Mokřad Rzy

Mokřina u Rzů

„Mokřina u Rzů“ se nachází v katastru obce Dobříkov u Chocně (čtverce 5962d a 6062b mapové sítě mezinárodního mapování organismů), přesněji jižně od osady Rzy mezi řekou Loučnou, železniční tratí Pardubice-Česká Třebová a obcemi Dobříkov a Rzy. Nadmořská výška lokality je 254 m n.m.

Mokřad Rzy, pohled ze západní hráze. Foto V. Vrána

Mokřad Rzy, pohled ze západní hráze. Foto V. Vrána

Jedná se o dno bývalého rybníka, který zanikl v 80. letech 20. stol. Několik let byla plocha rybníku obdělávána jako pole. Od r. 1989 bylo území ponecháno bez obhospodařování a částečně se zde obnovila vodní hladina. Stávající vodní plocha je mělká s bohatě vyvinutým litorálním pásmem, má výměru asi 1,2 ha (délka přibližně 300 m, šířka v nejširším místě asi 200 m). V dlouhodobě srážkově deficitních obdobích volná vodní hladina téměř mizí. Na litorální pás navazují pravidelně kosené louky, dále pak pole. Oblast je dotována především dešťovou vodou.

Velmi cenná je především mokřadní vegetace obklopující rybník. Mokré louky s bohatě zastoupenými ostřicovými „stoličkami“ jsou nejen botanicky cenné, ale jsou i vyhledávaným hnízdištěm vzácných druhů ptáků. Lokalitu ptáci využívají jak k hnízdění, tak jako tahovou zastávku či shromaždiště.

„Mokřina u Rzů“ byla navržena Východočeskou pobočkou České společnosti ornitologické navržena k vyhlášení přírodní rezervace. Důvodem je především výskyt vzácných a chráněných druhů ptáků. Lokalitu ptáci využívají jak k hnízdění, tak jako tahovou zastávku či shromaždiště. Konkrétně zde např. hnízdí v současnosti nejpočetnější kolonie racků chechtavých (Larus ridibundus) v celých východních Čechách, jako na jedné z pouhých dvou lokalit v Pardubickém kraji zde byl opakovaně zjištěn pravděpodobně hnízdní výskyt racka černohlavého (Larus melanocephalus), početnost hnízdících chřástalů vodních (Rallus aquaticus) a chřástalů kropenatých (Porzana porzana) patří k nejvyšším v Pardubickém kraji, bylo zde prokázáno hnízdění chřástala malého (Porzana parva) – v současnosti jediné v Pardubickém kraji (a pravděpodobně v celých východních Čechách), hnízdí zde husy velké (Anser anser), zdejší hnízdní kolonie potápek černokrkých (Podiceps nigricollis) je v současnosti nejpočetnější v Pardubickém kraji, hnízdí zde také 3-5 párů bekasin otavních (Gallinago gallinago) – jedná se o jediné nížinné hnízdiště (ostatní hnízdiště v Pardubickém kraji se nacházejí v podhorském a vrchovinném stupni). Rovněž hnízdní výskyt vzácných vrubozobých, jako jsou kopřivka obecná (Anas strepera), lžičák pestrý (Anas clypeata), čírka obecná (Anas crecca), čírka modrá (Anas querquedula) patří k nejvýznamnějším v Pardubickém kraji. Každoročně hnízdí i moták pochop (Circus aeroginosus), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), na okolních polích a loukách existuje malá populace čejky obecné (Vanellus vanellus) a kulíka říčního (Charadrius dubius).

Mokřad Rzy, foto V. Vrána

Mokřad Rzy, foto V. Vrána

O tahovém významu lokality svědčí záznamy vzácných, mnohdy zákonem zvláště chráněných druhů, např. volavka červená (Ardea purpurea), jeřáb popelavý (Grus grus), rybák černý (Chlidonias nigra), racek malý (Larus minutus), orel mořský (Halliaeetus albicilla), luňák červený (Milvus milvus), slučka malá (Lymnocryptes minimus), vodouš rudonohý (Tringa totanus), vodouš kropenatý (Tringa ochropus), jespák bojovný (Philomachus pugnax), lyskonoh úzkozobý (Phalaropus lobatus) a mnohé další druhy ptáků ze skupiny bahňáků, konipas luční (Motacilla flava) apod.

V kontextu ostatních „ornitologických“ lokalit na území Pardubického kraje patří navrhovaná PR k nejcennějším. Lokalita je rovněž místem výskytu a především rozmnožování nejméně čtyř druhů obojživelníků (nejpočetněji kuňky obecnéBombina bombina a rosničky zelenéHyla arborea).

Z hlediska přírodních procesů je největším nebezpečím postupné zazemnění lokality spojené se zánikem volné hladiny. S tím související sukcesní procesy mohou způsobit zárůst bylinného mokřadu dřevinami a v konečném důsledku vytvoření lesa lužního charakteru na úkor litorálu. Současné občasné kosení starého rákosu, jež provádí místní myslivecké sdružení, směřuje proti výše nastíněné sukcesi, což lze z hlediska ornitologického považovat za pozitivum. Z případných antropogenních vlivů by celý prostor mohla negativně ovlivnit změna vodního režimu či nepřiměřené užívání hnojiv a pesticidů na bezprostředně sousedících pozemcích, kde dochází k akumulaci srážkových vod a odkud je lokalita dotována vodou podzemní. Za potenciální nebezpečí lze v současné době považovat plánovanou výstavu sluneční elektrárny v prostoru mezi mokřinou a obcí Rzy, tedy v bezprostřední blízkosti mokřiny, navíc na poli, na němž pravidelně hnízdí čejky a kulíci.

Mokřad Rzy, foto V. Vrána

Mokřad Rzy, foto V. Vrána

Proces vyhlašování nebyl doposud příslušným orgánem ochrany přírody (Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubického kraje) ukončen.

S.V.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *