Žehuň – V poklidném nedělním dopoledni 24.1.2010 jsem obdržel telefonát od kamaráda a ornitologa Ing. Stanislava Šimka o jeho nálezu mrtvého orla mořského (Haeliaeetus albicilla) u Žehuňského rybníka. Vzrušeně zoufalým hlasem mi vysvětloval podrobnosti a zatímco jsem se soukal do zimní kombinézy, popisoval nejbližší cestu k místu. Nakonec jsme se sešli Na Kopičáku, projeli po silnici Žehuňskou oborou až k hájovně a odtud pěšky hlubokým sněhem nedaleko nad železniční zastávku Choťovice. Mezitím jsme obdrželi instrukce o správném postupu od pracovníků ČIŽP v Hradci Králové, kteří nám také sdělili, že okamžitě zkontaktují kolegu z pražského inspektorátu, do jehož působnosti lokalita spadá.
Liškám u Žehuně evidentně o dobrotě na posedu nikdo neřekl. Nebo že by pro ně hostina ve 2,5 metrech nebyla dostupná? Foto – Miroslav Dusík.
Mrtvý pták ležel na posedu asi 2,5 m vysokém, hned vedle pásu nízkých dřevin pod železničním náspem. Byl bez hlavy i případného označení kroužkem na běháku. Svalovina na krčních obratlích a horní části hřbetu byla už zjevně obrána jinými predátory – nejspíše kání lesní. V levé části prsou byl zřetelný otvor, který při ohledání budil dojem střelné rány.
Hlavním a zdánlivě jednoduchým úkolem bylo zavolat místně příslušný obvod státní policie, která už se přirozeně případu ujme a vše řádně prošetří. Operační důstojník naše oznámení přijal, okamžitě vyslal hlídku dvou policistů a ujal se vzájemné navigace vedoucí k úspěšnému setkání obou stran v civilizaci méně blízkém prostředí. V předtuše, že bude nutné příslušníkům vzniklou situaci a závažnost nálezu přeci jen podrobněji přiblížit, jsme v duchu připravovali vysvětlující projev s návrhem chronologie dalšího postupu, který by vedl především k odhalení příčiny úmrtí vzácného dravce a případným dalším krokům
Objevitel hrůzného nálezu Stanislav Šimek (vlevo) a pracovník ČIŽP Karel Kerouš s žalostnými zbytky někdejšího krále nebes. Foto – Miroslav Dusík.
Ale ouha …! Po hodince čekání k nám kolejištěm ukrytým pod zmrzlým sněhem od zastávky přibrouzdali dva policisté a dříve než jsme se stačili představit, spustili na nás hned pěkně z patra: „ co nás k tomu voláte, dyť už to tady leží nejmíň čtrnáct dní…, nahoru to dal hajnej pro lišky…, toho ptáka srazil nejspíš vlak…, co tady vlastně děláte ?, ukažte nám prosím doklady….“. Pokoušeli jsme se plaše namítnout, že se skutečně jedná o závažný nález, že stav mohutného těla dravce neodpovídá střetu s vlakem a naopak v boku zeje otvor připomínající střelu, která mohla způsobit dravci zranění neslučitelná se životem…. Odpovědí nám bylo, že hajný to musí určitě vědět lépe a že si s ním tedy ještě promluví. Ze vzdálenosti pěti metrů zběžně na mrtvolu koukli a obratem zmizeli.
„Újeď pro lišky“ – kadaver orla mořského byl umístěn na 2,5 m vysokém posedu. Foto – Miroslav Dusík.
Stáli jsme jak opaření … – a to i v těchto mrazivých chvílích. Trochu nám nešlo do hlavy, jak vlastně lišky lezou po posedech, proč obeznámení policisté už dávno věc neřešili, jak hravě zvládli určit příčinu smrti i ze značné vzdálenosti, ale nakonec jsme se jen na sebe mlčky podívali a pokrčili rameny. Chmury nám naštěstí zahnal přístup pracovníků oddělení ochrany přírody ČIŽP z oblastních inspektorátů v Hradci Králové a v Praze, kteří nás vzápětí kontaktovali a poctivě se zajímali. Když k nám dorazil inspektor ČIŽP pan Karel Kerouš, začal nález dravce podrobně šetřit.
I přes další dvouhodinové „hlídkování“ a čekání v mrazivém větru na inspektora určitě nelitujeme – nejen, že se případ dostal do správných rukou, ale také jsme přišli na to, co také může znamenat „Pomáhat a chránit“.
