Ptactvo Kanady II. část : Britská Kolumbie |

Sojka Stellerova (Cyanocitta stelleri). Foto: V. Šoltys

Můj kanadský souputník Honza má starostlivou manželku. Každý večer jí odesílá sms zprávu, že je vše v pořádku a na jakém místě se chystáme přenocovat, aby si mohla zde v Čechach na Googlu najít, kde se přesně nacházíme. Minuli jsme mnoho překrásných zákoutí u řeky, s vyhlídkou na hory, nad vodopádem. Žádné z míst ale není pro naše nocování dost dobré. Po 600 kilometrech ujetých dnešního odpoledne, stále nemáme signál mobilní sítě.

Britská Kolumbie je skutečná perla Kanady. Najdete zde vše, co je na Kanadě hodno obdivu. Na východě nekonečný pás Skalistých hor, na západě širý Tichý oceán. Z této bohatosti krajinné vyplývá i bohatost živočišných druhů, které jsme zde potkávali.

Jako správný a zkušený cestovatel jsem měl představu, co bych při návštěvě Kanady vidět chtěl. Výčet všech objektů se posléze zúží na to, co bych vidět mohl. A nejnapínavější je poslední fáze, ve které člověk nakonec sezná, co nakonec opravdu uviděl. Mým snem bylo spatřit kolibříky. Přestože Britská Kolumbie neleží zrovna v tropických, ba ani v subtropických zeměpisných šířkách, žijí zde hned čtyři druhy těchto létajících drahokamů : kolibřík černobradý, kolibřík caliopin, kolibřík rezavolesklý a kalypta růžovohlavá. Vzhledem k pokročilé roční době (přelom září a října) bylo jasné, ze toto přání se mi nesplní. Velkým přáním byl další obdivuhodný druh – kondor krocanovitý (Cathartes aura). Setkání s tímto druhem bylo vpravdě dvojjediné. Stáli jsme zrovna v jedné z mnoha soukromých ptačích ZOO před voliérou s těmito dravci, když v tom nad námi přeletěl dosti rychle stín, který můj kamarád stačil pohotově vyfotografovat. Po podrobné analýze jsme zjistili, že se jednalo o tentýž druh, který jsme obdivovali ve voliéře. Při východu ze ZOO jsme pak zahlédli přece jen o trochu detailněji ještě jeden exemplář.

Skorec šedý (Cinclus mexicanus). Foto: V. Šoltys

Jaký by to byl výlet za ptáky do severní Ameriky, kdybychom nespatřili jeho symbol – orla bělohlavého (Haliaeetus leucocephalus). V Albertě jsme štěstí neměli. Museli jsme si počkat až do pobřežního ráje u města Tofino na Vancouver Island, kde jsme spatřili hned několik párů. Pobřeží Pacifiku je opravdovým přírodním skvostem, takže výčet pozorovaných druhů přibývá každý den velmi rychle. Několik metrů od našeho stanoviště něco s hlasitým šplouchnutím zmizí pod hladinou. V příštích vteřinách můžeme spatřit orlovce říčního (Pandion haliaetus), jak se namáhavě vymaňuje z vodního sevření i s chycenou kořistí. Nad lesními porosty jsme při průzkumném letu několikrát pozorovali motáka pilicha (Circus cyaneus), ale i nám dobře známého jestřába lesního (Accipiter gentilis). Ve velmi vlhkých lesních porostech na pobřeží bylo možné mezi vlajícími lišejníky spatřit tyranovce vrbové (Empidonax traillii) a tyranovce západoamerické (Empidonax difficilis). Běžným druhem je na pobřeží Tichého oceánu kormorán západní (Phalacrocorax penicillatus), pouze jednou jsme spatřili kormorána mořského (Phalacrocorax pelagicus). Pochopitelně jsme zde mohli spatřit další druhy racků. Kromě již uvedených v první části článku jsme pozorovali na západním pobřeží Vancouver Island ještě racka tříprstého (Rissa tridactyla), racka delawarského (Larus delawarensis), racka západního (Larus occidentalis), racka mexického (Larus heermanni), racka mormonského (Larus californicus) a racka šedokřídlého (Larus glaucescens).

Hejno bernešek velkých (Branta canadensis) na moři. Foto: V. Šoltys

Long Beach na Vancouver Island. Foto: V. Šoltys

Kormorán západní (Phalacrocorax penicillatus). Foto: V. Šoltys

Zážitkem je ale zcela běžná berneška velká (Branta canadensis). Vidět ji na hladině oceánu má zase svoje osobité kouzlo. Na vodní hladině ale svou charakteristickou a pro českého ornitologa zcela nezvyklou siluetou upoutávaly pozornost alkouni úzkozobí (Uria aalge), alkouni holubí (Cepphus columba) a alkouni mramorovaní (Brachyramphus marmoratus).

Pozorný pozorovatel objeví na pláži a na kamenitém pobřeží další ptačí klenoty např. kamenáčka černohlavého (Arenaria melanocephala). Klenotem nad klenoty ale v kanadském deníku bylo pozorování ústřičníka západního (Haematopus bachmani) na skalních útesech porostlými koberci drobných škeblí, kterými se živí. Tento druh je na západním pobřeží vlajkovým druhem ochranářských aktivit, snažících se o zachování tohoto jedinečného ekosystému. Ústřičník západní je endemit a jeho populace je závislá právě na koloniích škeblí rostoucích na pobřeží.

Západ slunce nad Pacifikem. Foto: V. Šoltys

Lachtan ušatý (Eumetopias jubatus). Foto: V. Šoltys

Zatímco v Alberte skutečně „ptáci nejsou“, okolo města Tofino je to ornitologický ráj. Kromě nesčetných zážitků s ptáky zde můžete zažít snad ještě úchvatnější setkání s plejtvákovci šedými, delfíny skákavými, tuleni obecnými, lachtany ušatými, medvědy černými. Na nejnavštěvovanější Long beach vás nesmí překvapit varovné cedule : „Pozor, po setmění zvýšena možnost setkání s pumou!

Vladimír Šoltys