Mladoboleslavsko – Z evidence priletu slavika obecneho (Luscinia megarhynchos) do zajmove oblasti lze jiz vycist nekolik zajimavosti, a to i presto, ze nejsem velkym privrzencem „ptacich statistik“. Proto take hned v uvodu zminim, ze zapisovane udaje maji jinou vahu do roku 2000 a docela jinou v stoleti novem. Jde o to, ze vyhledavani slaviku v novejsi etape vyzkumu je efektivnejsi, diky vyuzivani prehravky zpevu. Tak lze konecne zjistit i opravdu prvni slaviky, kteri bezprostredne po priletu nezpivaji a pozornosti ornitologa v naproste vetsine pripadu uniknou. Proto je srovnavani obou etap temer tricetileteho vyzkumu znacne problematicke.
Přílet slavíka obecného na hnízdiště SV Mladoboleslavska
Skorec vodní – „nevděčný“ pták?
Skorec vodní. Foto – Vladimír Šoltys.
Novopacko – Skorec vodni (Cinclus cinclus) je v mnoha ohledech velmi zajimavy ptak. Ac pevec, jeho naklonnost k vode, zpusob ziskavani potravy, stavba hnizda a samotne zavalite vzezreni jsou unikatni. Jeho otuzilost mu navic dovoluje nachazet potravu na temze miste po cely rok.
Za ptáky do zoologických zahrad 24 – ZOO Dortmund
ZOO DORTMUND 
Tento mesic se opet stavuji v dalsi nemecke zoo. Zustavame v zapadnim Nemecku a cilovou destinaci je tentokrate mesto Dortmund, ktere se naleza z velke casti ve smisenem lese.
Orel skalní v Jevíčku, aneb útok na volavku
Jevicko – Rad bych se s vami touto formou podelil o zazitek, jehoz jsem se stal primym ucastnikem, ci spise divakem.
V sobotu 5. brezna 2011 dopoledne byla obloha jak vymetena. Slunicko svitilo a priroda davala jasne najevo, ze jaro je jiz opravdu za dvermi. Po dlouhe serii ponurych dnu s minimalnim slunecnim svitem by bylo chybou zustat sedet doma. Beru si tedy fotovybavu a vyrazim vyfotit volavku popelavou (Ardea cinerea), ktera v okoli Jevicka stravila celou zimu. Mym cilem dnes je pokusit se udelat co nejlepsi fotografii a ziskat dobre oceneni v podzimni fotosoutezi, kterou kazdorocne porada Mestska knihovna v Jevicku.
Ptáci pod Kunětickou horou v proměnách času
Pardubicko – V lednu letosniho roku ubehlo jiz sedmdesat let od necekaneho umrti Josefa Musilka, asi nejvyznamnejsiho reprezentanta predvalecne vychodoceske ornitologie. Pri listovani jeho zivotnim dilem, az posmrtne vydanou knihou Ptactvo Pardubicka, se kazdy milovnik prirody musi zamyslet nad zmenami v rozsireni a v narocich rady operencu. Mezi druhy, ktere postihl nejdramatictejsi ubytek, patri predevsim nektere skupiny vodnich a mokradnich ptaku a temer vsichni zastupci ptaku zemedelske krajiny.
Hnízdění jiřiček obecných v umělých hnízdech
Nove Mesto nad Metuji – Stejne jako lidem, zalibilo se na namesti v Novem Meste nad Metuji i jirickam obecnym (Delichon urbica). Hnizdi zde od nepameti po vsech stranach v podloubi. Jejich pribytky jsou vystavene na lampach.
Na prelomu roku 2009/2010 probihala celkova rekonstrukce namesti. Vymenovaly se napriklad stare lampy za nove a bylo treba pritom odstranit i prirozena hnizda jiricek.
Uvazovalo se o moznosti nahrady puvodnich hnizd za umela.
Pozorování křížence poláka chocholačky a poláka velkého
Chocholka je u křížence jen krátká a málo zřetelná. Foto – Jaroslav Vanek.
V pátek 1.4.2011 jsem během jízdy k přehradě Rozkoš přemýšlel nad tématem článku, který jsem přislíbil dodat redaktorce těchto webových stránek. Aniž bych dospěl k rozhodnutí, dojel jsem k přehradě a vyrazil na lokalitu. Netrvalo ani deset minut pobytu u přehrady a měl jsem odpověď.
Vozidlo jsem nechal za obcí Kleny a vyrazil ke břehům přehrady. První co jsem zde spatřil, bylo hejno poláků chocholaček (Aythya fuligula), které plavalo pár desítek metrů od břehu. Postavil jsem stativový dalekohled a začal ptáky počítat. Chocholaček bylo 35 a mezi 2 samice poláka velkého (Aythya ferina). Moji pozornost však upoutal pták, o kterém jsem se na první pohled domníval, že se jedná o samce poláka kaholky (Aythya marila). Od chocholaček se na první pohled lišil větší velikostí a šedým, nikoliv černým hřbetem. Na první pohled také nebyla vidět žádná chocholka. Pečlivější prohlídka mě však vyvedla z omylu.
Delta řeky Evros – severní Řecko, část 3
Jarní migrace břehoušů černoocasých (Limosa limosa). Foto – Eva Stets
V předešlých dílech seriálu o deltě řeky Evros jsem psala především o ptácích, které zde můžeme potkat v zimě (část 1 a část 2). Ale teď začíná jaro. Okolní krajina se mění, stromy a keře se začínají zelenat – je čas mluvit o jiných ptáích, o jejich tahu a o hnízdění…
Na Sardinii byli zatčeni pytláci, zabíjející ptáky
V prosinci jsme zde na webu psali o ilegalnim zabijeni tahnoucich ptaku v Italii, ve Francii, na Malte a na Kypru. V clanku se mj. hovorilo o tom, ze v dotycnych zemich probihaji kempy na ochranu ptaku, organizovane Spolecnosti proti zabijeni ptaku (Committee Against Bird Slaughter – CABS). Ucastnici kempu pomahaji vyhledavat nastrazene pasti, zachranovat uvizle ptaky a hlavne sledovat a zatykat pytlaky. Diky temto aktivitam bylo v uplynulych mesicich uvezneno 17 pytlaku…
Únorový birdwatching v Holandsku – I. část
Nepatrná část bernešek bělolících (Branta leucopsis)od Strijens.
Úvodem něco málo z Wikipedie : Nizozemsko je tvořeno 12 provinciemi, z nichž můžeme pouze dvě nazývat Holandsko: Noord-Holland a Zuid-Holland. Ostatní provincie jsou Groningen, Friesland, Overijssel, Flevoland, Drenthe, Utrecht, Zeeland, Noord Brabant, Gelderland a Limburg. Nazývat Nizozemsko slovem Holandsko je podobná chyba jako označování České republiky slovem Čechy nebo celého Spojeného království slovem Anglie.
Jakkoli je používání názvu Holandsko pro označení celého Nizozemska fakticky nesprávné, je velice rozšířené; i v holandštině se běžně slovo Holland používá místo správného Nederland. Také já si dovolím ve svém článku používat více vžité pojmenování Holandsko, což mi doufám laskavý čtenář promine.