Miroslav Dusík
Po přečtení Vašeho článku je mi poněkud smutno na duši. Nechci sem dávat nějaký přehnaný emoce, páč bych asi neřekl nic odlišného od toho, co by každý ornitolog měl v tuto chvíli cítit. Pokusím se odkaz na článek zdistribuovat dál lidem, kteří o problematice tolik neví.
Díky za smysluplný příspěvek.
Zdravím, pane Dusíku, vzal jste si čísla policajtů? To je na podání stížnosti. Vždyť se jedná o podezření na tr.čin pytláctví….
V republice, kde je poslední dobou všechno naruby, to už sotva někoho překvapí. Karel Kerouš nikde ono zvolání „Pomáhat a chránit“ napsáno nemá, je to pro něj takovou samozřejmostí, že to do světa dvakrát troubit nemusí.
No s tim trestným činem pytláctví je to složitější (ted mám pocit je to až u škody nad „5000“ – takže záleží jak se nacení, jinak by to měl být přestupek, avšak to na věci nic nemění – na stížnost to rozhodně je (čísla policistů asi nejsou potřeba…. policie jistě má údaje o tom, kdo přijal telefon, kdo byl vyslán na místo a případ ověřil – dokonce by měla mít o tom záznam.
Michal Pešata
Musím trochu vysvětlit situaci. Nalezení kadaveru orla mořského u železniční trati bylo nahlášeno Luborovi Urbánkovi již 28.12.. 29.12.pak kadaver podle popisu místa zkontroloval Lubor Urbánek a Jirka Vyskočil. Pták byl podle zranění a místa nálezu evidentně sražen vlakem (jednalo se o juv.ex., který se v blízkosti trati velmi často zdržoval)a jeho stav neumožňoval využití k preparaci. Z tohoto důvodu byl kadaver ponechán na místě. Při sčítání ptáků 14.1. ještě kadaver na posedu určitě nebyl. Kadaver na posed nikdo z pracovníků obory určitě neumístil(ověřoval jsem si to u oborníka a navíc to odporuje zdravému rozumu). Nejspíše ho sem umístil pracovník ČD (často to dělají se sraženou zvěří)při kontrole trati. Navíc správa obory sama orly mořské aktivně chrání v okolí hnízda.
Postup policie mohl být skutečně profesionálnější. Nicméně si iluze o jejich odbornosti příliš nedělám (sami jsou totiž myslivci).
Mirek Jelínek
Ještě si dovolím jednu poznámku. Rozhodně se divím, že se ani p.Dusík ani p.Šimek nepokusili nejdříve kontaktovat mne nebo Lubora Urbánka (jako to udělal před několika lety kolega Číp při nálezu zastřelených volavek bílých u obce Zbraň). Mohlo se tak předejít celému nedorozumění, které může mít pro ornitology nepříjemné následky ze strany správy obory (např. netolerování vstupu do obory). Naše pracovní skupina při ČSO má se správou obory velmi dobré vztahy a oborník často dělá zdarma práci, která pomáhá ptákům (např. údržba biotopu chřástala kropenatého). O přístupu zdejších profesionálních myslivců k ochraně ptáků vypovídá i fakt, že zde od vyhlášení Ptačí oblasti nepořádají hony na kachny (ačkoliv jim to nic nezakazuje).
Mirek Jelínek
Na webu ptačí obl. Žehuňský rybník je zpráva, že 29.12. 2009 byl nalezen 1 juv. ex sražený vlakem. Není to nakonec stejný pták?
Ono se to jednoduše říká, vzít si čísla a podat oficiální stížnost. Mě se podobná věc s policisty stala taky, i když to nebylo vůbec stran ochrany přírody. Stál jsem tenkrát jako debil a pak jsem si to vyčítal… Dneska už bych snad konal jinak. Každopádně by podle mě bylo nejlepší celý případ zmedializovat, to by pak policajti koukali. Rozhodně by to prospělo úplně všemu. To se ale lehce říká, protože se člověku do něčeho takového moc nechce a ani se tomu není možno divit. Výsledek by ale možná stál za to.
Mohu jen potvrdit slova Mirka Jelínka. Máme i fotodokumentaci, že pták ležel u kilometrovníku 13,4 km u tratě. Lukáši, je to opravdu ten ex. z 29.12.2009, kdy jsme to fotili s L Urbánkem.Jirka Vyskočil
Děkuji za přiložené komentáře, jsem rád, že tato diskuse vznikla. V první řadě bych chtěl upozornit, že takovéto nálezy nebývají časté a zvlášť v případě orlů je potřebné prověřit příčinu úhynu. O to víc mne zaráží, že kadaver byl předchozími nálezci ponechán na místě. Náš postup byl myslím standardní a vzhledem k okolnostem (otvor v levé části hrudníku, chybějící hlava – možná trofej, …) jsme postupovali jedinou možnou cestou k vyloučení nelegálního jednání. Na ověřování a shánění případných informací a svědků v té chvíli nebyl čas. Nechtěli jsme, aby se orel například náhodou „ztratil“. Pan Mirek Jelínek nemusí mít obavu, že by na ornitology byl v této souvislosti byl vržen stín. Naopak se myslím prokázalo, že ornitologové mají zájem.
