Linduška rudokrká (Anthus cervinus) v polích u Hradce nad Svitavou. Foto J.Mach.
Při ohlédnutí za uplynulým rokem můžeme z pohledu zájmu o výskyt ptáků v terénu znovu konstatovat, že i tato sezóna přinesla z východu Čech některá netradiční a zajímavá pozorování. Hodnocení se tentokrát bude týkat celého okresu Svitavy.
Zřejmě vlivem relativně teplého konce zimy jsme počátek ornitologické sezóny zaznamenali v tomto roce nezvykle brzy. Projevilo se to nejčasnějšími záznamy prvního jarního výskytu v naší oblasti u několika tažných druhů – pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla), rehka zahradního (Phoenicurus phoenicurus), konipase bílého (Motacilla alba), moudivláčka lužního (Remiz pendulinus), čejky chocholaté (Vanellus vanellus), kulíka zlatého (Pluvialis apricaria) nebo čápa bílého (Ciconia ciconia). Budníček menší (Phylloscopus collybita) byl dokonce pozorován v lednu ve Svitavách při přezimování. Začátkem března se u nás ještě zdržel zimní host – sněhule severní (Plectrophenax nivalis).
Kajka mořská (Somateria mollissima) v přístavu Gileleje (foto J. Mach)
Po třech únorových výjezdech za zimujícím ptactvem na mořské pobřeží severního Polska a Holandska jsem přemýšlel, kam se vydat v letošním roce ve stejném čase. Společně s Milanem Janouškem nás vcelku synchronně napadlo podívat se do Dánska. Tradičně v období Vánoc jsem tedy začal intenzivně sledovat dánský web, kde se denně objevují tisíce jednotlivých pozorování. Zaměřil jsem se na ta raritnější, a pak už bylo poměrně jasné, že cílem naší cesty bude buď pobřeží severu Jutského poloostrova nebo ostrov Sjaelland.
Jespák obecný (Calidris alpina) ve Svitavách. Foto: Jiří Mach
Po ornitologicky úspěšném roce 2012, pokud šlo o výskyt ptačích druhů, můžeme konstatovat, že přestože rok následující nebyl celkově v tomto ohledu úspěšnější, přinesl některá zajimavá až mimořádná pozorování. Největsi pozornost poutali tentokrát jednoznačne dravci.
Kamenáček pestrý (Arenaria interpres). Foto: J. Novák
Lovici orlovec ricni (Pandion haliaetus) na rybniku Hvezda u Opatova. (foto M.Polak)
Svitavsko – Skoro uz dvacitka sezon aktivniho pozorovani ptaku v regionu by mela zarucovat velmi dobre poznani hnizdicich i protahujicich ptaku, zejmena pokud se mu venuje temer desitka priznivcu, byt jen v ramci sveho volneho casu. Tato „disciplina“ vsak v sobe skryva neco, co nas do terenu i za casto nepriznivych podminek stale tahne bez ohledu na pocet sezon. Prekvapit nas totiz mohou ptaci kazdy den a v kazde rocni dobe. A to se nam stalo na Svitavsku i v lonskem roce, ktery muzeme hodnotit jako mimoradne ornitologicky zajimavy.
Ondra Mach pri plneni krmitka v parku J. Palacha. Foto – Jiri Mach.
Svitavy – Prakticke ochrane a podpore volne zijicich druhu ptaku v poslednich letech na Svitavsku venujeme vetsi pozornost. Z nejruznejsich zdroju se dari clenum ZO CSOP Rybak Svitavy (a zaroven clenum nasi pobocky) realizovat typicke aktivity, jako je vyvesovani budek, krmitek, instalace pitek nebo berlicek, a pritom do deni zapojovat verejnost i skolni deti a mladez. V listopadu tohoto roku dostali sanci prispet svym dilem k ochrane ptaku svitavsti skolaci v soutezi „Pomahejme prirode“.
Soutez poradala ZS Felberova ve Svitavach. Mne se podarilo motivovat k ucasti skupinu sedmi devcat ze tridy sekunda A Gymnazia Svitavy a meho syna Ondru. Pro devcata jsem vytvoril program, ktery se skladal ze ctyr aktivit, ktere jsme realizovali prevazne ve vikendovych dnech. S Ondrou jsem pak pridal jeste dalsi dve ornitologicky zamerene akce navic.
Mlada postolka rudonoha. Foto – Tomas Belka.
Vendoli – 24. srpna se mi opet vyplatilo vzit kolo a vyrazit za pekneho pocasi do poli, tentokrat jizne od Svitav. V pomerne rozmanitem prostredi poli jiz posecenych, pripadne podmitnutych, zoranych i osetych, jsem mel stesti, kdyz jsem sledoval dve mlade postolky rudonohe (Falco vespertinus). Prestoze i na Svitavsku jde o zcela vyjimecne pozorovani, mozna me ani tolik neprekvapilo, protoze jsem si byl vedom letos zvyseneho poctu zaznamu o vyskytu „rudonozek“ v nasi republice.
Postolka rudonoha byla v oblasti Svitavska zaznamenana dosud jen jednou, a to zacatkem zari roku 1965, kdy byla ulovena mlada samice V. Sajdlem v lokalite Moravskeho Lacnova ve Svitavach.
Labuť velká z Mušlového rybníka ve Vídni.
Trilety spolecny projekt Vychodoceske pobocky Ceske spolecnosti ornitologicke a Poludniowowielkopolskiej Grupy Ogolnopolskiego Towarzystwa Ochrony Ptakow „Labute 2008-2010“ nemusim dlouze predstavovat a pripominat. V ramci neho byly krouzkovany labute velke (Cygnus olor) na zimovistich v Hradci Kralove a v Pardubicich, ale v srpnu roku 2009 i rada hnizdicich rodinek a nehnizdicich jedincu v Kralovehradeckem i Pardubickem kraji. Po trech letech se muzeme pokusit zhodnotit hlaseni, ktera evidujeme i u dvou labutich rodin, ktere hnizdi v Opatove na Svitavsku.
Jistě i pod vlivem úspěšné zimní výpravy v loňském roce kolegů A. Holuba, L. Jassa, P. Švejdy a J. Vaňka, která byla podrobně popsána v rubrice cestopisy (třídílný „Únorový birdwatching v Holandsku“), jsme začali již na podzim spřádat plány k zájezdu do přibližně stejných končin, s cílem poznat zde zimující ptačí druhy stejně, jako při naší předešlé návštěvě severního Polska. Věděli jsme, ze oproti ní můžeme očekávat lákavou změnu v druhovém složení i početnosti „cílových“ druhů, hlavně vodního ptactva.
