Jevicko – Rad bych se s vami touto formou podelil o zazitek, jehoz jsem se stal primym ucastnikem, ci spise divakem.
V sobotu 5. brezna 2011 dopoledne byla obloha jak vymetena. Slunicko svitilo a priroda davala jasne najevo, ze jaro je jiz opravdu za dvermi. Po dlouhe serii ponurych dnu s minimalnim slunecnim svitem by bylo chybou zustat sedet doma. Beru si tedy fotovybavu a vyrazim vyfotit volavku popelavou (Ardea cinerea), ktera v okoli Jevicka stravila celou zimu. Mym cilem dnes je pokusit se udelat co nejlepsi fotografii a ziskat dobre oceneni v podzimni fotosoutezi, kterou kazdorocne porada Mestska knihovna v Jevicku.
Vyrazim… Rozhlizim se po krajine a na predem vytipovanem miste hledam volavku. V predchozich mesicich jsem tu byl jiz mnohokrat, tentokrat se ale svetelne podminky a muj volny cas konecne protnuly.
Volavku nachazim tesne pred polednem asi 120 m pod Napoleonskym pomnikem. Idealni situace – je po svetle. V minulosti me nechala k sobe priblizit az na asi 80 m, nez odletela. Chystam si fotoaparat, kdyz najednou – neverim ocim! Objevuje se, v tuto chvili jeste pro mne neidentifikovatelny, obrovsky dravec a utoci na „moji dnesni „modelku“. Neni cas se rozmyslet. Nestiham ani prenastavit fotoaparat a jen v uzasu sleduji famozni prirodni divadlo, ktere se mi odehrava primo pred ocima – a cvakam a cvakam…
To, co jsem mel moznost videt, bylo neskutecne a nesrovnatelne s tim, co muzete videt treba na TV National Geographic. Netusim, jak dlouho cela akce trvala, nicmene slabsim povaham prozradim, ze volavka nakonec utok prezila bez uhony, coz jsem posleze i zadokumentoval. Pote jsem poridil jeste par dalsich zaberu a vratil se domu.
Vecer jsem „sesypal“ vsech 1088 fotek do pocitace. Znovu a znovu se mi vsak vybavuje pred ocima scena z dopoledne, vlastne vybavuje se mi dodnes. Zacinam zjistovat, co to vlastne bylo za „velkeho dravce“; rozpeti kridel obrovske – urcite pres dva metry. Napriklad kane lesni (Buteo buteo) – muze mit radu barevnych mutaci… Postupne vsak nachazim znaky, ktere kani vylucuji. Hlavne nesedi velikost! Nakonec to vypada, ze jsem na to prisel – orel skalni (Aquila chrysaetos)! Jenze – ten v Ceske republice vubec nezije!!! Takze tomuto svemu zjisteni neverim…
Hledam informace na internetu. Zachytny bod cislo jedna – Ceska spolecnost ornitologicka (CSO). Posilam jim mail s fotkami a dotazem. Nasledujici odkaz ve vyhledavaci je na Repatriacni projekt orla skalniho do CR (RPOS). Kontaktuji i je. Nasledny den prichazeji zpravy od obou instituci. CSO mi potvrzuje, ze se jedna opravdu o pozorovani orla skalniho a od vedouciho RPOS dostavam rozsahlejsi informace. Obe zminene instituce jsou prijemne prekvapeny kvalitou me fotodokumentace.
Nasledne zasilam dalsi fotografie a v odpovedi dostavam dalsi informace. Pozoroval jsem asi rocni samici orla skalniho a volavka mela sanci ji zabit! Neni to orel z repatriacniho programu (nema vysilacku a neni ani krouzkovan). Jde tedy o ryze „prirodniho“ orla – vlastne orlici, patrne na potulce z Alp nebo ze Slovenska, a je ve vyborne kondici. Do Jevicka prijedou ornitologove na nasledne monitorovani. Jde o udalost narodniho vyznamu vysoce prevysujici regionalni vyznamnost, na rozdil od orla morskeho, ktery v CR zije i hnizdi.
V dalsich dnech mi ma muzska jesitnost neda a snazim se na internetu zjistit cokoliv o orlech, a take to, zda jiz nekdo v CR vyfotil opravdu divokeho orla skalniho. Existuji nejake fotky orla skalniho ze ZOO, ze sokolnickeho vedeni nebo z repatriacniho programu. Ale zda se, ze jsem nakonec jediny a prvni v cele Ceske republice, komu se prokazatelne podarilo nafotit divokeho ptaka! Take se tim podarilo naprosto relevantne zadokumentovat, ze je tento vyskyt v CR mozny. A melo by nas vsechny tesit, ze je to zrovna u nas, v nasem regionu, nasem meste (Orel skalni v symbolice a heraldice).
Zaverem bych chtel poprosit vsechny, kdo ctou tento clanek, o to, aby meli oci otevrene a vnimali prirodu. A pokud v ni uvidite nahodou orla skalniho, kontaktujte mne, prosim. Jsem poveren ke sberu dat o orlu skalnim a k reportovani techto informaci.
