Svitavy – Lánský rybník se nachází na jižním okraji města Svitavy (49°45´N 16°28´E). Jde o rozlohou menší rybník (7ha) ležící v nadmořské výšce asi 435 m.n.m. Jeho zřejmě nejcennějšími částmi jsou stále se rozrůstající litorál v západní části rybníka a k němu přiléhající mokřina. Všude kolem něj se rozprostírají pole, která jsou občas přerušena malým lesíkem, větrolamem, polní cestou nebo loukou. Na jihu jdou tyto pole až k obci Hradec nad Svitavou, na západě se potom táhnou k vesnici Vendolí. Vzhledem k tomu, že je rybník na jaře většinou zcela, nebo částečně vypuštěn, stává se v rámci Svitavska důležitou tahovou zastávkou bahňáků (např.: jespák šedý, vodouš tmavý, slučka malá). Okolní pole jsou pak z hlediska regionu významné svou druhovou skladbou dravých ptáků. Celkově zde bylo pozorováno 11 druhů dravců (10 druhů z čeledi krahujcovití, 1 z čeledi orlovcovití) a 4 druhy sokolů.
Články k tématu: Avifauna
Dravci a Sokoli Lánského rybníka a okolí
Labutí novinky
4.2. „Naše“ labuť, okroužkovaná 3.1.2009 na pardubickém Bajkale byla 19.2.2010 zastižena v Berlíně. Labutě z projektu tedy již byly zastiženy v Rakousku, Polsku a nyní i v Německu. Kroužkovatelem této labutě je František Bárta.
Kormoráni prý napáchali škodu za 750 tisíc…
Rybník Třesický i jiné… – Je podzim, a to je opět čas, kdy se do popředí zájmu rybářských organizací dostává problém jménem KORMORÁN. V minulém příspěvku jsem zmínil význam lokality Třesického rybníka, jakožto shromaždiště vodních ptáků v době tahů a v zimním období. Shodou okolností ve stejný den vyšel v Hradeckém deníku článek „Kormoráni napáchali škodu za 750 tisíc„, ve kterém je situace na Třesickém rybníku zmíněna (viz níže). Nechci polemizovat o výši škody ani o tom, zdali kormorán skutečně představuje pro rybářství problém takových rozměrů. Spíše bych se chtěl zamyslet nad příčinou současného stavu.
Zimní zástih čápa bílého (Ciconia ciconia) na Třesickém rybníku
Chlumec nad Cidlinou – Třesický rybník je významnou východočeskou ornitologickou lokalitou (viz aktuality Jana Bartoníčka z 29.7. a 8.10.2008 na tomto webu – pozn. red.). Přestože jeho význam spočívá především ve složení hnízdních ornitocenóz vázaných na rozsáhlé rákosové porosty, nezanedbatelný je význam rybníka i pro táhnoucí a zimující ptáky.
Brkoslavi přilétají – mnohde už jsou!
Východní Čechy – Přestože si zima svůj příchod rozmyslela, zimní hosté už tady jsou. Z mnoha míst republiky jsou hlášeny skupinky invazních brkoslavů severních (Bombycilla garrulus). Ornitologové se radují, veřejnost žasne! V lesích, sadech i alejích propukl kolosální raut, protože krajina s hosty počítala.
Symfonie krá-moll pro 40 tisíc hlasů a 80 tisíc černých křídel
Účinkující se připravují – představení brzy začne. Foto – Helena Faltysová.
Pardubice – Na tenhle koncert vstupenku ani kvádro nepotřebujete, můžete jít tak, jak zrovna jste.
Rychle se stmívá, a to znamená, že program brzy začne. Účinkující v černých fracích se ukrývají za již trochu prořídlou pestrou oponou podzimně zbarvených listů, netrpělivě poposedávají, trochu se hašteří, sbor na poslední chvíli ještě slaďuje hlasy… Nervozita stoupá. Dnes to bude již 35. repríza stejného vystoupení, a přesto jsou aktéři natěšení, jako by to byla premiéra i derniéra zároveň…
Mohou mokré střechy za problémy táhnoucích vodních ptáků?
Kněžmost – Existují důkazy o pomýlení vodních ptáků, kteří během svých tahů (zejména v noci) nedokázali rozpoznat namoklou silnici od vodní hladiny. V případě potápek či potáplic pak mělo takové „přistání“ fatální následky. Pokud se ptáci nezabili přímo, vzlétnout se jim už nepodařilo. Zmrzačení končili mnohdy pouť v nejbližších záchranných stanicích.
Zimování kalousů ušatých v Hradci Králové v areálu Fakultní nemocnice
Hradec Králové – O zimování kalousů ušatých (Asio otus) v areálu Fakulní nemocnice v Hradci Králové v zimě 1996/1997 jsem napsal článek do Panuru č.9.
Fakultní nemocnice leží na levém břehu Labe pod soutokem s Orlicí (kvadrát DFS 5860). Na areál navazují louky s roztroušenou zelení, řadou slepých ramen a pole. V areálu se nachází několik skupin vzrostlých stromů, majících až charakter menších parčíků.
Zimování kalousů v Pardubicích
Kalousi ušatí na bříze, 4.1.2004. Foto – Světlana Vránová.
Už je tomu skoro 15 let, co za mnou jednoho dne přišel do práce pán z nedalekého sídliště Dukla a řekl mi, že u nich na dvoře na borovicích černých každou zimu sedí kalousi ušatí (Asio otus)….
Od té doby je na Dukle každoročně sleduji a počítám. Tehdy před těmi patnácti lety jich tam sedávalo skoro třicet a byl to opravdu nádherný pohled – zvlášť když si člověk počkal na soumrak a mohl být svědkem toho, jak sovy jedna za druhou rychlým neslyšným letem opouštěly svůj denní úkryt.
Pak borovice začaly schnout. Nevím, co se jim stalo, ale jejich koruny prořídly a zežloutly. Kalousi se přestěhovali do vedlejšího dvora. Obsadili velikou vrbu a břízu. Už jich nebylo třicet, ale při nejvyšším stavu jich pořád bylo okolo dvaceti.
Ustane jarní průtah modráčků přes naše území?
Samice slavíka modráčka (Luscinia svecica) – foto: ing. V Hlaváč
Zdá se, že vzrušujícím odchytům protahujících slavíků modráčků (Luscinia svecica) přes naše území odzvonilo. Pryč jsou časy o závod klapajících sklopek v náplavech řek – prastaré divadlo, přitahující každého jara k vodě generace chytačů – sklopkařů zřejmě zažívá derniéru. Jen stěží by se mi podařilo vzpomenout všech těch nadšenců, nelenících na přelomu března a dubna vyčkávat na vyzkoušených místech na nejkrásnějšího z českých slavíků – modráka. Tajemného ptačího krasavce, věčně hladového, na svém putování proti proudu kamsi na sever.
