Další léto s nejmenší naší „vlaštovkou“

a   Obruby u Mladé Boleslavi – V roce 2003 byly zahájeny odchyty břehulí říčních (Riparia riparia) v pískovně u Obrub v severovýchodní části Mladoboleslavska. Tehdy se zdálo, že těžba bude v nejbližší době ukončena a označení hnízdní populace tak dopomůže k následnému zjištění vynuceného přesídlení jinam. Štěrkopísky se v ložisku na severozápad od Dolního Bousova těží dodnes a břehule tam v kolísajících počtech hnízdí nepřetržitě. A každoročně se i kroužkují.

Chytání je vedeno do jediné nárazové sítě v čase, kdy již některá mláďata vyletují sama za potravou a do stěny se vrací odpočívat. Síť je ve chvíli, kdy se odchycení ptáci kroužkují, sesoukána, aby zbytek kolonie mohl fungovat dál. Místo je několikrát během chytání změněno, přestože se břehule dokáží k síti přivolat a nachytat společně i z okolí.

Krom kroužkování a určování ptáků probíhá i sběr klíšťat pro kolegu I. Literáka z Brna, který se před lety s dcerou přijel do pískovny osobně podívat. Během dvou až tří letních návštěv lokality jsou sledovány i faktory ohrožující hnízdění a některé z nich eliminovány. Zejména hnízdní stěna bývá zbavována písčitých výstupků a teras, aby nedocházelo k početnému vyhrabávání nor predátory. Mláďata, kterým se nepodaří napoprvé vzlétnout z důvodů obalení konců velkých per směsí trusu a jílu, nebo jsou zamotána do materiálu z výstelky (peří drůbeže), jsou ve vodě omývána a následně vypouštěna. Příležitostně je sledována i potrava, kterou ptáci loví nad pískovnou. Mezi další vlivy, omezující hnízdění břehulí patří vodní eroze, trhající po lijácích stěny zbavené ornice a zčásti i draví ptáci, lovící adultní ptáky (ostříž lesní), ale i po hromadách písku posedávající čerstvě vzletná mláďata (káně lesní, krahujec obecný).

Za sedm let, v nichž se uskutečnily odchyty, bylo označeno téměř 2500 jedinců a z tohoto počtu¨byla získána řada zajímavých výsledků, ať už v podobě kontrolních odchytů v místě kroužkování či jinde. Potvrdilo se – o břehulích známé – že výsledky kroužkování nejsou nijak časté vzhledem k vysokému počtu označených ptáků. Ze zahraničí byly získány dva: mladý pták s maďarským kroužkem z podzimu, chycený následujícího roku jako sameček v Obrubech a místní samička, kontrolovaná v pískovně i v roce následujícím a dalšího jara pak zastižená při návratu v Itálii. 

Ostatní výsledky napověděly třeba úzké sepětí s nedalekým Červenským rybníkem, který slouží za chladného počasí jako náhradní zdroj potravy, po příletu i koncem hnízdění pak jako nocoviště. Byla odhalena shromaždiště i nocoviště dále na cestě od hnízdiště, jako jsou rybníky Ostruženský a Zrcadlo na Jičínsku, na Nymbursku pak rybník Žehuňský. Dále na cestě středočeských břehulí mocné moravské shromaždiště na rybníku Nesyt před cestou k maďarskému Balatonu. Krom informací z cest boleslavských břehulí bylo zjištěno například i to, že návratnost do míst narození či předchozího hnízdění není (narozdíl od „mých“ slavíků obecných) nijak výrazná, což však může být způsobeno i větší mortalitou ptáků, závislých na nárazovitě těžko dostupné potravě. Zjištěna byla také vazba na východočeská hnízdiště břehulí, dokonce se ukázalo, že mladý pták, okroužkovaný v kolonii u Dvora Králové ještě tentýž rok pomáhal krmit mladé v pískovně u Obrub! 

To, že břehule stejně jako ostatní naše „vlaštovky“ to v životě nemají lehké, ukázal i letošní rok. Přestože v pískovně u Obrub vznikla se zpožděním ještě podružná kolonie na protilehlém konci (ptáci, nemající kroužky), přílet na hnízdiště byl časově rozkolísaný. Přesto i letos v některých případech dochází k druhému hnízdění časnějších párů. Pískovna v Obrubech hostí vždy zhruba tisícovku ptáků, pro nedostatek času není kroužkovatelem hnízdění důsledněji monitorováno, pozornost je věnována zejména „prokroužkování“ populace.
Pavel Kverek

b

cdef

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

{mxc}

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Post Navigation