OREL SKALNI (AQUILA CHRYSAETOS)
- Rozpeti kridel: 190 az 229 cm (nekde se uvadi az 250 cm)
- Hmotnost: 2 840 – 4 550 g samci, 3 630 – 6 665 g samice
- Delka zivota: prokazatelne v prirode 38 let, v zajeti 50 let
- Rychlost letu: az 150 km/h (pri stremhlavem letu)
- Ochrana: kriticky ohrozeny druh, pouzivajici nejvyssi mozne ochrany, chranen zakonem c. 114/1992 Sb., a evropskou smernici Rady c.79/409/EEC Evropske unie z 2. dubna 1979
Presne udaje o pocetnosti hnizdnich paru v ceskych zemich pred r. 1900 chybeji. Z mnoha historicky dolozenych pramenu, vc. statistiky zastrelu vsak vyplyva, ze orli skalni pravidelne hnizdili ve vsech horskych i huste zalesnenych nizinnych oblastech ceskych zemi. V 19. stoleti hnizdili orli skalni pravidelne jeste v Krkonosich, Orlickych horach, Jesenikach, Beskydech (zde jsou konkretni udaje z let 1850, 1852, 1882, 1889, 1893).
ZAVEREM
Nemohlo by byt priznacnejsiho mista pro setkani s orlem, vlastne orlici, nez ve meste, jez se pysni orlici ve znaku, a na uzemi obdobneho heraldickeho oznaceni. V miste symbolickem – u pomniku napoleonskych valek, jenz ma na svem vrcholu take orla (tedy dvouhlaveho).
Poprejme „nasi“ orlici mnoho zdravi, zadne pytlaky a at se k nam brzy vrati anebo jeste lepe – at se u nas rovnou zabydli. Je to opravdovy zazitek ji videt a ze srdce to preji vam vsem!
Ing. Roman Christ, Jevicko – mail: foto@romanchrist.cz
Odkazy www
• www.romanchrist.cz/canon/orelskalni – fotogalerie orla skalniho v Jevicku
• www.romanchrist.cz/canon/utok – fotogalerie utoku orla skalniho na volavku popelavou
• www.romanchrist.cz/canon/volavka – fotogalerie volavky popelave po utoku
Utok orla skalniho na volavku popelavou. Foto – Roman Christ.
Dobrý den,
děkuji za zajímavý článek a hlavně sérii fotografií. Rád jsem si snímky prohlédl. Takovýto moment se opravdu podaří zdokumentovat jen výjimečně i v oblastech, kde orli skalní žijí, natož pak u nás v České republice. V posledních letech je to ale již několikátý výskyt divokého mladého orla na našem území, jen ty předcházející se nepodařilo takto zdokumentovat.
Osobně jsem měl možnost pozorovat útok na adultního čápa černého v kotlině pod Vysokými Tatrami nedaleko Popradu. Tam byl orel ale úspěšnější.
Přeji pěkný den a zdravím od Náchoda. J. Vrána
Dobrý den, předně bych rád pogratuloval k mimořádnému pozorování i krásnému zvěčnění vzácného dravce, ale k propagaci pozorování si dovolím jednu poznámku. Přečetl jsem si rovněž Váš článek (Svitavsko 19.4.2011), kde máte zajímavý článek o orlovi mořském a volavce popelavé. Sdílím vaše nadšení pro zachycení zážitků z přírody, ale možná by nebylo na škodu zvažovat, jaké fotografie se dostávají do rukou veřejnosti (a potažmo myslivců a rybářů) a jak tyto fotografie mohou ovlivnit myšlení laické veřejnosti. Nadpis článku … vyfotil volavku, která ulovila velkého kapra ..totiž nutně vede jako důkaz v uvažování některých lidí právě k onomu náhledu na volavky, orly mořské jako škůdce, kteří nám beztrestně ničí večeři, snižují zisky atd atd. Nechci mentorovat a vaše povedená fotografie snad takový dopad mít nebude, ale inforamce o výskytu či hnízdění toho kterého ptačího druhu a jejich následná propagace nemusí mít vždy kladný následek.
zdraví M.Janoušek
Přeji příjemný den, celkem jistě máte z části pravdu. Nicméně článek do k Svitavského deníku vypadal trošičku jinak – např. titulek zněl „Orel mořský – rovněž v Jevíčku aneb jsme snad ZOO střední Evropy?“ a i obsah dostal obdobné redakční změny. Holt novinařina – chce nádech senzace.
Zde se zdá místní myslivecké sdružení celkem v pohodě (nejsem členem) a vypadá být nakloněno tomuto pozorování, fandí mi. Oni samotní zaslali info o pozorování faunatické komisi. Podstatně větší boj svádějí s místním JZD (nebo jak se to nově jmenuje) a to v otázce používání chemií, jedů a dále sekaček, díky čemuž řada zvířat zbytečně končí. Novodobě pak i obrovskou bioplynovou stanici, ze které kontinuálně vyvážejí konečný odpad opakovaně a trvale to lejí na všechny možné plochy, kde by normálně působila zemědělská technika pouze v agrotechnických lhůtách. Zdraví Roman Christ
Dobry den, zazil jsem takrka totozny pribeh u rybnika nedaleko Vrchotovych Janovic. Bydlim na samote a pred oknem mam primo vyhled na rybnik. Orla morskeho jsem pozoroval vicekrat a nekolikrat jsem jej i vyfotografoval. Ale zpet.
Volavky pozoruji bezne. Ale ta „potvora“ ktera na ne zautocila byl dravec na prvni pohled domimantnejsi, nezli lunak ci kane. (lunak pravidelne rano a vecer vartuje nad brehy). Orel zautocil na volavku, ktera pustila korist. On ji sebral a odletel. Nestihl jsem fotit, ale orly se mi dari nekolikrat do roka pozorovat. I dnes. Dnes mam orla skalniho vyfoceneho z velke vzdalenosti – vartoval.
Fotky mate moc pekne a presne vim, jaky zazitek v sobe nesete.
Zdravim.
Hab