Panoramatický pohled na mys Ventes Ragas s kroužkovací základnou.
Litva, delta Nemenu – Pri nasi srpnove ceste do delty reky Nemenu v Litve (viz samostatny clanek zde) jsme se zastavili take na krouzkovaci zakladne na mysu Ventes Ragas. Ptaci se zde krouzkuji nepretrzite od roku 1929, takze se jedna o jednu z nejstarsich krouzkovacich zakladen v Evrope. Podel pobrezi Litvy vede jedna z nejvyznamnejsich ptacich tahovych cest. Diky specialnim odchytovym metodam chytani jsou na zakladne Ventes Ragas rocne krouzkovany desetitisice ptaku. Krome krouzkovani zde take probiha vyzkum ptacich populaci, nezanedbatelna je i prace s verejnosti – prirodovedna a ekologicka vychova.
Podel vychodniho pobrezi Baltskeho more probiha jedna z nejvyznamnejsich migracnich tras z Arktidy pres Evropu do rovnikove a jizni Afriky – „Via Baltica“. Behem zari a rijna protahuji podel litevskeho pobrezi vice nez dva miliony ptaku denne!; 70-80 % z nich se otoci na Kurske kose a 20-30 % pokracuje ve sve ceste podel vychodniho pobrezi Kurskeho zalivu smerem k Ventes Ragas. Kdyz doleti na konec kosy a uvidi sirokou vodni lagunu, velka cast drobnych ptaku se otoci zpet do pasu keru a stromu a snazi se znovu letet pres zaliv. Pres Ventes Ragas nekdy protahuje az 300 000 ptaku za den. Pro odchyt a krouzkovani proto ma toto misto idealni geografickou polohu.
Kdyz jsme se na Ventes Ragas chystali, nenapadlo me predem si o zakladne neco zjistovat. Cekala jsem proto, ze najdeme nejake stany, maringotky nebo snad nejakou chatu s partou ornitologu, obihajici nekolik desitek metru siti. Tesila jsem se, ze se podivam na krouzkovani, popovidam si s litevskymi kolegy… Mela jsem pripraveny seznam otazek, na ktere jsem doufala ziskat odpovedi. To, co jsme videli, ale prekonalo i nejbujnejsi fantazii.
Areal krouzkovaci zakladny se rozklada na plose 10 ha kolem veze majaku na spicce mysu. Vede do nej asfaltova silnice, po ktere jsme dosli primo k helgolandske vrsi, stojici kousek od majaku. Pozornost pritahuje mnozstvi vysokych kovovych sloupu. Chvili nam trvalo, nez jsme se zorientovali, ze to nejsou sloupy elektricke, ale podpery pro daleko vetsi a vyssi vrse, nez je ta, ktera je prave v provozu. Opodal majaku stoji patrova budova muzea s vyhlidkovou plosinou na strese. Co ale bylo nejvetsim sokem, bylo mnozstvi lidi. Zaroven s nami zrovna prijel cely autobus nemeckych turistu, byly tu i rodinky s detmi, mluvici nekolika jazyky. Vsude lidske hemzeni.
Nejdrive jsme se sli podivat do muzea. Ve dvou nevelkych salech je natesnana opravdu zdarila expozice, venovana ornitologii, presneji nejcharakteristictejsim biotopum a ptakum Kurskeho zalivu a historii a vysledkum krouzkovani na zakladne Ventes Ragas. Popisky jsou ale bohuzel temer vyhradne v litevstine, takze jsme si toho moc neprecetli. Zaujaly me migracni mapy nekolika vybranych druhu, ktere jsou na Ventes Ragas krouzkovany. Dozvedela jsem se z nich mj. to, ze s litevskymi capy se u nas nesetkame a s labutemi nejspis take ne. Vylezli jsme i na vyhlidkovou plosinu, odkud je videt cely areal zakladny, a take more. Shora jsme videli, ze na druhe strane za budovou muzea stoji jeste nekolik vrsi. Spolu s nami v muzeu byly desitky jinych lidi, dokonce cela vyprava s pruvodcem.
Po prohlidce muzea jsme se v patre snazili najit kancelar nejakeho mistniho pracovnika, ale vsechny dvere byly zamcene. Ve vestibulu sedel nejaky pan a prodaval kycovite suvenyry, CD s nahravkami ptaku a ornitologicky casopis. Zeptala jsem se ho, kde bychom mohli najit nejake ornitology. Tim jsem se seznamila s Vytautasem Jusysem, profesionalnim ornitologem, jednim ze tri stalych zamestnancu zakladny. Chvili jsme si povidali v pauzach mezi prodavanim suvenyru, a pak jsme s nim sli na kontrolu.
Zadne natahovani brodaku, zadne balancovani na kluzkych lavkach nad vodou, zadne baliky spinavych smradlavych pytliku, zadne vztekani se nad hejnem zamotanych sykor… Prijemna prochazka v sandalcich po travniku a piscitem brehu!
