zdejší odchytová akce. Ta první proběhla v červenci, trvala čtyři dny a bylo během ní odchyceno 500 ptáků, druhá, pouze dvoudenní, se konala na začátku září se 125 chycenými ptáky. Středem našeho zájmu jsou hlavně rákosiny a navazující ostřicové louky.
Koňadry infikované virem ptačích neštovic
Sýkora koňadra – samice, postižení křídla. Foto – Pavel Kverek.
Kněžmost, rybník Stržák – Při výzkumu hnízdících slavíků u rybníka Stržák poblíž Kněžmostu (Mladoboleslavsko) byl dne 1. května letošního roku odchycen do nárazové sítě i pár sýkor koňader (Parus major), který měl na první pohled nápadné defekty kůže. Ptáci byli po vyjmutí ze sítě pouze vyfoceni a bez okroužkování znovu vypuštěni.
Podobný úkaz, avšak v daleko menším rozsahu (zduření očního víčka), byl zaznamenán o několik dní dříve u samice pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla)
2 kilometry západním směrem u rybníka Pátek na Budách. Jednalo se tehdy
o první zjištění tohoto postižení během čtvrtstoletí mého výzkumu.
Podzimní zamyšlení…
Východní Čechy – Vybarvené listí stromů dává tušit, že každoroční velké ptačí stěhování je v plném proudu. Ovšem třeba s našimi vlaštovkami a jiřičkami se letos příroda rozloučila poněkud drsným způsobem. Chladné a větrné počasí doslova vyhnalo létající akrobaty na cestu do zimovišť. Bohužel však nepřízeň počasí trvala i v jižní Evropě a není proto divu že od našich jihoevropských kolegů přicházejí nedobré zprávy…
Neobvyklá pozorování ptáků ve Slatiňanech
Slatiňany – K napsání této zprávy, které jsem již dlouho odkládal, mě „přinutil“ pěkný článek „Ornitologie z okna bytu, aneb krásy městské avifauny“, na který bych rád volně navázal. Již proto, že mě po přistěhování sem do východních Čech (Slatiňany) přivítal právě kalous ušatý (Asio otus), vysedávající na stříbrném smrku přímo před oknem našeho bytu.
Zabezpečování sloupů VN ve Svitavách
Svitavy – V měsíci září došlo i na Svitavsku k realizaci zabezpečení sloupů vedení vysokého napětí v místech, které zdejší ornitologové vytipovali jako nejrizikovější. Jedná se zejména o desítky sloupů v oblastech polí a rybníků v okolí města, kde docházelo v minulosti k úhynu či poranění zejména poštolek a kání. Předmětem ochrany je také vedení v blízkosti jediného hnízdiště čápů bílých ve Svitavách.
Otazník nad hnízděním slavíků tmavých u nás stále trvá
Slavík tmavý. Foto – Pavel Kverek.
Česká republika (Východní Čechy) – Existuje nepochybně celá řada ornitologů, kteří slavíka tmavého (Luscinia luscinia) u nás viděli či slyšeli. Od příbuzného slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) jej rozpoznali podle zpěvu, s dobrým dalekohledem pak i podle zbarvení. Mnohem jednodušší to mají kroužkovatelé při možnosti určení v ruce.
Většina slavíků tmavých je na území České republiky zastižena buď v čase jarního, zejména však podzimního průtahu. Existují ovšem případy, kdy byl zjištěn i v hnízdní době. Ve většině případů se jednalo o zpívajícího samce. Jak však prokázat případné hnízdění páru slavíků tmavých jinak, než samotným odchytem ptáků, nejlépe pak v čase, kdy samici lze bezpečně určit podle hnízdní nažiny? Jsou v literatuře zmiňovaná hnízdění na našem území takto doložena či existuje fotografie, zachycující zřetelně oba rodiče? Domnívám se, že nikoliv.
Barevné značení kavek
Pardubice – S barevným značením kavek jsme začali v roce 2003. Tehdy zavládlo velké nadšení a barevné kroužky chtěl téměř každý kroužkovatel ze Skupiny pro výzkum kavky obecné. V prvních dvou letech tedy byly kavky (zejména mladí ptáci na hnízdech) kroužkovány celkem 6 lidmi v 6 městech (Pardubice, Žďár n. Sázavou, Jaroměř, Hradec Králové, Havlíčkův Brod, Nové Město na Moravě). Jak už to tak bývá, v následujících letech počáteční euforie značně opadla a dnes kroužkování pokračuje už jen v Pardubicích, Hradci Králové a Třeboni. Je to škoda, protože kavky jsou ptáci dlouhověcí, hnízdit začínají často až ve třetím roce života a na první výsledky je nutné si trochu počkat. …
Slavík s poškozeným peřím
Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) s poškozeným peřím na rýdováku. Foto – Pavel Kverek.
Veselá (Mnichovo Hradiště) – Při letošní kontrole slavičích hnízdišť dne 6. května byl poblíž Veselé u Mnichova Hradiště na Mladoboleslavsku odchycen nejméně tříletý samec slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) s výrazně poškozeným velkým peřím (letky, rýdovák). Současně s okroužkováním a zajištěním biometrických údajů byl detailně popsán rozsah poškození jednotlivých per. Poté byl pták vypuštěn.
