Turnov – Případy odečtů kroužků velkých druhů ptáků pomocí dalekohledu nebo fotoaparátu nejsou zas tak výjimečné. Fotografové dokázali v poslední době pomocí silného objektivu „zkontrolovat“ kroužek na noze několika velkým opeřencům. Kód byl na snímcích vždy natolik zřetelný, že výsledky mohly být uznány. Odečítání kroužků u malých ptáků na dálku však bezesporu patří k raritám.
Volavkovití na rybníku Buben
Bukáček malý z rybníku Buben. Foto – Jan Bartoníček.
Červená Třemešná, rybník Buben – V nejjižnější části krkonošského podhůří se nachází malý a nenápadný rybník Buben, který však oplývá pro ptáky velmi atraktivním rákosovým a orobincovým porostem. Mimo jiné zde hnízdí všechy čtyři druhy našich rákosníků, cvrčilka slavíková, moudivláček lužní, ale také chřástal vodní a kropenatý a pravidelně 2-3 páry motáka pochopa.
19. ročník letní odchytové akce na Žehuňském rybníku
Bukáček malý (Ixobrychus minutus) chycený na Žehuňském rybníku – foto: L.Urbánek
Žehuň – Ve dnech 2. až 9.8.2008 proběhl 19. ročník letní odchytové akce v národní přírodní rezervaci Žehuňský rybník. Akce byla letos poněkud omezena (pouze 2 kroužkovatelé a 2 stanoviště nenatažena, nechytáni dravci, pro nepříznivé počasí 3 půldny nechytáno), ale přesto je ji možno považovat za úspěšnou. Celkem bylo odchyceno 993 ptáků, 934 nově okroužkováno. Nejvíce se chytilo rákosníků obecných (256), rákosníků proužkovaných (152) a břehulí (140). Na sedmém místě co do početnosti byla cvrčilka slavíková (28 ex.), potěšitelný byl i počet moudivláčků (21).
Z druhů, pro které je vyhlášena ptačí oblast Žehuňský rybník byly odchyceny 3 kusy bukáčka malého a 2 chřástali kropenatí. Proti minulým létům byl zaznamenán pozoruhodný pokles konipasů lučních a strnadů lučních, což může souviset s faktem, že louky nebyly již dva roky koseny. Potěšitelný je opětovný růst populace sýkořic vousatých a stabilní počty modráčků.
Lubor Urbánek
Tragický konec života čápa na lince vysokého napětí
Čáp bílý zabitý na lince VN 110 kV u Dlouhé Vsi
Rychnov nad Kněžnou – O tom, jak jsou linky vysokého napětí nebezpečné pro velké druhy ptáků, svědčí další nález zabitého čápa bílého, jehož kadaver byl nalezen dne 10. srpna 2008 u obce Dlouhá Ves na Rychnovsku. V době nálezu již několik dnů mrtvý pták ležel na strništi přímo pod vodiči linky VN, která probíhá podél obce do nedaleké rozvodny. Další čáp tak přišel o život nedlouho před odletem do zimovišť. Nález byl fotograficky zdokumentován.
Královédvorský čáp zahynul v Broumově
Usmrcený čáp bílý (Ciconia ciconia) – foto: J.Vrána
Broumov – Minulé úterý ráno zahynul na trafostanici čistírny odpadních vod v Broumově mladý čáp bílý, který nesl na levé noze kroužek Národního muzea Praha s kódem Bx 14419. Dosedající pták byl podle externího ohledání zasažen elektrickým proudem, který průchodem přes tělo mezi křídlem a jednou z končetin zvíře usmrtil. Dle údajů pražské kroužkovací centrály byl tento čáp označen koncem měsíce června jako mládě na jednom z hnízd ve Dvoře Králové nad Labem.