Místní revírník (nevzpomínám přesně na jméno, tuším pan Šmola) byl velice vstřícný, ochotně nás pozval do kanceláře, kde mohl inspektor sepsat protokol, a také uvedl jméno spolupracovníka, který orla poprvé nalezl. Velice hezky jsme popovídali o ptactvu, zvěři i problematickém pytláctví a srdečně se rozloučili. Co se týká příslušníků policie, ti mají být pozváni inspektorem k podání vysvětlení. Na závěr bych požádal všechny, kdo mohou přispět k objasnění případu, aby kontaktovali inspektora pana Karla Kerouše OP ČIŽP Praha. Při nálezech takovýchto ptáků bych doporučoval v každém případě prověření příčin úhynu a následnou likvidaci kadaveru, aby k podobným nedorozuměním nedocházelo.
Myslím si, že v případě takovéhoto nálezu je nezbytné situaci řešit tímto, zcela standardním způsobem. Ohledání ze strany veterináře pro případ vyloučení jiných příčin úhynu než, které se dají předpokládat na základě místa nálezu a zevrubného posouzení na místě nálezu, považuji po zkušenostech za potřebné. V některých případech místo nálezu nemusí vést k jednoznačnému závěru.V případě podobného nálezu je zapotřebí se obrátit na inspektory OP ČIŽP, kteří přistupují ve věci zcela profesionálně a mají zájem objektivně zjistit příčiny úhynu a následnou likvidaci kadaveru. Obavy z toho, že si volbou standardního postupu cestou ohlášení Policii ČR a následně ČIŽP, pokazíme vztahy s jinými subjekty jsou zcela neoprávněné a liché. Naopak upozornění na přístup Policie ČR může být apelem na zlepšení jejich práce v případě řešení podobných případů v budoucnosti. Široká veřejnost by měla být informována o tom jak postupovat v takovýchto případech.
Strach z toho, komu by nálezce mohl ublížit nebo s kým by si mohl pokazit vztahy svým počínáním (ohlášením těchto případů příslušným orgánům) není na místě. Naopak je třeba jednat a vnést světlo při šetření podobných případů na základě objektivních skutečností.
Ani v tomto případě nerozumím obavám pana M.Jelínka z narušení vztahů mezi ornitology a zaměstnanci obory v důsledku zvolení zcela standardního postupu pro danou situaci. Naopak vnímám, že vztahy jsou zcela v pořádku a vůle po vyšetření takovýchto událostí je na obou stranách. Místní oborník byl velice vstřícný ve vztahu k šetření ze strany ČIŽP.
Postup kolegů Šimka+Dusíka považuji za zcela adekvátní.Zúčastnil jsem se vyšetřování nálezu orla na Bydžovsku,kde byla potvrzena otrava karbofuranem. Překvapuje mě nabádání M.Jelínka(člena výboru SSKSNM)k nestandartním postupům.Překvapuje mě,že o nálezu mrtvého jedince kriticky ohroženého druhu v blízkosti NPR zřejmě nebylo informováno místně příslušné pracoviště ČIŽP.Orel mořský je trošku větší ptáček,který po požití otrávené návnady neuhyne hned na místě,ale dokáže kousek poodletět.Ve své více než 20 leté klinické praxi jsem se setkal s mnoha případy,kdy byla tzv.“na první pohled“jasná příčina smrti.Jistý moudrý pán považovaný za zakladatele patologické anatomie napsal toto:“Lékaři,kteří buď sami provedli četné pitvy,nebo se pitev pravidelně zúčastňovali,se naučili přinejmenším jednomu-mít nejistotu,pochybovat.Kdo však sám nepřichází do styku s těmi velmi často depresivními nálezy v pitevním materiálu jakoby plul na obláčcích nekontrolovaného optimismu.“ G.B.Morgagni(1682-1771)
Milí kolegové,
na Benešovsku nalezli otrávenou samici orla skalního. Více podrobností je na Facebooku: http://www.facebook.com/notes/ochrana-fauny-cr/orlici-usmrtila-otravena-navnada/303873261588.