Páté setkání skupiny na ochranu chřástala polního v roce 2015 |

Chřástal polní. Foto M. Mecnarowski

Skupina na ochranu chřástala polního spadající pod organizaci BirdLife International uspořádala své páté setkání ve dnech 7. – 9. října 2015 v Plzni. Konference se zúčastnilo 57 odborníků z 16 zemí. Cílem setkání bylo představení současných znalostí o velikosti hnízdních populací chřástala polního v Evropě, změnách jeho početnosti a (stávajících způsobech ochrany tohoto druhu včetně vyhodnocení jejich přínosů. Následující prohlášení jsou společně schválenými výstupy jednání.

Aktuální informace Během dvaceti let práce na ochraně chřástala polního se výrazně rozšířily naše znalosti o biologických nárocích a ochranářských potřebách druhu. Řada realizovaných opatření na jeho ochranu byla úspěšná, navíc se ukázalo, že v zemích bývalého Sovětského svazu je početnost chřástala vyšší, než se předpokládalo, i a díky tomu dnes světová populace chřástala polního není v bezprostředním ohrožení. Aktuální červený seznam ptáků Evropy zařazuje chřástala polního jako „málo dotčený – secure“. Nicméně toto posouzení je částečně založeno na nedostatečných informacích o velikostech populací i trendech v některých ze zemí, v nichž se vyskytuje 90% populace tohoto druhu. Reálný současný stav světové populace chřástala polního je tak velmi nejistý. Data prezentovaná během konference ukázala, že se početnost jeho populace v řadě zemí během posledních deseti let snížila. V některých klíčových hnízdištích navíc stále dochází k zarůstání krajiny v důsledku opouštění od obdělávání části zemědělských ploch, což vede k postupnému vymizení chřástala polního. Naše znalosti biologie hnízdění tohoto druhu jsou založené především na výsledcích výzkumů ve Skotsku a Irsku, kde mohou populace vykazovat odlišné chování a žít v jiných environmentálních podmínkách než populace v kontinentální Evropě.

Ochranná opatření

Chřástal polní. Foto M. Mecnarowski

Chřástal polní je dnes z velké míry závislý na vhodně obdělávaných travnatých porostech. To znamená, že jde o zranitelný druh, neboť není schopen zvládat rychlé a plošně rozšířené proměny zemědělství, ke kterým v poslední době všeobecně dochází. Mezi dvě hlavní negativní změny, které pozorujeme, patří intenzifikace a opouštění od hospodaření. Intenzifikaci zemědělství je třeba očekávat v zemích, které se v nedávné době připojily k EU a začínají přizpůsobovat svůj systém zemědělství Společné zemědělské politice EU. Chřástal polní je druhem krátkověkým, k udržení stabilní populace potřebuje dosahovat vysoké reprodukční míry a mít více než jednu snůšku ročně. Mnoho zemí zavedlo vhodná agroenvironmentální opatření ve snaze zvýšit u chřástala úspěšnost hnízdění. Dopad těchto opatření je nicméně omezený, neboť byla aplikována na územích zahrnujících méně než 25% populace chřástala polního v daných zemí. Jelikož stávající agro-environmentální opatření jsou pod stálým tlakem, je důležité, aby tato opatření byla finančně efektivní a podložená relevantními důkazy. Dá se očekávat, že ve všech evropských zemích, v nichž chřástal polní hnízdí, se bez účinných zlepšujících opatření bude jeho populace ocitat pod zvyšujícím se tlakem způsobeným rozšířením moderních zemědělských postupů. Na spíše okrajové zemědělské půdě, kde už není ekonomicky výhodné obdělávat travní kultury, zůstává půda ležet ladem, což má po uplynutí dalších 5-10 let za následek ztrátu vhodných stanovišť. To může v budoucnosti vést až k vymizení místních či celonárodních populací chřástala polního.

Chřástal polní je předmětem ochrany v PO Orlické Záhoří a jeho stavy jsou jsou pravidelně monitorovány. Foto Patronátní skupina PO Orlické Záhoří

Doporučení

K udržení současného geografického rozšíření chřástala polního je důležité stabilizovat jeho populaci v zemích, kde hnízdí, a také mu umožnit expanzi do oblastí, které v nedávné době opustil. V těchto zemích je možné dosáhnout výše zmíněných výsledků tak, že pro chřástala bude zajištěna na pečlivě vybraných hnízdištích zacílená agro-environmentální opatření. Tato opatření by měla být pro zemědělce atraktivní, měla by udržet vhodné prostředí v průběhu celé doby hnízdění a měla by být natolik flexibilní, aby mohla být aplikována bezprostředně po zjištění výskytu chřástala polního. Rovněž musí být nutně doplněna důvěryhodnými a odbornými radami pro zemědělce. Tabulka č. 1 shrnuje zásadní faktory, které by měly být brány v potaz při vytváření ochranných programů. Vhodná agro-environmentální opatření je konkrétně nutné obnovit v Lotyšsku a na Slovensku. V rumunské Transylvánii, kde se nacházejí důležitá hnízdiště chřástala polního, je potřeba nabídnout taková agro-environmentální opatření, která budou vyhovovat populaci chřástala polního i požadavkům na travnaté porosty v rámci programu High Nature Value. V současnosti máme o tomto druhu více znalostí, než kdykoliv předtím, nicméně mají-li rozsáhlá ochranná opatření dosáhnout optimálních výsledků a zároveň být nákladově efektivní, je nutné vyřešit několik dalších otázek. Proto by státy, v nichž chřástal hnízdí, měly podpořit monitoring a výzkum populační dynamiky ve velkém měřítku. To by mělo zahrnovat celoevropské úsilí v těchto oblastech:

– Odhady populačních trendů a změn početnosti v hnízdních areálech v době hnízdění a identifikace příčin těchto změn.

– Odhady demografických údajů, např. míra přežití, úspěšnost hnízdění a disperze ptáků mezi hnízdišti, především v kontinentální populaci. Kontinentální chřástali polní se v období hnízdění přesunují na mnohem větší vzdálenosti a čelí odlišným environmentálním faktorům. Je možné, že pro udržení populační stability potřebují vyšší úroveň reprodukční produktivity, což vyžaduje urgentní zhodnocení.

– Realizace monitorovacích programů v zemích, kde nejsou dostatečné znalosti o velikosti populace a trendech početnosti. – Využití analýz satelitního snímkování a následného ověření v terénu ke sledování dopadu, který na chřástala má dlouhodobé neobdělávání půdy, zvláště v Rusku.

– Identifikace stěžejních území využívaných chřástalem polním při migraci a zimování a specifikace hrozeb, kterým čelí během migrace a přezimování.

– Využití nejnovějších informací získaných satelitním a geolokačním sledováním.

Dr. Jochen Bellebaum