Podle informací ornitologa Kamila Čiháka byl usmrcený čáp odchován na hnízdě, které se nachází na rotundě jednoho ze vstupů do dvorské zoologické zahrady. Zdejší čapí pár měl v letošním roce tři mláďata, která však zatím mají krutý osud. První z nich se zamotalo do lanka na konstrukci rotundy a po pádu na zem patrně někde v křoví uhynulo. Druhé z mláďat ukončilo svoji pouť právě v Broumově, když od místa zrození ulétlo pouhých 40 km. Bohužel, takovýto konec života je u mladých a nezkušených čápů poměrně častý, neboť linky VN většinou nemají žádné ochranné prvky, které by usmrcení dosedajících velkých druhů ptáků zamezily.
Tunisko: Ptačí ráj i prokletí
Tunisko: Ptačí ráj i prokletí
aneb cestopis o jedné ornitologicko-etnografické výpravě
Jakub VRÁNA
Pěnice bělohrdlá, Tunisko. Foto – Jan Richtr
Dne 8. února 2008 krátce před pátou hodinou ráno vyráží ze Svitav rychlík směrem na Prahu a v něm sedí naše tříčlenná výprava. Naším cílem je prohlédnout si jak zajímavá místa Tuniska, tak i místní avifaunu a přírodu jako takovou vůbec. Cestou do Prahy většinou všichni ještě pospáváme a smskami se loučíme s našimi blízkými. V této činnosti vesměs pokračujeme až do chvíle, kdy letadlo tuniských aerolinií vzlétá z Ruzyně a míří do Tuniska. Mělo by přistát na malém letišti v Monastiru. „Mělo by“ je správný výraz, protože asi po 2 hodinách letu přistáváme na Djerbě. Nám třem to ani moc nevadí, konec konců v Tunisku už jsme. A tak, zatím co se ostatní nervují, my přímo v letištní hale pozorujeme první vrabce pokřovní (Passer hispaniolensis) – ptáky, se kterými se budeme v Tunisku setkávat opravdu na každém kroku. Asi po hodině jsme letištní službou nacpáni do menšího letadla, které nás za pár minut dopraví do kýženého Monastiru. Odtud rychle odjíždíme autobusem do města Souss, ze kterého budeme vyrážet na naše cesty.
Poldr Žichlínek
Žichlínek – Žichlínský poldr je zajímavá stavba. Smyslem poldrů je snížení kulminačních průtoků vodních toků. Žichlínský poldr vznikl na toku Moravské Sázavy jako reakce na katastrofální povodně v létě 1997. Stavba je v ČR ojedinělá svým rozsahem. Nachází se v nadmořské výšce 345 m nad mořem, výměra je 166 hektarů (z toho je vodní plocha asi 10 %).
1. ročník odchytu na Třesickém rybníku
Odchycený vodouš kropenatý – Foto: J. Bartoníček
Třesický rybník (Chlumec nad Cidlinou) – Mezi známými, probádanými a prokroužkovanými lokalitami, jakými jsou Žehuňský a Bohdanečský rybník, se nachází bílé místo na mapě, které bohužel prozatím unikalo pozornosti. Občas sem zavítá jen pár místních ornitologů. Řeč je o Třesickém rybníce, lokalitě nedaleko Chlumce nad Cidlinou, s rozsáhlými porosty rákosu a ostřicových luk.
Zajímavosti kolem břehulí
Parazitované mládě břehule říční. Foto Pavel Kverek
Obruby (Mladá Boleslav) – Při odchytech hnízdících břehulí říčních (Riparia riparia) v pískovně u Obrub (50.28N 15.05E) na okrese Mladá Boleslav bylo zjištěno během kroužkování, že juvenilní ptáci mají v některých případech na temeni hlavy přisáté klíště. Parazit, nápadný svou velikostí, se vyskytoval v počtu nejvýše dvou jedinců u jednoho hostitele.
Překvapivá příčina zmařeného hnízdění slavíků
Střední Čechy – V roce 2007, kdy můj výzkum završil rovné čtvrtstoletí, jsem si nepomyslil, že může přijít nad hnízdy slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) ještě nějaké větší překvapení. Dostavilo se 7. června. Na jedné z lokalit se mi zdálo, že slavičí pár žádná mláďata nikde nekrmí. Samec byl kontrolním odchytem shledán loňský ze sousedství, dvouletá samice byla nově okroužkována.