Konecne jsme videli, jak vrse funguji. Velky kus terenu je vcetne keru a jine vegetace ohrazen rybarskou sitovinou, ktera ma obcas mezery, jimiz ptaci vnikaji dovnitr. Uvnitr ptaci nachazeji dostatek prirozene potravy a mohou se pohybovat, jako by byli na svobode. Na nekolika mistech jsou steny vrse prodlouzeny do jakehosi rukavce, zakonceneho dvema vzajemne propojenymi klickami. Na boku kazde klicky je otvor pro protazeni ruky. Ptaci ve snaze dostat se ven z vrse doputuji az do rukavu a skonci v klickach. V pruchodu mezi obema klickami je prehradka, zabranujici proniknuti krahujcu do koncove klicky.
Kontrola spocivala v prohlednuti a vybrani klicek u vrsi. Celkem se chytilo asi 15 ptaku (rakosnici, budnicci a penice), z toho cast byli retrapi. V obdobi kdy se chyta malo, krouzkovatel krouzkuje ihned u vrse, takze ptaka jen vynda z klicky, nasadi mu krouzek a vypusti jej. Stres ptaku je tak omezen na minimum. V obdobi tahu jsou ptaci prenaseni v klickach (nikoliv v pytlicich) do jednoho ze dvou pristresku, kde sedi krouzkovatel a krouzkuje. Zakladna ma tri stale pracovniky – krouzkovatele. V obdobi mimo sezonu stihaji zamestnanci vsechnu praci sami. Pri tahu se denne chyta az nekolik tisic ptaku (absolutni rekord byl zaznamenan 23. zari 2002, kdy bylo za jediny den okrouzkovano 6519 ptaku). V te dobe kontroly vrsi obstaravaji pomocnici a krouzkovatele nedelaji nic jineho, nez krouzkovani.
Na zakladne je v soucasne dobe v provozu jedna mensi klasicka helgolandska vrs a ctyri ruzne velke „cikcak“ vrse. Nejmensi „cikcak“ vrs chyta okolo 12 000 ptaku rocne, nejvetsi okolo 30 000. Obcas jsou doplnkove ptaci chytani i v rakosinach na brehu more do rady klasickych narazovych siti. Celkove se na Ventes Rago rocne okrouzkuje neuveritelnych 60-90 000 ptaku. Na podzim tohoto roku ma zacit pracovat obri vrs, pry nejvetsi na svete, a pak se pocet krouzkovancu jeste zvysi.
Na zakladnu rocne prijizdeji tisice navstevniku (turiste, skolni vypravy, studenti…), pro ktere zde byvaji pripraveny prednasky a ukazky krouzkovani. Zamestnanci bydli ve sluzebnich bytech primo v arealu krouzkovaci zakladny. Krome krouzkovani maji radu jinych ukolu – napr. sami siji site na pokryti vrsi (nakoupi rybarskou sitovinu, kterou musi nastrihat a sesit podle potreb). Take se podileji na ruznych pruzkumech ptacich populaci a faunistickych sledovanich v delte Nemenu. Prave dva tydny pred nasi navstevou oslavili „svatek“, kdyz v delte Nemenu pozorovali racka atlantickeho (Larus atricilla) – novy druh pro Litvu. Vyskyt jinych priblizne dvaceti pro avifaunu Litvy novych druhu byl prokazan jen diky odchytum na Ventes Rago. Celkem bylo v Litve zatim zaznamenano 375 druhu ptaku.
Krouzkovaci zakladna na Ventes Ragas byla zalozena v roce 1929. Ptaci byli nejprve chytani klasicky do rady siti mezi keri. Kvuli mnozstvi odchytavanych kusu ale tato metoda nebyla prilis vhodna. V roce 1959 byly postaveny prvni specialni pasti – odchytove vrse. Od roku 1962 zacaly byt pouzivany dozadu se zuzujici vrse a zacalo masivni krouzkovani protahujicich ptaku. Tvary, umisteni a pocty vrsi se postupne ruzne menily. V roce 1978 byla postavena prvni vysoka vrs. Site byly pomoci elektrickych navijaku vytazeny na 25 m vysoke sloupy. V nasledujicim roce byla postavena druha vysoka vrs jineho typu. Vrse se ale zcela neosvedcily, protoze za velkeho vetru nechytaly. Vzhledem k tomu, ze na mysu silne vetry duji dost casto, byly vrse zase stazeny. V r. 1982 vyvinul pracovnik stanice Leonas Jezerskas novy typ vrse, tzv. „cikcak“ past, ktera chyta ptaky z obou stran a za kazdeho pocasi. Od te chvile jsou ptaci na Ventes Ragas krouzkovani celorocne a krouzek kazdorocne dostanou desetitisice migrujicich ptaku. V letech 1924-2004 zde byly okrouzkovany temer dva miliony ptaku. Ptaky krouzkovane na zakladne Ventes Ragas chytame na tahu i v Ceske republice.
Svetlana Vranova
Zde se muzete podivat na video z roku 2009, kdy stanice na Ventes Ragas slavila 80. vyroci zalozeni. Komentar je sice v litevstine, ale je tam videt, jak funguje helgolandska vrs a jakym zpusobem jsou na zakladne ptaci krouzkovani. Pruvodcem na videu je Vytautas Jusys, ktery byl i nasim pruvodcem.
